Skip to content

Blog

Nenechte se sužovat hlukem od sousedů

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Nedostatečná zvuková izolace stěn je jeden z parametrů, který je často odhalen až po nastěhování do nového bytu. Částečně může být na vině i normou udaná hodnota zvukové neprůzvučnosti, která je u mezibytových příček 53 dB, u příček v rámci jednoho bytu je to pak 42 dB. Pokud si představíte, že běžný hovor dosahuje hodnot cca 50 – 60 dB, není těžké odhadnout, že stěna splňující normu před slabšími zvuky ochrání, ale pro vyšší komfort je kvalitnější zvuková izolace žádoucí. Co přes den člověk neregistruje, může v noci pěkně potrápit a narušit váš klidný spánek.

Předsazená sádrokartonová stěna pomůže tam, kde se na hluk „nemyslelo“

Zvuk, jak si jistě většina z nás pamatuje z hodin fyziky, je mechanické vlnění, které se šíří pomocí tzv. vodičů. Vodičem je nejen vzduch, ale i kapalina nebo pevné látky. Zvuk se tedy šíří i stěnami. Skladba stěny je proto zásadní. Klasická masivní zeď příliš velkou schopnost absorbce zvuku  nemá, pokud nehovoříme o velkých tloušťkách. Nesrovnatelně lepší vlastnosti při relativně malých tloušťkách stěn má jednoznačně vrstvená sádrokartonová konstrukce. Nejjednodušším a nejekonomičtějším řešením nedostatečné zvukové izolace vašich stávajících stěn jsou konstrukce předsazených stěn. Běžná pórobetonová příčka o tloušťce 175 mm absorbuje cca 38 dB zvuku. Při provedení předsazené stěny lze zlepšit neprůzvučnost původní stěny až o cca 20 dB.

Výstavba předsazených stěn či podhledů ze sádrokartonových desek je velmi rychlá a čistá. Dá se bez větších obtíží zrealizovat i za plného chodu domácnosti.

Tři typy desek pro lepší zvukovou pohodu

Skladbu konstrukcí předsazené sádrokartonové stěny je možné zvolit v různých variantách. Záleží nejen na tloušťce stěny, typu desky, ale i na profilu, který je v konstrukci použit. Jako výplň sádrokartonových stěn se zpravidla používá minerální vata, která rovněž dokáže pohltit část energie zvuku. V portfoliu společnost Knauf, která patří k nejvýznamnějším výrobcům sádrokartonových produktů a systémů u nás, najdete několik typů desek, které se přímo hodí ke konstrukci zvukově izolačních stěn. Kromě klasické bílé sádrokartonové desky je možné sáhnout po dalších třech typech, které vynikají svými zvukově izolačními vlastnostmi.  Červená sádrokartonová deska Knauf Red Piano je sázkou na jistotu. Za rozumnou cenu zajistí dostatečnou ochranu před hlukem. O třídu výše se nachází modrá deska Knauf Diamant, která je těžší, proto akusticky výkonnější a umí vylepšit zvukovou izolaci oproti standardním materiálům o 6 – 10 dB. Pokud si chcete dopřát to nejlepší, je možné sáhnout po desce Knauf Silentboard, která patří mezi TOP v akustické výkonnosti na trhu. Výrazně omezuje zvuk na nízkých frekvencích, ve kterých se pohybuje lidský hlas, takže při zhotovení předsazené stěny dochází pocitově k velmi dobrým výsledkům.

Zamezte šíření hluku mezi patry

Zvuková pohoda interiéru nezávisí pouze na kvalitě bytových a mezibytových stěn, ale i na provedení stropní a podlahové konstrukce. V případě vícepatrových objektů je provedení stropů mezi jednotlivými byty zásadní. Stropem se totiž šíří nejen zvuky, ale i kroky lidí nad námi. Zvláště běhání dětí dokáže citlivější jedince řádně potrápit. Výrazného zlepšení a utlumení jak běžného tak i kročejového hluku je možné dosáhnout opět dodatečným opatřením tj. instalací sádrokartonových podhledů. Zde je pro maximální komfort dobré přistoupit k montáži desek s lepšími zvukově izolačními vlastnostmi, jako jsou například akustické desky Knauf Diamant nebo Knauf Silentboard.

Detaily hrají velkou roli

Na zlepšení zvukové pohody v bytě je vždy dobré pozvat zkušenou sádrokartonářskou firmu, která vám zabezpečí kvalitní provedení sádrokartonových stěn a podhledů. Záleží na celé řadě detailů, které je třeba znát, aby daná konstrukce opravdu plnila svou funkci.

Více na Knauf.cz

DARY LÉTA, část 3.: Zpracování hroznů a dalšího ovoce

Předchozí část seriálu najdete zde.

Pěstujete-li na zahrádce vinnou révu pro konzumní hrozny, můžete se zvláště u vysokých tvarů dočkat i několika desítek kilogramů úrody. Určit dobu sklizně není tak těžké. Hrozny měknou a stávají se průsvitnými. Zralý konzumní hrozen mívá asi 16 procent cukru a 6 až 14 g kyselin v litru. Rané odrůdy stolních hroznů dozrávají už v srpnu, pozdní v září až začátkem října.

Sterilaci moštu umožňuje zavařovací hrnec. Na teploměru sledujeme teplotu. Neměla by překročit 70 °C.Největší zájem bude jistě o přímý konzum hroznů, ale můžete rodinu překvapit tím, že vyrobíte třeba mošt. Nemusíte mít ani vinný lis, při menším množství hroznů postačí mlýnek na ovoce nebo odšťavňovač. Lisujte samotné bobulky, otrhávání z třapin dá sice práci, ale chuť šťávy bude lepší. Zpracování menšího množství ovoce snadno zvládnete i v kuchyni, při větších objemech si můžete zařídit samostatnou místnost, kam své vybavení nainstalujete. Bude-li tam zavedena voda a plyn nebo elektřina, nestojí vašim úspěchům už nic v cestě.

Mošty z hroznů na mnoho způsobů

Baumannův zvon pro sterilaci moštu průtokem najdeme v moštárnách. Zde nám zpracují i větší množství ovoce.Mošt se vyrábí zahřátím vylisované šťávy v lahvích ve sterilizační nádobě při teplotě 65 až 70 °C po dobu 15 minut, čímž se umrtví kvasní mikrobi. Tento proces je mnohem šetrnější než vaření a po svém objeviteli Louisi Pasteurovi se nazývá pasterace. Po vychladnutí moštu se slijí usazené sraženiny a znovu se 15 minut zahřívá. Poté se lahve dolijí až k hrdlu a zazátkují korkovou zátkou nebo plastikovou zátkozáklopkou. Korkové zátky je vhodné namočit v rozehřátém parafínu nebo zalít pečetním voskem, obsah pak vydrží déle.

Mošt se ukládá v chladném sklepě, kde zůstane beze změn i několik měsíců. Dá se pít i v původním stavu, ale pokud je pro někoho příliš sladký, může si jej zředit vodou nebo sodovkou.

Zahuštěním, varem nebo přidáním cukru vyrobíte z hroznové šťávy sirup, který pak ředíte podle chuti vodou nebo sodovkou. Přidáte-li kilo cukru na litr šťávy, vydrží i bez další konzervace. Oblíbená je i varianta kompotu či želé. K jejich výrobě se hodí hrozny masitější, ne příliš měkké, ideálně bez peciček. Nedoporučuje se použít hrozny tmavých barev, teplem se z nich barvivo uvolní, takže šťáva by byla červená, ale bobulky by se odbarvily, což nevypadá dobře.

Zajímavý a nepříliš známý způsob uchování hroznů je jejich zavěšení na šňůru v chladném prostředí a zavedení konce třapiny do zkumavky nebo malé lahvičky s čistým lihem. Lze také jednodušeji uložit hrozny do bedny a dovnitř přidat misku s lihem. V takovémto prostředí vydrží minimálně do Vánoc, takže můžete rodinu překvapit vlastními hrozny i v době, kdy to nebude nikdo očekávat.

Hrozny lze také zmrazit, ale odrůdy s tenkou slupkou snadno praskají a mohou po rozmrznutí získat nehezkou nahnědlou barvu. Výroba hrozinek by nebyla sice obtížná, ale odrůdy k tomuto účelu nejvhodnější se u nás téměř nepěstují.

Účinky hroznů na lidské zdraví

Střízlivé a vědecké 19. století popíralo pozitivní účinek vína, ale nemohlo popřít léčivé účinky hroznů. Hroznová kúra se doporučovala při nemocech látkové výměny (dna, revmatismus, vodnatelnost a ekzémy). Při chudokrevnosti zlepšuje činnost orgánů krvetvorby a zvyšuje počet červených krvinek i hemoglobinu. Zlepšuje srdeční činnost a rozšiřuje věnčité tepny, takže pomáhá předcházet infarktu. V hroznové šťávě jsou obsaženy alkalické prvky jako draslík, sodík, vápník a hořčík, které lidskému zdraví prospívají. Hroznový cukr (glukóza) se v těle ihned vstřebává a v játrech se mění na glykogen, takže se využívá i pro umělou výživu. Hroznová kúra spočívá v podávání hroznů v postupně se zvyšujících dávkách po dobu aspoň čtyř týdnů čtyřikrát denně až na celkovou dávku 1 až 4 kg denně. Hrozny mají být čerstvé, zralé, s tenkou slupkou a nepříliš vodnaté. Slupky a pecičky se polykat nemají. V každém případě zkoušejte jen po konzultaci s lékařem, nebo ještě lépe pod přímým lékařským dohledem. Pokud by někdo potřeboval nějaké to kilo přibrat (nezvyklé, ale nikoli nemožné), má jíst lehkou a bílkovinami bohatou stravu, doplněnou denní dávkou 1 kg hroznů. Pro jejich požívání platí stejné podmínky, jak je napsáno výše.

Další druhy ovoce ke sklizni

V našich přírodních podmínkách se sklízí v tuto dobu hlavně jablka, méně pak hrušky a švestky. Jablka jsou tradičním českým ovocem už po staletí a dříve se vyvážela i do okolních zemí. Stejně jako hrušky se dají snadno skladovat v čistém a nepříliš suchém sklepě v jedné vrstvě, aby se dala kontrolovat a vyřazovat kazící se plody. Podzimní odrůdy takto vydrží do prosince, zimní až do jara.

Kromě přímého konzumu se v domácích podmínkách často vyrábějí kompoty nebo se strouhaná jablka zavařují jako náplň do buchet a závinů. Hrušková povidla jsou vyhlášená například na Valašsku a tamní frgály by bez nich nebyly ty pravé.

Ovoce lze i moštovat, drtí se nejčastěji v odšťavňovači, který zároveň odstředí šťávu. Hrušky mají méně výraznou chuť, protože je v nich méně kyselin, a proto je vhodné je zpracovávat společně s jablky. Chcete-li mít mošt 100% přírodní a nevadí vám zhnědnutí, nepřidávejte pyrosiřičitan draselný. K uchování moštu je možno využít pasterace, nebo do pětilitrového demižonku nalijte mošt až k hrdlu a nahoru nasypte lžíci rozstrouhaného křenu. Nevadí-li vám aroma, může v chladném prostředí vydržet 4 až 6 týdnů, než začne kvasit.

Po kalamitách s virovým onemocněním (šarka) se začínají znova objevovat švestky. Prakticky každý si při tom vzpomene nejen na švestkové knedlíky nebo buchty s povidly, ale také na destilát – slivovici. Pokud patříte mezi šťastlivce, kteří mají dostatek výchozí suroviny, raději si ji nechte vypálit u odborníků, pokoutní domácí výroba je nejen nezákonná, ale i nebezpečná. Daň z lihu je sice poměrně vysoká, ale život a zdraví jsou jistě cennější.

O palírnách, které dnes už nejsou zdaleka omezeny jen na Moravu, platí přibližně to co o moštárnách. Je dobré zjistit, za jakých podmínek poskytují své služby. Některé berou ke zpracování ovoce, jiné i kvas. Ten se dá vyrobit i doma, ale je to poměrně náročné, raději to nechte na odbornících. Pálit čili destilovat lze z jakéhokoli ovoce, ale nikdy ne nahnilého nebo plesnivého. Kvalita výsledného produktu by tím jistě utrpěla. Nejlépe se k pálení hodí švestky, hrušky a meruňky, protože obsahují méně kyselin než jiné druhy. Musejí být dobře vyzrálé, aby měly hodně cukru, z něhož se kvašením a destilací stává koncentrovaný alkohol.

Pokud se dostanete tak daleko, že pozvednete sklenku vlastního destilátu, připomeňte si, že tyto nápoje sloužily původně jako léčivé substance. Proto s nimi zacházejte jako s lékem, jen tak vám pomůžou zdraví uchovat.

Srpen v zahradě

Plán prací na srpen:

  • Sázení a péče o jehličnany
  • Sklizeň zeleniny a ovoce
  • Prosvětlování ovocných stromů
  • Sběr semen letniček
  • Přesazování cibulovin
  • Poslední výsev zeleniny

Zelenina

Ještě stále můžete vysévat novou zele­ninu. Mezi druhy, které do zimy stihnou odplodit, patří hrách, řepa, některé ­odrůdy ředkviček, kedlubna, špenát nebo čínské zelí. Semena špenátu lépe vyklíčí, pokud je před vysetím uložíte na týden do lednice. Na záhon můžete vysadit i předpěstovaný květák, brokolici nebo zelí. Rajčata a okurky stále ještě vytvářejí nové květy, jejich plody už ale do zimy nestihnou dozrát. Proto raději zaštípněte vrcholy s novými květy, aby se rostliny nevysilovaly tvorbou dalších plodů a všechnu energii vložily do těch stávajících.

Mák (Papaver)

V plném květu

Na zahradě stále kvete mnoho rostlin. U většiny se vyplatí květ po odkvětu odštípnout. Budou mít více síly na příští rok. Mnoho letniček i trvalek je schopno remontovat – nasadí znovu na květ, když se jim nepodařilo odplodit. Můžete tak prodloužit dobu kvetení. Odplodit ale nechávejte rostliny dekorativní plodem, jako jsou třezalky, kopretina (Leucanthemum), černucha (Nigella sativa), denivka (Hemerocallis) nebo mák (Papaver).

Náš tip

Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus) je letnička ze severu Jižní Ameriky. Na jejích sytě zbarvených květech můžete večer pozorovat záblesky, jako by na nich docházelo k elektrickým výbojům. Jde však jen o optický klam. Listy i květy lichořeřišnice jsou jedlé a mají vysoký obsah vitaminu C a karotenoidů. Můžete je použít do salátu, skvělé jsou také na chlebu s máslem.

Sucho na zahradě

Pokud je srpen suchý, je potřeba věnovat zahradě obzvláštní péči. Není dobré spoléhat na krátké prudké deště, jaké mohou nastat při srpnových bouřkách. Voda totiž po vyschlé horní vrstvě půdy snadno steče, aniž by naši zahradu doopravdy zavlažila. Po dešti proto zkontrolujte, zda je půda vlhká i ve větší hloubce (stačí se podívat asi 10 cm pod povrch). Pokud je potřeba, rostliny i po dešti důkladně zalijeme. Ohled na počasí berte i při péči o trávník. Pokud mají následovat velká vedra, trávník nesekejte, nebo jen mírně, protože příliš nízko posekaný trávník by srpnové slunce mohlo spálit.

Černucha (Nigella sativa)

Cibule a hlízy

V srpnu lze dělit a přesazovat kartáčkové kosatce. Vyjměte oddenek ze země, oddělte poškozené části a zasaďte tak, aby oddenek lehce vyčníval nad zem. Kořeny rozprostřete a přihrňte půdou. Listy můžete zkrátit asi na třetinu jejich délky. Pokud lilie nekvetou tak intenzivně jako dříve, možná potřebují přesadit do nové půdy. Počkejte, až odkvetlým liliím zaschnou listy. Poté je již můžete vytáhnout ze země a přesadit. Pokud je půda na vaší zahradě hodně vlhká a špatně propustná, raději nechte cibule lilií přezimovat na suchém chladném místě a zasaďte je až na jaře. Srpen je také čas na výsadbu jarních cibulovin či podzimních ocúnů.

Jehličnany

V srpnu můžete sázet mladé jehličnany s kořenovým balem, budou mít dost času na obnovu kořenů před zimou. Přesazovanou rostlinu i vybrané místo několik dní předem vydatně zalévejte. Jehličnany můžete i stříhat, ale pro střih zeravu nepoužívejte křovinořez. Ten větvičky na koncích roztřepí. Lepší je použít ostré zahradnické nůžky.

Jehličnany V srpnu můžete sázet mladé jehličnany s kořenovým balem, budou mít dost času na obnovu kořenů před zimou. Přesazovanou rostlinu i vybrané místo několik dní předem vydatně zalévejte. Jehličnany můžete i stříhat, ale pro střih zeravu nepoužívejte křovinořez. Ten větvičky na koncích roztřepí. Lepší je použít ostré zahradnické nůžky.

Rostlina měsíce

Líčidlo jedlé (Phytolacca esculenta)Líčidlo jedlé (Phytolacca esculenta) se pěstuje pro jemná bílá květenství, a zejména pro exoticky vyhlížející sytě zbarvené plody. Jak název napovídá, ve své domovině – jihovýchodní Asii – se líčidlo používá pro přípravu pokrmů. Konzumují se plody, listy i kořen, ale jen v malém množství a po pečlivé speciální úpravě. Za syrova jsou totiž všechny části této rostliny jedovaté.

TEXT: Anna Procházková, Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
FOTO: Magdalena Schafferová, Anna Procházková, Shutterstock

Nebankovní půjčku si můžete vzít i na bydlení

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Splňte si sen o vlastní nemovitosti – s pomocí vhodné půjčky

I v dnešní době, kdy mít vlastní dům již nepatří k metám každého člověka, stále ještě mnoho lidí tuto potřebu cítí – zvláště když přijde rodina. Pořídit si byť jen byt na kraji města pouze z úspor je však pro většinu nemožné. Proto existují půjčky na bydlení – zvláštní druh účelového úvěru, který lze využít pouze na na financování koupě nemovitosti, jejího vybavení a rekonstrukci. Protože je čerpání finančních prostředků takto omezeno, podmínky bývají výhodnější, je ovšem třeba říct, že se rozhodně nejedná o jediný typ půjčky, jímž můžete váš nový domov financovat.

Jak vybírat nebankovní půjčku

Pokud se rozhodnete půjčit si nemalou částku na bydlení, pravděpodobně se nejdřív budete zajímat o bankovní hypotéku, která se ovšem neobejde bez zastavení domu. To je možná škoda, protože i nebankovní společnosti mohou nabídnout zajímavý účelový úvěr. Jen je důležité zaměřit se při hledání na spolehlivé, nejlépe přímé poskytovatele úvěru s transparentní politikou, jakým je u nás například společnost Asisteam s.r.o. Pak už si snadno zjistíte všechny důležité detaily o vašem potenciálním úvěru a uvidíte, jak se vám která nebankovní půjčka na bydlení vyplatí. Vašimi věrnými pomocníky se v tuto chvíli stanou praktické online srovnávače a hypoteční kalkulačka.

O co byste se měli zajímat především

Doporučujeme věnovat pozornost kromě úrokové sazby a RPSN také nejrůznějším poplatkům (za sjednání úvěru, za vedení úvěrového účtu, sankce, úroky z prodlení…) Vypočítejte si zavčas, o kolik půjčenou sumu přeplatíte, a zvažte, jak dlouho ji budete splácet. Zajímat by vás mohlo i to, zda je společnost schopná půjčku rychle vyřídit a jaké benefity nabízí. Sem patří například expresní čerpání celého úvěru nebo odklad splátek v případě vaší nemoci či výpadku příjmu. Hypotéka na dům je zkrátka výrazně problematičtější položkou než jednorázová krátkodobá půjčka, proto byste neměli její výběr uspěchat. Přejeme úspěšný lov!

ZAHRADA JAKO RÁJ, díl 1.: Pro děti

Dobrá koncepce letní zahrady pamatuje na letní osvěžení, slunění i aktivní pohyb, nesmějí v ní chybět ani tajemná zákoutí, kam se zavěsí houpací síť či provazový žebřík. Navržené herní a relaxační prvky pro celou rodinu by měly podporovat fantazii, domácí soudržnost a lásku k přírodě.

A ještě něco – při plánování zahrady pro báječný letní život celé rodiny byste měli pamatovat nejen na sebe, děti a seniory, ale také na zvířecí obyvatele vaší zahrady, o jejichž přítomnosti možná zatím nemáte ani potuchy. I jim se budeme věnovat na dalších stránkách tohoto čísla…

Herní sestava Pokuston složená z dvojhoupačky a skluzavky s tabulí. Prvek je vyroben z akátového dřeva (www.trantos.cz)

Jak dostat děti od počítačů

Instalováním herních prvků a hřišť pomáháte dětem rozvíjet jejich fyzické a psychické zdraví.Přilákat děti od počítačů zpět do přírody a na hřiště bývá pro rodiče složitý úkol. Také chvil strávených společně ubývá. Pozvánka na opravdové letní dobrodružství na domácí zahradě by se dětem mohla líbit.

Jistě si ještě pamatujete na nejrůznější skrýše a útulná místečka na hraní. Stačily dvě židle, deka a bunkr byl na světě. Ani dnes není třeba žádné velké investice ani supermoderní řešení, stačí fantazie dětí. Samy vám řeknou, co se jim nejvíce líbí, a budou se rády podílet na realizaci.

Nejmenší děti se vydovádí v pískovišti, v pružinových houpačkách či malých domečkách. Předškolní děti ocení spíše prolézačky či visací houpačky, těm nejmenším doporučují výrobci závěsnou houpačku s opěrou těla ze všech čtyř stran, větší děti mohou mít přední stranu otevřenou. Školáci zvládnou i houpačky tvořené pouze částí pro sezení, tedy bez postranní opory těla. V nabídkách firem najdete houpačkové konstrukce, na které lze zavěsit různé typy houpaček pro různě staré děti.

Prolézačky jsou vhodné i pro mladší děti, ale nesmějí být příliš vysoké a rozestupy mezi schody žebříku vyšší než 30 centimetrů. Celková výška atrakce pro předškoláky by neměla přesáhnout 120 centimetrů. U starších dětí je pak nejvyšší vhodná výška do 220 centimetrů.

Dlouhodobě nejoblíbenějším prvkem jsou podle slov výrobců skluzavky, a to bez ohledu na věk, a kromě prolézaček i lanové prvky či hrazdy. Oblíbené jsou hlavně konstrukce z akátového dřeva s typickým zakřivením a barevností, které jsou koncipovány tak, aby uspokojily různé věkové skupiny. Podle slov odborníků rozvíjejí nejenom obratnost a koordinaci pohybů, ale také psychiku, schopnost hrát si v kolektivu, navzájem se respektovat a pomáhat si.

Anita Blahušová: Zahrada žije, vydalo nakladatelství Smart Press, www.smartpress.cz, cena 399 KčDěti se ale umí zabavit i bez speciálních herních prvků. Zřízením alespoň části zahrady v přírodním stylu jim dopřejete možnost podívat se zblízka na ptáky a motýly, ochutnat šťavnaté plody, dotknout se kamene mokrého po dešti i ohřátého slunkem, pozorovat, jak ve větru vlají trávy a létají semena rostlin, jak se odpad ze zahrady mění v úrodný kompost. Díky takovému pozorování pak lépe vnímají, jak příroda funguje, jak všechno se vším souvisí.

Také zahradničení s dětmi nabízí i autentické zážitky, kdy si mohou děti společně s rodiči všechno vyzkoušet, dotknout se rukama hlíny a užít si radost ze vzcházejících plodů.

Náš tip

Kniha s názvem Zahrada žije: Zahradničíme s dětmi je průvodcem pro každého, kdo chce smysluplně trávit čas s dětmi na zahradě. Srozumitelně a zábavně vysvětluje principy zahradničení, poskytuje kalendářní přehled pro celý rok a slouží jako praktický manuál pro jakoukoli zahradu. Nabízí spoustu inspirace, jak si v zahradě tvořivě a příjemně hrát v jakékoli sezoně. Celoroční životní cyklus zahrady se prolíná s konkrétními pracovními postupy a činnostmi vhodnými pro děti formou snadno zvládnutelných projektů.

Druhý díl seriálu najdete v této rubrice příští týden.

Střešní tašky TERRAN nabízí pestrost ve výběru a záruku 50 let

(KOMERČNÍ PREZENTACE)

Několik generací poctivé práce ve společnosti s dlouholetou tradicí a ve spojení s moderní technologií výroby, vytváří dokonalé střešní krytiny pro vaše domovy. Vaši budoucí střechu můžete díky Terranu vybudovat bez jakéhokoliv omezení barvy, druhu i tvaru tašky – na výběr máte pět hlavních typů betonové střešní krytiny Terran. Atraktivní je i pestrá barevná škála, od klasických barevných odstínů k moderním motivům.

Estetické účinky barev zesiluje i povrchová úprava nejvyšší kvality EVO, díky které mají tašky TERRAN s touto povrchovou úpravou (Synus, Danubia, Rundo a Zenit) výjimečně jemný a hladký povrch, který je navíc mimořádně odolný a pevný. Barvy a tóny střešní krytiny jsou hlubší a živější, dlouhotrvající ochrana zachová tóny barev a jejich intenzitu.

Díky samočistícímu povrchu střecha zůstává čistší a výrazně lépe odolá UV záření, povětrnostním podmínkám a mechu. Na veškeré střešní krytiny z naší produkce poskytuje společnost Mediterran CZ 50letou záruku, která se váže na přesnost rozměrů, vodotěsnost a mrazuvzdornost.

Střešní tašky TERRAN nabízí pestrost ve výběru a záruku 50 let

Nový web láká na barevný svět betonových tašek TERRAN

Nová grafika webových stánek TERRAN vám od úvodní stránky dává najevo, že jste na stránkách významného středoevropského výrobce betonové střešní krytiny. Kromě téměř 100 leté historie vás provede aktuálními novinkami v nabídce produktů a služeb včetně bezplatného zaměření Vaší střechy a kalkulace střešní krytiny TERRAN pomocí satelitních kartografických podkladů.

Užitečný a uživatelsky komfortní je přehled prodejců a realizačních firem, inspirativní je sekce Realizací s foto- a videogalerií. Letecké záběry realizovaných střech s konkrétními produkty jsou nejlepší pozvánkou do barevného světa betonových tašek TERRAN.

Každého investora zajímá cena, a proto určitě uvítá on-line kalkulátor nákladů, který koncovému zákazníkovi na základě vstupních parametrů spočítá, kolik by jej nová střecha TERRAN stála. Nové webové stránky jsou upravené i pro mobilní aplikace, takže si jejích obsah snadno prohlédnete i na vašem tabletu či mobilu.

Další informace o betonové střešní krytině TERRAN najdete na www.terran.cz.

Půdní vestavby aneb bydlení pod hvězdami

Než se některá z těchto variant naplní, musí proběhnout proces, kterému se říká přestavba podkroví. Znamená to, že ze zaprášeného, zanedbaného a často stavebně technicky strašidelného prostoru činžovního domu či rodinné vily uděláte něco, co vám budou všichni závidět. O něco méně závisti můžete očekávat v průběhu adaptačních prací.

Přestavba podkroví, resp. půdní vestavba, je především o uspořádání prostoru a izolacích, přičemž to první silně závisí na bodu číslo dvě. Bez jejich správného výběru a kvalitního provedení jsou pak ostatní stavební „vychytávky“ zbytečné. V takovém prostoru by se bydlelo špatně a draze.

Plocha střechy funguje jako obrovský výměník tepla a zároveň velká resonanční deska. Špatně provedená izolace způsobí, že se v létě uvaříte a v zimě budete mrznout. A ještě k tomu se nedoplatíte za energie.

Ale tím největším strašákem obyvatele podkrovního bytu je průnik vody a vlhkosti. Stačí špatné utěsnění komínového tělesa a každá mezera velikosti špendlíkové hlavičky vám při vydatném dešti vpustí do bytu několik decilitrů vody, která při průchodu střešním sendvičem vyteče na úplně jiném místě.

Podobné je to i s prostorem od půdní vestavby směrem dolů: poslední patro se musí izolovat o to více, protože případné úniky vody, tepla či hluku ovlivňují patra pod ním.

Kam se podíváte

Podkroví se izoluje doslova do všech stran. Mnohé z nabízených materiálů v sobě sdružují více izolačních vlastností najednou: hlukovou, tepelnou i protipožární. Tou nejpodstatnější je ale rozhodně tepelná izolace směrem ven do střechy a obvodových stěn (jsou-li).

Požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla vede k nutnosti použít izolaci nejen mezi krokvemi, ale přidat i vrstvu izolace do doplňkového roštu pod krokve. Dnes je to už minimálně 20 cm. S tím souvisí i další ze základních problémů při izolaci šikmých ploch střechy: váha materiálu a způsob, jak izolaci upevnit.

Řešení je několik, například tak, že se mezi krokve vloží 14 cm izolantu a 6 cm silná rohož pak do rastru na sádrokarton. Pokud neukončujete sádrokartonem, ale jiným materiálem, princip zůstává stejný. Pokud budete vnitřní stranu nahazovat, pak je možné použít ještě zateplovací omítku na bázi perlitových směsí.

Větší vrstva izolace se dá ale také řešit přenesením celé izolační vrstvy nad krokve pod střešní krytinu. Tím získáte více prostoru v interiéru a také například atraktivní možnost dekorativního využití konstrukčních prvků krovu. Při použití nadkrokevních systémů je také větší jistota, že střecha bude lépe chráněna i po stránce hydroizolační.

Například Systém Toprock (Rockwool) umožňuje klást izolační desky nad krokve a pokládat střešní tašky přímo na rošt nad izolací. Kromě již zmíněných výhod je předností tohoto systému i kvalitní zvuková izolace a ochrana před požárem.

Tiše, jenom po špičkách 

Kročejová a hluková izolace jsou další kategorií, kterou se nevyplatí podcenit. Hluk je přenášen vzduchem a dutiny mezi nášlapnou vrstvou podlahy a stropem spodního bytu pak fungují jako rezonanční zesilovače. Proto do stavebního roštu nebo železobetonového stropu, který roznáší váhu mezi záklopem stropu spodního bytu a budoucí podlahou, je nutné vložit izolaci.

Většinou se používají rohože z minerálních vláken, které jsou zároveň izolantem tepelným i požárním. Jejich výrobci (Rockwool, Ursa, Isover, Cemix) nabízejí velký výběr možností s ohledem na všechny možné konstrukční varianty. Tvrzený či extrudovaný polystyren pak může stavbu neúměrně prodražit. Kročejovou a tepelnou izolaci pak lze ještě z nášlapné strany podstatně vylepšit, například položením koberce na vlněné nebo PVC bázi.

Voda pod kontrolou

Hydroizolace koupelen, sprchových koutů, kuchyní a záchodů se v zásadě používá pro případ menších úniků vody. Hydroizolace úniky zachytí a postupem času voda odvětrá. Slouží také k tomu, aby se do konstrukce stropu nemohla dostat vlhkost. To je v případě půdních vestaveb, zejména pak těch ve starších domech s trámovou nosnou konstrukcí, velmi důležité.

V zásadě se používají tři druhy hydroizolace v závislosti na typu podkladu: a) asfaltové pásy, b) lepicí nebo svařovací fólie, c) nátěry. Pokud máte jako podklad dřevěnou desku, nelze na ni navařovat ohněm asfaltový pás. Ale můžete aplikovat fólii.

Z těchto materiálů se vytvoří tzv. vana, která pojme případné menší úniky vody. K dokonalému utěsnění pak výrobci dodávají spoustu rohových lištiček, vyztužených tkanin a dalšího doplňkového materiálu.

Použití nátěrových hmot typu akryzol a terizol slouží k odizolování plochy pod nášlapnou vrstvou podlahy (dlažba), i k zabezpečení úniku vlhkosti z bočních stěn koupelen a sprchových koutů před nalepením obkladů.

Ochrana proti požáru 

Vlastnost požární ochrany je ve větší či menší míře již součástí použitých izolačních materiálů, které musí odpovídat stanoveným normám na tepelný odpor a výdrž v případě požáru.

U atypických prostor ale mohou vzniknout problémy s jejich aplikací nebo nedostatečného prostoru pro odpovídající tloušťku vrstvy izolantu. Tam, kde nejde použít jiné řešení – například závěsné nosné konstrukce z kovu, se aplikují speciální nátěry v místech, která jsou viditelná.

I dřevěné prvky konstrukce střechy, které jsou z estetických důvodů ponechány v interiéru, musí být také protipožárně odizolovány. Slouží k tomu protipožární nátěry na dřevo, nabízené mnoha výrobci v nejrůznějších modifikacích. Pracuje se s nimi podobně jako s běžnými laky či napouštědly – lze je tónovat, jsou lesklé či matné a zároveň slouží i jako finální úprava.

Typy půdních vestaveb

  • Klasická jednopodlažní půdní vestavba. Vychází z daného prostoru pod střechou – nejčastěji rodinné domky a vilky.
  • Dvoupodlažní vestavba. Využívá se zvýšeného krovu, jde o mezonetové podkrovní byty s vnitřním schodištěm.
  • Vestavba s částečným zvednutím střechy. K dispozici je víceúrovňová střecha a zvednutím některé z nižších částí na úroveň ostatní střechy se vytvoří větší obytný prostor. Zvednutím spodních konců krokví se zvýší podhledové výšky – nejde tedy o změnu výšky hřebene střechy.
  • Vestavba využívající další prostory: podkroví se napojí na další nebytové prostory, jako jsou prádelna, sušárna nebo sklad.
  • Napojení se na stávající bytovou jednotku. Podkrovní prostory jsou řešené jako mezonetové propojení bytu s půdním prostorem nad ním.

Studnu nechte odborníkům

Doktor Petr Čížek je vzděláním geolog a s hloubením studní a prováděním průzkumných vrtů má bohaté zkušenosti. Požádali jsme ho o rozhovor.

Jaký byste doporučil postup majitelům pozemku, pokud se rozhodnou pro studnu? Kdo vlastně smí navrhovat umístění a hloubku studní a provádět průzkumné vrty? 

Neobracejte se na vrtaře, ale na hydrogeologickou firmu. Úspěch nové studny a neovlivnění těch okolních závisí více na přizpůsobení její konstrukce hydrogeologickým podmínkám území než na jejím umístění. Podle příslušné normy ČSN 75 5115, která je závazná na základě vyhlášky §17 odst. 3 č. 570/2002 Sb., se umístění a zřizování studní musí provádět na základě výsledků hydrogeologického průzkumu.

Průzkumné vrty nebo šachtice, které mají být využity k následnému vybudování vrtaných nebo kopaných studní, musejí vyhovovat požadavkům této normy. Smějí je provádět pouze organizace, u kterých projektování, provádění a vyhodnocení geologického průzkumu osobně vykonává anebo řídí a za ně odpovídá odpovědný řešitel. To znamená fyzická osoba s osvědčením od ministerstva životního prostředí o odborné způsobilosti projektovat, řídit a vyhodnocovat hydrogeologické práce.

Jaké musejí splňovat žadatelé ­podmínky? 

Podmínkou pro vydání osvědčení je vysokoškolské vzdělání geologického směru, odborná praxe v oboru minimálně tři roky, zahrnující podíl na řešení geologických úkolů, odborná úroveň dosavadních prací, složení zkoušky ze znalosti potřebných předpisů a bezúhonnost.

Vyhodnocení hydrogeologického průzkumu musí obsahovat údaje o geologických a hydrogeologických poměrech zkoumaného území a jeho širšího okolí zejména ve vztahu k útvaru podzemní vody, který má být využíván. Musí být zakončeno podrobnou závěrečnou zprávou se „závěry pro návrh jímání“, jež obsahují komplexní geologický podklad pro zpracování projektu přestavby průzkumového díla na studnu a návrhu režimu jejího využívání a případné technologie úpravy jímané podzemní vody.

Součástí je průzkumový vrt. Lze jej dokončit a dále používat jako studnu? 

Průzkumný vrt lze dokončit a používat jako studnu teprve po nabytí platnosti vodoprávního rozhodnutí o povolení stavby studny a odběru podzemní vody. Podle vodního zákona je vodoprávní úřad povinen uložit pokutu 70 Kč za každý neoprávněně odebraný kubík podzemní vody až tři roky nazpět ode dne, kdy bylo neoprávněné odebírání podzemní vody zjištěno. Množství neoprávněně odebrané podzemní vody se stanoví s přihlédnutím k místním podmínkám podle Směrných čísel potřeby vody.

Dokumentace přiložené k žádostem o vydání územního a vodoprávního rozhodnutí musí vypracovat autorizovaný inženýr pro krajinné inženýrství a vodohospodářské stavby. Musí k ní být přiloženo vyjádření odpovědného řešitele. Pro kopané studny hlubší než tři metry a vrty delší než 30 metrů, nebo vrtané průměrem, ve kterém se mohou pohybovat lidé, musí být přiložen také prováděcí projekt, vypracovaný báňským projektantem podle báňských předpisů.

Existují případy, kdy není třeba hydrogeologický průzkum? 

Hydrogeologický průzkum pro návrh jímání podzemní vody není třeba provádět pouze v případě, že podstatné údaje jsou již dostatečné známé, to znamená, pokud jsou hydrogeologické poměry jednoduché a předchozí hydrogeologická prozkoumanost území je dostatečná. V takovém případě lze studnu vrtat nebo kopat teprve po vydání právoplatného rozhodnutí o umístění stavby a vodoprávního rozhodnutí o povolení stavby studny a odběru podzemní vody.

Již zmíněná norma doporučuje v těchto případech provést v průběhu výstavby takzvaný doplňkový hydrogeologický průzkum k ověření správnosti navrženého technického řešení jímacího zařízení, využitelného množství podzemní vody, dosah vlivu jímání a podobně.

Často se označuje jako ideální kombinace studnař a proutkař. Co si o tom myslíte? 

Myslím si, že je to poměrně nebezpečné spojení, pokud si uvědomíte, že se často jedná o drahou investici a žádný ze jmenovaných o hydraulice studní a podzemní vodě většinou nic neví. Zpravidla ve všech geotechnických podmínkách využívají svoji omezenou techniku a to, co znají, vychází pouze z proutkařských pověr a nejrůznějších příběhů. Mohou tak způsobit velké škody, které ve většině případů postupují plíživě, a když se ve své nahotě konečně objeví, jsou u soudu obtížně prokazatelné a vynaložené peníze investorů už dávno přestaly existovat.

Služeb proutkařů ale často využívají i velké hydrogeologické firmy… 

Spor mezi proutkaři a skeptiky je podle mého názoru uměle nastavovaný spor mezi dvěma sektami ortodoxních fanatiků. Ta oficiálnější na internetu dokonce ve Wikipedii cenzurovala geofyzikálně změřená fakta. Přitom svá takzvaná objektivní ověřovací měření už dopředu navrhuje a aranžuje je tak, aby se při nich nemohla vyskytnout žádná měřitelná geofyzikální anomálie. Kdyby podobně reagovali na záškuby mrtvých žab při doteku drátů Galvani a Volta, tak bychom dodnes svítili loučí.

Už před více než třiceti lety geofyzikální měření publikovaná v časopise Geologický průzkum prokázala, že proutek nereaguje na vodu, ale na změny gradientu geofyzikálních polí, což je použitelné například při hledání pokračování vyklíněných rudních žil. Takovéto postupy ovládaly společnosti havířských odborníků, které by laikům jejich komplexnost obtížně vykládaly a navíc své know-how z pochopitelných důvodů tajily. Lidoví proutkaři pouze napodobují vnější znaky jejich počínání, ale skutečný význam reakcí proutku vůbec neznají.

RNDr. Petr Čížek

Geolog, majitel Agentury A až Zet. Zabývá se studnami, vrty a vrty pro tepelná čerpadla, navrhuje a zajišťuje komplexní služby, včetně povolení a hydrogeologických posudků.

Kontakt: Geolog.cz/hydrogeolog

PARTNEŘI WEBU

MDKK MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINNYDOM BMONOE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2025