Blog

(Komerční prezentace)

Na stylové prvorepublikové domy narazíte i v menších městech nebo dokonce na vesnicích. V centru hanácké obce Polkovice leží stavba s podobným osudem. Až do roku 1948 obec spadala do vlastnictví olomoucké kapituly a zdejší vilu si nechal v roce 1924 postavit Arnošt Hruban, arcibiskupský správce polkovického panství.

V roce 2013 zakoupil vilu nový majitel a nedávno byla dokončena její kompletní rekonstrukce. Při pohledu na exteriér vily v Polkovicích vás především zaujme víceúrovňová střecha s obytnou půdou, která byla pro vícegenerační vily z meziválečného období typická. Pod členitými střechami mansardového nebo valbového typu vznikaly užitné prostory s dostatečnou výškou. Světlo do podkroví přiváděla okna umístěná ve štítových stěnách nebo vikýře.

Oprava střechy na rodinné vile v Polkovicích byla bezesporu nejnáročnější fází rekonstrukce. Při podrobnějším průzkumu se zjistilo, že vnitřní dřevěné konstrukce krovu a stropu byly napadeny houbou a dřevomorkou. Střecha se tak musela pokládat kompletně znovu, včetně nových krovů i věnce. Výrobou repliky původní konstrukce krovu a pokládkou nové krytiny pověřil majitel objektu realizační firmu Jaroslava Noháčka z Třebíčska.

Pokrývači museli nejprve střechu důkladně zaměřit, včetně všech detailů. Replika krovu byla následně vyrobena na CNC stroji a osazena. Původní krytinu nahradila keramická, pálená taška BRAMAC Opál v povrchové úpravě režná, která je stavebníkům známější pod pojmem bobrovka. Bobrovky se řadí mezi nejstarší typy skládané krytiny a hojně se využívají na rekonstrukce historických objektů.

„Z devadesáti procent pracujeme s Bramacem, který je ve zpracování a kvalitě výrobků o krok napřed.,“ vysvětluje Jaroslav Noháček. „Na keramickém střepu se pozná kvalita surovin. Měl by být pravidelně zabarvený a vynikat tvrdostí. Opál se vyrábí v závodech v Německu, které disponují prvotřídními nalezišti, ale také špičkovým technologickým zázemím. Z výrobního pásu odcházejí tašky, které jsou maximálně přesné s minimálními tvarovými odchylkami. Střešní tašky mají dokonale hladký povrch, který vyniká v celé ploše střechy,“ chválí vybraný typ střešní krytiny Jaroslav Noháček.

Na konečné podobě objektu se významnou měrou podílely nejen citlivé zásahy řemeslníků, ale také osvícený přístup investora. Dům se po rekonstrukci proměnil v moderní prostor pro bydlení, přitom u něj byla dokonale zachována původní  noblesa a elegance. Přízemí dnes plní funkci rodinného zázemí.  V prvním patře si majitel splnil sen v podobě kavárny, kde se setkává se svými přáteli.  V podkroví přímo pod střechou pak vznikl soukromý ateliér s galerií.

„Uvnitř na vás padne zvláštní, nostalgická atmosféra, neboť majitel nechtěl narušit dobový ráz stavby montáží střešních oken,“ dodává na závěr Jaroslav Noháček. I to je důkazem, že historická vila v Polkovicích přirostla svému novému majiteli opravdu k srdci.

Více o krytině BRAMAC Opál zde.

První část seriálu najdete zde.

Stejnou cestou však může teplo unikat ven z budovy. Střešní okna musí ve střešním plášti odolávat působení vnějších klimatických jevů a zároveň jsou nepřetržitě atakována také ze strany interiéru. Jejich kvalita (a naopak) se tedy zákonitě projevuje v podstřeší i v celém domě.

Základní typy střešních oken vycházejí z odlišného způsobu otevírání: kyvné, výsuvně kyvné, výklopné/kyvné křídlo. Nejběžnějším typem jsou kyvná okna, která se při otevření otáčejí kolem vodorovné osy v polovině své výšky a jejichž horní polovina se vyklápí do místnosti.

Rovnoměrnost denního osvětlení závisí na velikosti okna, na světelné propustnosti zasklení a především na ploše a umístění okna vzhledem k osvětlované místnosti. Na trhu se prezentují osvědčené značky jako Velux, Roto, Solara, Rehau, Fenestra, Fakro… Únik tepla (i nežádoucí nadměrné solární zisky) střešními okny do značné míry dokážou eliminovat předokenní rolety.

V létě zachytí až 95 % tepla ze slunečních paprsků ještě před dopadem na sklo, v zimě účinně sníží tepelné ztráty až o 15 %. Předokenní roleta navíc dokáže snížit i hluk z deště a krupobití až o 3 dB a ve stažené poloze dokonale zatemní interiér.

Okna ve střešní rovině

Jsou určena pro střechy ploché a s mírným sklonem (do 15˚) s fóliovou krytinou. Střešní okna (rám, zasklení, těsnění a další prvky) jsou mnohem více vystavena povětrnostním vlivům než okna fasádní. Rozdíly teplot jsou někdy až 80 °C (léto versus zima). Okna jsou namontovaná ve střešní konstrukci, která prakticky pořád pracuje a okno pochopitelně společně s ní.

Z novinek na trhu lze připomenout třeba světlík Velux Integra CVP s plochým zasklením, které dodává elegantní vzhled. Světlík je určen pro střechy se sklonem 5–15° a v nabídce je i možnost elektrického ovládání. Atraktivní je i zaoblené bezrámové zasklení CurveTech (pro střechy se sklonem 0–15˚), umožňující dokonalý odvod dešťové vody a estetické napojení na střešní plášť. Venkovní tvrzené sklo o tl. 6 mm je odolné vůči poškrábání.

Co nabízejí prosklené střechy

Existují i další možnosti střešního prosklení. Prosklená střecha slouží ve většině případů pro zakrytí venkovního prostoru, který zpravidla navazuje na hlavní objekt, nebo zastřešení spojovacího prostoru několika budov. K zásadním otázkám střešního prosklení však vždy patří energetická úspornost a tepelný komfort v interiéru. Kupříkladu na míru vyráběná velkoplošná prosklení přinášejí velkorysé vizuální otevření prostoru, nenapodobitelný výhled a možnost individuálního pojetí interiéru. Prosklení může být koncipováno jako otevíravé. K takovým výrobkům se řadí třeba Solara Perspektiv.

Vikýře a jiné „budky“ 

Vybudovat obytné podkroví si kromě dostatku světla často žádá mnohem víc. Střešní okna totiž přece jen mají jistá, zejména prostorová omezení. I to je jeden z důvodů, proč se i na střechách novostaveb objevují vikýře. Umístění vikýře, jako tesařsky a vůbec řemeslně poměrně složitého konstrukčního prvku, vyžaduje kvalitně provedenou vazbu na krov, fasádu a samozřejmě i na prosklené prvky fasády.

Při volbě umístění je třeba – z estetických důvodů – vycházet z tvaru střechy a polohy oken i dveří spodního podlaží. Je-li to možné, pak se vikýř projektuje na osu těchto oken a dveří, na osu vstupu do domu nebo na osu prázdné plochy přízemí (fasády bez oken). Záleží i na tom, co umožňuje konstrukce krovu.

Přemýšlíte-li nad tím, která z variant – střešní okno nebo vikýř – lépe prosvětlí podkroví, pak jednoznačně zvítězí okno. Poskytuje totiž o 40 až 150 % lepší „světelný efekt“ než vikýř, neboť šikmá rovina kolmá na sluneční záření pustí do interiéru více slunečních paprsků. Z hlediska osvětlení se tedy vikýř chová jako standardní fasádní okno, kde intenzita osvětlení klesá se vzdáleností od okna. Střešní okno má v porovnání s vikýřem také lepší tepelněizolační vlastnosti.

Pokud jde ovšem o způsob otevírání a větrání, pak vi­kýř je na tom stejně jako kterékoli jiné svislé okno. Na místě je ještě dovětek, že ze střešního okna se nelze vyklonit, ani vidět do okolí. Alternativou, nabízející víc než pouhý astrologický zážitek, jsou střešní balkony a střešní terasy (Velux).

Čočky přímého osvětlení

Angličané jim říkají „sunpipe“, Američané „skylight“, tuzemský ekvivalent zní světlovod. Jednoduchý, konstrukčně dokonalý stavební prvek s využitím prostého fyzikálního jevu – odrazu světla. Zařízení sestává z kopule nad střešní rovinou, zachytávající maximální množství světla a lámající ho do tubusu, jímž se paprsky dostávají na místo určení. Vnitřní povrch tubusu je pokrytý extrémně reflexním materiálem, který odrazí 95 až 99,7 % světla k difuznímu sklu ve stropě místnosti. Odtud se paprsky rozlijí do celého prostoru. Parametry zařízení určují délka a také průměr tubusu.

Třetí část seriálu najdete v této rubrice příští týden.