Blog

O rozhovor jsme požádali zahradního architekta Jiřího Prouzu, který má zkušenosti nejenom se samotným projektováním, ale také s praktickými realizacemi nejrůznějších zahrad.

Které kompozice v moderní zahradní architektuře jsou vám nejbližší?

Architektura moderní zahrady nepodléhá žádné estetické konvenci ani pevnému stylu. Jde o svobodné umění. Jediným – ale zato velmi významným hlediskem – je funkce dané úpravy. Zahradní architektura je tedy formou užitého umění. Forma a obsah se musejí vzájemně doplňovat.

Osobně mám sice rád i pravidelné kompozice, ale ty se hodí jen zřídka k dnešním domům. Vzhledem k malým pozemkům a rozličným nárokům se proto uplatní hlavně volná, přehledná a jednodušší kompozice.

Jakým způsobem postupovat, pokud máme na zahradu vymezený pouze malý prostor u řadového domku?

Čím je pozemek menší, tím je třeba více hlídat požadavky na správnou funkci zahrady. Nejprve je třeba najít místo a co nejlepší řešení pro všechny požadavky klienta. Zde forma následuje až po obsahu. Na druhou stranu je na malých pozemcích příjemná možnost se mnohem více zabývat detaily, které by na velké zahradě ztrácely opodstatnění.

Plán ukázkové zahrady

1. vchod z ulice; 2. vchod do domu; 3. vchod do garáže; 4. červenolistá sakura; 5. katalpa lemovaná buxusem; 6. vysoké okrasné keře; 7. starý cypřišek; 8. azalky a pěnišníky; 9. koupací jezírko; 10. sakury; 11. jeřáb; 12. „bílý“ záhon pod hrušní; 13. terasa; 14. rekreační trávník; 15. spojovací chodník.

Ve většině případů nebývá ani pozemek ideální. Jaké jsou největší nástrahy u svažitých pozemků?

Největší nástrahou svažitého pozemku je logicky ona svažitost sama. Pak ale záleží i na sklonu a orientaci svahu a umístění domu na něm. Čím svažitější – tím hůře. Rovněž čistý severní, ale i jižní svah nemusí být nejpříjemnější. U svažitého pozemku je většinou třeba mnohem více stavebních zásahů (schody, opěrné zídky) a tím se úprava zahrady komplikuje a značně prodražuje – na to myslete již při nákupu pozemku!

Jaký je podle vás ideální pozemek pro zahradu?

Můj ideální pozemek by vypadal asi takto: obdélník, jehož delší osa je ve směru sever–jih nebo jihovýchod–severozápad. Rovina nebo mírný svah v podélné ose. Příjezd na pozemek od severu, kde bude i dům s garáží a malým dvorkem.

Obytné části domu budou orientované do větší části zahrady na jih a jihovýchod v pořadí dům, terasa, koupací jezírko, rekreační trávník. 

Na hranicích pozemku kolem zahrady okrasné výsadby, které chrání a tvoří pohledovou kulisu. Pokud je ze zahrady pěkný a nerušený pohled do krajiny, tak ho zdůrazním. 

Jak nejlépe sestavit osazovací plán? Máte nějaký recept? 

K sestavení osazovacího plánu potřebujete znát mnoho základních dat, která pak v samotném plánu uplatníte. Je třeba si ujasnit, jaké druhy rostlin na zahradě chci použít a proč. Navíc pro ně pak musím najít nebo vytvořit vhodné podmínky. Jde hlavně o nároky na světlo, vodu a půdu.

Navrhované rostliny se rozdělí do několika skupin podle velikosti a důležitosti v kompozici. Nejprve rozmístím největší, takzvané kosterní rostliny, a postupně k nim přidávám další a další, aby se vzájemně doplňovaly.

Lze výše uvedené zásady uplatnit také u rekonstrukcí zahrad? S jakými omezeními se zde nejčastěji setkává zahradní architekt a projektant? 

U rekonstrukce záleží na tom, o jak rozsáhlou a hlubokou změnu se bude jednat. Které prvky včetně dřevin a staveb na zahradě zůstanou a které budou nové? Při rekonstrukci zanedbané zahrady se lze bavit i o revitalizaci čili znovuoživení daného místa. V takovém případě se záměrně vracíme k původnímu řešení nebo druhům rostlin. Možnosti jsou tedy velmi rozmanité a vždy záleží na konkrétní situaci a požadavcích.

Jak by měl tedy stavebník postupovat, pokud se mu jeho zahradní kompozice nelíbí a chtěl by se pokusit o skutečně moderní architekturu zahrad, která je k vidění třeba na nějakém veletrhu? Setkal jste se již s takovým zadáním?

V takovém případě se bude zřejmě jednat o radikální změnu a téměř nové řešení celého prostoru. Přesto je nutné si nejprve ujasnit, co ze stávající zahrady ponechat a co nikoli. Určitě je dobré si rozmyslet odstranění takových prvků a rostlin, které mají zřejmou hodnotu a těžko se dají nahradit. Může to být letitá dřevina, kterou sázela ještě babička, ale také pěkně postavená besídka nebo schodiště. Každé místo má svou energii a ta je podmíněna i takovýmito detaily.

Uměle komponované terény s promyšlenými strukturovanými útvary, kde vyniká barevnost, textura i velikost vegetace, jsou pro moderní architekturu zahrad typické. Mohl byste nás seznámit s nějakými příklady vhodných a nevhodných řešení?

Pokud budete ctít ty nejzákladnější zásady kombinování rostlin podle jejich velikostí a nároků, tak jen těžko uděláte zásadní chybu. Téměř každá rostlina má svou jedinečnost a estetiku, takže záleží opět především na záměru, s kterým určitou plochu komponuji. Může to být puristická kompozice ve dvou nebo třech barvách a texturách, anebo pestrý mix všemožných rostlin. Jak už jsme si řekli, zahradničení je také umění a vy jste tím umělcem.

Ideální řešení pozemku podle zahradního architekta Jiřího Prouzy

Kvůli cenám a poptávce se v současné době setkáváme i se stavebními pozemky, které jsou pro stavbu domu téměř nevhodné. Při koupi takového pozemku si musíte uvědomit, že ušetřené peníze potom snadno „utopíte“ v náročnějších a drahých úpravách. Na druhé straně ale vidím i parcely, které nejsou špatné, ale jsou nelogicky a neprakticky řešené. Za největší chyby lze uvést nevhodné umístění domu a rozvržení zahrady z hlediska oslunění a klidu. Na obrázku ukazuji, jak by se měla řešit a členit zahrada vzhledem k domu a světovým stranám. 1. Vjezd a příchod k domu od ulice ze severní strany 2. Předzahrádka s okrasnými nebo ovocnými stromy a keři 3. Zeleninová zahrádka ve stylu selské zahrádky. Je chráněna a ohraničena živým plotem, součástí je i skleník a kompost 4. Multifunkční zahradní domek, který slouží i jako skladiště pro zahradu, může v něm být i sauna a podobně  5. Venkovní krb s posezením 6. Přistíněná terasa pod pergolou 7. Dětský koutek 8. Velká jižní terasa 9. Oblouk s popínavou růží a záhonky pestrých květin 10. Koupací jezírko 11. Trávníková cesta kolem „bílého“ okrasného záhonu 12. Altán s ohništěm 13. Most přes potok 14. Prameniště umělého potoka 15. Socha (skulptura) v ose domu ohraničená dvěma sakurami 16. Vyšší zeleň na hranicích doplněná stínomilnými keři (azalky, rododendrony, hortenzie) a trvalkami 17. Rekreační trávník 18. Spojovací chodník kolem domu a „modrý“ záhon 19. Sušák na prádlo chráněný živým plotem 20. Kotec pro psa  21. Větší okrasné (ovocné) stromy

Při rekonstrukci zahrady je často nutné se rozloučit se starými stromy a keři. Jaká omezení nás v tomto směru čekají? 

V současné době je rozhodující obvod kmene ve výšce 130 cm. Pokud je větší než 80 cm, je třeba mít k vykácení povolení obecního nebo městského úřadu. Netýká se to ovocných stromů, ty lze kácet bez povolení. Chci ovšem zdůraznit, že stará jabloň na zahradě má ohromnou hodnotu, přestože už příliš neplodí. Žije na ní mnoho užitečných tvorů, které na zahradě pomáhají. V létě poskytuje stín a dává zahradě i potřebnou vertikálu v době, kdy ostatní nově vysázené rostliny ještě nedosahují potřebných rozměrů.

Přestože nový stavební zákon usnadnil povolování zahradních staveb, řada z nich stále podléhá ohlášení. Na co byste zvlášť v této souvislosti upozornil?

Přestože je to často nepříjemné, mnoho stavebních činností v zahradě podléhá povinnosti ohlášení nebo dokonce povolení. Určitě je dobré, pokud se informujete ještě před tím, než začnete něco budovat. Mnoho takových činností je možno také zařadit do rozsáhlejšího povolovacího procesu, pokud zároveň plánujete i rekonstrukci nebo novou stavbu domu.

Specializujete se na zahradní jezírka. Jak je to v tomto případě? 

Zahradní jezírko je pro stavební zákon poněkud nejasný pojem, a proto ho konkrétně nevymezuje. Určitě se ale vyplatí konzultace na stavebním úřadě a souhlas sousedů, pokud se jedná o jezírko větších rozměrů.

Často se nás čtenáři ptají na umístění studny v zahradě a na její možnosti v souvislosti s budováním většího jezírka. Co byste doporučil? 

Funkční studna na zahradě je v současné době jednou z nejcennějších staveb, které můžete mít! Určitě je dobré ji zároveň kombinovat i s podzemním tankem na dešťovku. Obojí má obrovský význam jako zásoba čisté vody pro jezírko a zároveň i pro závlahu celé zahrady. Po napuštění jezírka ale už potřeba další vody velmi klesá, doplňujeme jen vypařenou. S budováním studny dlouho neváhejte!

Propojení zdrojů elektřiny a vody se zahradou patří asi mezi nejsložitější práce. Mohl byste nabídnout nějaká doporučení – co je nutné hlídat? 

Inženýrské sítě na zahradě je třeba velmi dobře promyslet a pečlivě provést. Samozřejmostí je vedení kabelů v chráničkách a dostatečné hloubce (min 60 cm). Pokud už na zahradě pokládáte nejrůznější vedení pod zem, snažte se je dávat do společných výkopů, ušetříte náklady a čas a navíc to bude přehlednější.

Nezapomeňte si také dělat fotodokumentaci takovýchto prací, rychle se na ně zapomíná. Jak už jsem zdůrazňoval, položte chráničky a průchodky i „do foroty“ všude tam, kde se už v budoucnu nebude moci dolovat – tedy pod pevné stavby, cesty a podobně.

Výjimkou nebývá ani umístění zemních kolektorů tepelných čerpadel na zahradě. Jakým způsobem to ovlivní vegetaci a běžné zahradní procesy?

Zemní kolektory a vůbec tepelná čerpadla jsou určitě na vzestupu. Je to však relativně drahá záležitost, u které je to s návratností dosti vrtkavé.

Nedávno jsem se bavil s jedním klientem, který má na zahradě horizontální kolektor asi dva metry pod zemí. Kilometry hadic. Používá ho však jenom jeden měsíc v roce, protože pak zamrzne i s půdou kolem.Asi stoletý modřín v blízkosti kolektoru za dva roky uschl – ve zmrzlé půdě se mu holt nedařilo, a to přes zimu shazuje jehličí… Jediné, co tu roste, je tráva. Tyto systémy fungují v tekoucí vodě nebo v půdě, kde teče podzemní voda.

Pozitivnější reakce jsem zaznamenal u systému vzduch/voda, tedy ty plechové „bedýnky“ u zdí domů s ventilátorem. Tam je snad návratnost docela dobrá. Samozřejmě u hlubokých vrtů to asi také funguje, ale – a to byl zase jiný klient – když to v zimě zrovna stávkovalo a servis ne a ne přijít, tak se pokoušeli roztopit krb, poprvé v životě, a bohužel také nefungoval, asi stavaři zapomněli na komín… To ale berte jako pokus o humor, přestože je to pravda.

Pokusme se na závěr shrnout nejčastější chyby v oblasti rekonstrukcí zahrad a doporučit vhodná řešení… 

Každá rekonstrukce vyžaduje citlivý přístup a promyšlený koncept. Pokud jsou zde původní cenné prvky, stavby nebo rostliny, snažte se je zachovat a integrovat do nového řešení. Za největší chybu považuji likvidaci všeho starého bez ohledu na jeho hodnotu – v takovém případě se vlastně už ani nedá mluvit o rekonstrukci, ale o zcela novém řešení.

Děkuji vám za rozhovor.

Autor zahrady

Ing. Jiří Prouza zahradní architekt tel.: 777 123 700 jiri.prouza@email.cz www.prouza-zahrady.cz