Blog

Z interiéru do exteriéru

Proč bychom měli navrhovat obytný dům nejprve zevnitř? „V interiéru trávíme 80 % svého času. Vždy proto začínám uvnitř,“ popisuje Kees Marcelis svůj proces navrhování. Díky tomuto pohledu vytvořil v městečku Elst dům, který je přes svou rozlehlost velmi kompaktní, a o kterém lidé rádi mluví. Dokonce mu již místní obyvatelé dali i jméno, podle egyptské mytologie a ve spojení s barevným pojetím exteriéru – Het Gouden Huis – tedy zlatý dům.

Dům se nachází naproti čerpací stanici na jedné z místních dopravních tepen, na pozemku, který zasahuje do kukuřičného pole. Jedním z prvních rozhodnutí bylo nasměrovat výhled z místností do dálky a pryč od silnice. Směrem do ulice je tedy fasáda spíše uzavřená, zatímco směrem do zahrady a na kukuřičné pole Marcelis dům otevřel velkými tmavými okny a posuvnými skleněnými dveřmi.

Moderní modely

Jeho styl má své vzory, ale je stále velmi osobitý. Podobně jako Frank Lloyd Wright ve svém „Devítibodovém manifestu“ má Marcelis opakující se zásady, které ve svých návrzích uplatňuje. Také dům v Elstu o rozloze více než 300 m² se drží především těchto pravidel. Má například volný půdorys, v němž jsou funkční obslužné prostory – koupelna, WC a šatna – umístěny jako boxy. Potřebná úložná místa byla do domu pevně integrována v podobě vestavěných skříní, takže v centru pozornosti zůstává pouze několik kvalitních nábytkových a dekorativních předmětů. Přechody mezi interiérem a exteriérem jsou plynulé a bez prahů všude tam, kde to dává smysl. Dále bylo sníženo množství použitých materiálů, aby se do objemu budovy vnesl klid. Tmavší interiérové odstíny jsou pak v kontrastu se zářivými střešními a fasádními plochami.

Dlouhé, rovné linie

Kees Marcelis byl vždy fascinován dlouhými a rovnými liniemi. Ať už prostorovými – v podobě širokých průhledů chodbami, byty a domy, nebo spíše grafickými reliéfy – jako jsou například lizénové pásy na fasádě a nábytku v Elstu. Proto se jeho projekty často vyznačují silným horizontálním výrazem prostřednictvím plochých střech s nízkou konstrukční výškou. V Elstu se protáhlá a přízemní stavba podobná bungalovu tlačí do struktury se šikmou střechou, která svou velikostí a formou připomíná typický rodinný dům ze 70. let. Ke zvýraznění tohoto pojetí použil hliníkové plechy PREFALZ a Falzonal, které jsou tvárné a mohou se tak pokládat i na prostorově složitější nebo velmi členité plochy, bez ztráty kvality a se zachováním vysoké estetické hodnoty.

• Pouze 2 % obyvatel ČR bydlí v půdním prostoru
• Nevyužitých půd je přitom daleko více, 35 % domácností má nevyužitý půdní prostor
• Jen 4 % obyvatel ČR využila některý z dotačních programů, dalších 10 % se na to chystá
• 27 % českých domácností počítá s tím, že bude hledat větší bydlení
• Pro rodiny s dětmi je nejčastějším způsobem využití půdy vybudování dětského pokoje

 

Jedním z nejjednodušších řešení současných problémů s nedostatkem bydlení může být využití půdních prostor. České domácnosti se ale zatím do využívání půdy příliš neženou, a to přesto, že půdu má k dispozici téměř třetina českých rodinných domů či bytů. Z aktuální studie společnosti VELUX vyplývá, že 25 % českých domácností má k dispozici půdní prostor, ale nevyužívá jej. Dalších 10 % pak má místo na půdě upravené k bydlení, ale nebydlí v něm. Pouhá 2 % dotázaných uvádějí, že na půdě bydlí.

Domácnosti odrazují náklady na rekonstrukci

„Využití půdních prostor může být elegantním řešením při nedostatku místa. Rodiny se často obávají nekomfortní teploty na půdě, ale moderní technologie a materiály umožňují zajistit na půdě dostatečný přiliv čerstvého vzduchu
i ideální teplotu. A s potřebnými náklady na rekonstrukci může pomoci např. aktuální dotační program ‚Oprav dům po babičce‘,“ říká marketingový ředitel výrobce střešních oken VELUX Zdeněk Okáč.

Za nejčastější důvod, proč domácnosti půdu více nevyužívají, přitom rodiny uvádějí vysokou letní teplotu a naopak chlad v zimě (39 %), následují vysoké náklady na rekonstrukci (35 %). Zatímco tyto důvody lze vyřešit, jiné využití půdy skutečně komplikují – mezi ty patří především nemožná rekonstrukce kvůli ohrožení statiky domu (32 %) či nedostatečná výška půdy (37 %).

„Právě přestavba staré půdy může být přitom finančně výrazně výhodnější než budování nového domu či stěhování se do většího. Navíc využití půdního prostoru může přinést významné úspory na energiích. Dobré zateplení nebo kvalitní střešní okna pomohou výrazně snížit náklady na vytápění. Existuje-li dnes prokazatelně chytrá investice, pak je to investice do úspor energií domácností. A využití volného půdního prostoru je ideální cestou,“ vysvětluje Michal Čejka z Centra pasivního domu.

Jen 4 % rodin využilo dotační program, nová možnost „Oprav dům po babičce“ může pomoci

Náklady na rekonstrukci půdy lze výrazně snížit pomocí různých dotačních programů. Pouhá 4 % českých domácností přitom připouštějí, že již v minulosti nějaký podobný program využila. „V rámci nového dotačního programu lze získat až milion korun na rekonstrukce vedoucí k nižší energetické náročnosti. Rekonstrukce půdních prostor na bydlení přesně do takového zaměření spadají,“ připomíná Corporate Affairs Director společnosti VELUX Ondřej Boreš.

Podpořit rekonstrukce starších budov může od září nový dotační program Oprav dům po babičce. V tomto programu chce stát na rekonstrukce starých budov nabízet dotaci až milion korun na komplexní zateplení, stát chce takto rozdělit mezi žadatele 40 miliard Kč. Cílem programu je snížit energetickou náročnost starších budov pomocí zateplení, nových oken nebo třeba instalací solárních panelů či tepelných čerpadel.

Domácnosti přitom nový program pečlivě sledují, 10 % odpovídajících připouští, že se chystá využít některý ze stávajících dotačních programů. A dalších 33 % říká, že možnosti sledují a rádi podobný program využijí v budoucnosti. Plných 54 % respondentů je naopak přesvědčeno, že žádnou podobnou možnost v budoucnu nebude chtít využít.

Náklady na rekonstrukci půdy se podle odhadů respondentů pohybují zpravidla ve vyšších stovkách tisíc korun. Třetina dotázaných se domnívá, že by se pohybovaly mezi 250 a 500 tisíci korunami, 28 % odhaduje náklady na 500 tisíc až milion korun, s náklady přes milion by počítalo 12 % dotázaných.

Půdy jsou nyní využívány hlavně jako skladiště, mohou přitom pomoci rodinám

Podle 41 % dotázaných lze půdu nejlépe využít jako prostor pro uložení věcí, 37 % by jej využilo jako odpočinkovou místnost. Až poté následují obytné místnosti: 30 % lidí by na půdě vybudovalo ložnici, 25 % dětský pokoj. „Jiný pohled mají rodiny s malými dětmi, které by prostory nejčastěji využily právě pro vybudování dětského pokojíčku,“ dodal Zdeněk Okáč.

Pokud by respondenti měli malé děti a půdní prostor k dispozici, využili by jej nejčastěji právě k vybudování dětských pokojíčků. Na 43 % dotázaných by přitom vybudovalo vlastní pokoj pro každé dítě zvlášť, 7 % by postavilo jeden dětský pokoj pro všechny děti. Pro 20 % rodin s malými dětmi by byl ideální prostor jako skladiště sportovních a jiných dětských potřeb. A 13 % by dětem přenechalo současné prostory a přestěhovali se sami na půdu.

„Půdní vestavby jsou pro děti ideální. Přírodní denní světlo je zásadním faktorem pro správný fyzický i psychický vývoj dětí. Důležité tak je nezapomenout při přestavbě půdy na dostatečné množství oken, kromě přílivu čerstvého vzduchu zajistí i dostatek světla,“ dodal Zdeněk Okáč.

VELUX se zároveň ptal, jestli by podle českých domácností měly děti vyrůstat v jednom pokoji, nebo mělo mít každé dítě vlastní pokoj. Pro drtivou většinu rodin (69 %) by děti do určitého věku měly vyrůstat společně, od puberty by ale ideálním řešením byl vlastní pokoj pro každého. Podle 17 % dotázaných by pak měly mít děti vlastní pokoj již od raného dětství, naopak 7 % si myslí, že děti mají vyrůstat ve společné ložnici.

„Čerstvý vzduch a dostatek denního světla jsou faktory důležité pro psychický vývoj dětí, schopnost učit se novým věcem, pamatovat si, soustředit se, ale také odpočívat a v noci dobře spát. Zatímco malé děti ocení společný pokojíček, čím jsou starší, tím více prahnou po soukromí. Vlastní prostor jim umožní rozvíjet individualitu a kreativitu, zároveň jim poskytne dostatek soukromí a možnost v klidu relaxovat,“ dodává psycholožka Nikola Brandová.

Dvě třetiny lidí jsou s velikostí bydlení spokojeny, do většího chce čtvrtina 

Dvě třetiny českých domácností (67 %) jsou spokojeny s velikostí svého současného bydlení. Více než čtvrtina (27 %) počítá s tím, že bude muset hledat větší bydlení, naopak 6 % by v budoucnu rádo do menšího. „A 69 % z těch, kteří budou větší bydlení hledat, se domnívá, že by jim půdní prostor pomohl. I z toho důvodu zůstává obrovský počet nevyužitých půdních prostor zajímavým fenoménem, který v budoucnu může poměrně jednoduše pomoci k řešení složité bytové otázky především mladých rodin,“ uzavřel Zdeněk Okáč.

 

Průzkum zrealizovala společnost VELUX v srpnu 2023 na vzorku 1 000 respondentů z celé České republiky. Sběr dat byl uskutečněn prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.