Hlohyně, nebo cypřišek?
Výběr rostlin bývá bohatý, ale je nutné ho dobře promyslet. Záleží na orientaci terasy, zda je otočená k jihu, nebo spíše stíněná a chladnější. Na bytové terase či balkonu máte možnosti omezenější, použité rostliny musí leckdy snášet extrémní podmínky, které zahrada zmírňuje. Mnoho lidí si do trvalých nádob jako nejvhodnější představuje stálezelené keře nebo zakrslé jehličnany. Opadavé dřeviny však mají svůj půvab podle ročního období, na jaře potěší svěží zelení rašících listů a květů, na podzim zlatě nebo červeně zbarveným olistěním. U listnatých dřevin, především drobnějších keřů, jsou možnosti širší. Vynikající je například hlohyně (Pyracantha) a různé skalníky (Cotoneaster), které na podzim krásně plodí. Hodí se i některé druhy drobných šeříků (S. oblata), dřišťálů (Berberis), velkokvětá třezalka Moserova (Hypericum x moserianum) nebo třezalky kalíškaté (H. androsaceum), které mají květy menší, ale jsou ozdobné i plody. Celé léto kvete mochna křovitá, která nemusí kvést jen okoukanými žlutými květy, ale i oranžově a červeně. Ze stálezelených dřevin je odolný zimostráz (Buxus), pěkný a osvědčený je brslen Fortuneův (Euonymus fortunei), který doroste maximálně dvoumetrové výšky. Z drobných jehličnanů jsou vhodné především borovice nenáročné na kořenový prostor – suchomilnější druhy borovic jsou nejcennějšími jehličnany do terasových a střešních zahrad. Oblíbené jsou túje (Thuja), pozor však při nákupu, do nádob se hodí především zakrslé formy druhu Thuja occidentalis, ostatní druhy jsou bujněji rostoucí a hodí se hlavně na mohutnější živé ploty. Pozor, túje nemají rády rašelinu! Na terasy, které nejsou obrácené přímo k jihu, lze použít i zakrslé formy cypřišku (Chamaecyparis), který se tújím podobá, nebo miniaturní odrůdy douglasky (Pseudotsuga).
|
 |