Blog

Ohlédnutí za prvním měsícem

Nová reality show Dům snů ovládla obrazovku televize Nova. Speciálně pro ni se zrodil unikátní projekt obytného rodinného domu v hodnotě 10 miliónů korun. Autorem mimořádné nízkoenergetické stavby, která zatím nemá v České republice obdoby, je renomovaný architekt ing. Josef Smola. Navíc stavba vyroste na lukrativním pozemku za 3 milióny korun, v lokalitě, která patří v okolí Prahy k nejžádanějším.

Nový televizní projekt je takzvaně časosběrný dokument s prvky reality show. V jejím průběhu deset párů dům společnými silami postaví, ve finále ho však získá jenom jedna dvojice. Během stavby nejen přiloží ruku k dílu, ale budou se muset shodnout na konečné podobě domu i na jednotlivých detailech, což přinese divákům nekonečnou řadu zajímavých okamžiků a sond do jejich duší a mezilidských vztahů. Soutěžící páry se budou postupně vyřazovat mezi sebou a mezi finální dvojicí o vítězi rozhodnou diváci. Ti nejúspěšnější tedy prožijí na stavbě téměř čtyři měsíce života, odtrženi od každodenního života i svých blízkých a přátel.

Významnou roli ve vývoji show hraje schopnost soutěžících dohodnout se s ostatními, tedy s lidmi, které jim během castingu přidělil osud a s nimiž by možná do společného podniku za jiných okolností nikdy nešli. O vítězi rozhodnou diváci hlasováním v přímém přenosu během velké televizní show. Záleží tedy jenom na soutěžících, jak jsou spolu sladěni, nakolik dokážou komunikovat s okolím a získávat si svým chováním a pracovitostí divácké sympatie. Vítězný pár získá dům jako společné vlastnictví a bude v něm muset žít.

Již pouhé oznámení o pořadu bylo tak úspěšné, že se do castingu během několika hodin zaregistrovalo 7 100 uchazečů, kteří se zúčastnili koncem roku 2008 prvního výběrového kola. Z výběrového kolotoče nakonec vzešlo 10 soutěžních párů. Nejdál na stavbu to má pár z Ostravy-Zábřehu. Průměrný věk soutěžících mužů je 31,5 roku, nejmladšímu je 21 a dvěma nejstarším 49 let. Průměrný věk žen je 30,3 roku, dvěma nejmladším je 22, nejstarší je 45 let. U tří párů je žena starší než muž, přičemž největší věkový rozdíl mezi partnery je 17 let. Mezi soutěžícími jsou dvě Dany a dva Janové.

STATISTICKÉ ÚDAJE O DOMĚ SNŮ

Výměra pozemku: 1 209 m²
Druh stavby: samostatně stojící rodinný dům
Počet byt. jednotek: jedna
Počet podlaží: dvě
Úhrnná podlahová plocha bytová: 190 m²
Úhrnná podlahová plocha nebytová: 28 m²  
Předpokládaná cena za m³: 8 000 Kč

Předpokládaná cena celkem (bez DPH a VRN):
9 500 000 Kč

Pouze 4 páry jsou manželské, nejdelší manželství trvá 8 let a tito partneři spolu žijí již třináctý rok. Naopak nejkratší vztah trvá necelé dva roky. Pouze 2 soutěžící páry jsou bezdětné, 6 žen je v době stavby na mateřské dovolené a 1 z nich je už babičkou. Nejmladšímu z dětí, které se budou muset během soutěže obejít bez rodičů, je rok a půl. Jen čtyři páry nebydlí samy, to však zdaleka neznamená, že mají ideální životní podmínky. Nejhůř je na tom pár, jenž obývá s malým dítětem a psem jedinou místnost.

Reality show Dům snů zaznamenala obrovský divácký úspěch již v jedenácti zemích světa. Šanci získat luxusní bydlení nabízí všem bez rozdílu pohlaví, věku, stavu, vzdělání, náboženství, etnické příslušnosti… Například ve Francii zvítězil pár gayů, v Belgii pro změnu nejvíc zaujala lesbická dvojice. Tak uvidíme, jak to bude u nás. V České republice je výkonnou producentkou a režisérkou projektu Jana Rezková. Od roku 1984 pracovala jako asistentka režie a skriptka na volné noze, od roku 2002 působí jako režisérka, vedoucí projektu a výkonná producentka v televizi Nova. Režírovala řadu úspěšných pořadů, mimo jiné Miliónový pár, Výměnu manželek, Superstar 3 a Vem si mě.

     ´

Obrazovkou do budoucna

Bydlení je základní lidskou potřebou. Ve svém okolí pravděpodobně nenajdete nikoho, kdo by dobrovolně nechtěl bydlet ve svém. To „své“ ale dnes může mít mnoho podob závislých na našich představách, znalostech, finančních možnostech, šikovnosti i zájmu o nové, moderní a progresivní technologie. V Česku zatím převažuje z takřka devadesáti procent „klasická“ výstavba. To, co nazýváme moderními, úspornými a nízkoenergetickými domy, zatím příliš mnoho důvěry nebudí. Proč to tak je? Možná to je jako s každou novinkou, o které toho víme příliš málo. S nízkoenergetickými domy u nás, na rozdíl od našich sousedů, příliš mnoho projekčních kanceláří a stavebních firem zkušenosti nemá. Proto vůbec není jednoduché získat ty správné informace a navíc mít možnost si takovou stavbu prohlédnout. A když si tuto příležitost v některé z tzv. referenčních staveb najdete, stejně nebudete mít možnost si prohlédnout „střeva“ takové stavby – podstatné konstrukční a funkční detaily. V pořadu Dům snů máte proto ojedinělou a unikátní šanci vidět průběh a vznik nízkoenergetické dřevostavby v našich podmínkách. I když jde o projekt s vysokým rozpočtem, jsou principy a postupy v mnohém shodné s realizací dřevostaveb s menším rozpočtem.

Ať chceme nebo ne, jsou nízkoenergetické stavby i naší budoucností. Důvodů, proč tomu tak bude, je mnoho: spoří energie, jsou šetrné k životnímu prostředí, stejně drahé, nebo jen o pět až deset procent dražší než srovnatelné konvenční stavby. V okolních státech, Německu a Rakousku, dnes už nízkoenergetické stavění vyplývá ze zákona.

A pokud nás nepřesvědčí náš smysl pro úspory a ekologii, jistě nám k tomu napomůžou stále náročnější normy pro novostavby rodinných domů. Dům snů, jehož vznik máme možnost sledovat na obrazovkách TV Nova, je v tomto smyslu více než realitou.

Pohled do světových stran

Rodinný dům je výtvarnou kompozicí tří hmot, půdorysně vycházejících z tvaru pozemku. Je situován rovnoběžně s jeho severní hranicí, což je podmínkou pro ideální orientaci osluněných průčelí s obytnými místnostmi na jih/západ. Zároveň je tak vyhověno podmínce dosažení maximálních solárních zisků v prostorách obytných místností a tím k naplnění jednoho z klíčových požadavků pro energeticky úsporné domy. Zároveň se však musí zachovat stávající řád zástavby podle situace k územnímu rozhodnutí. Toto řešení umožňuje jednak minimalizovat odstupovou vzdálenost novostavby od severní a východní společné hranice pozemku na vyhláškou požadované hodnoty a při tom optimálně využívá rekreační potenciál pozemku. Nekonfliktní začlenění novostavby do kontextu okolní zástavby spočívá v nedominantním působení. Nízká horizontální silueta podélného křídla s převýšenou podkrovní částí je uložena na vrstevnici, přimyká hmotu domu k mírnému svahu a tvoří tak pohledovou podnož střešní nástavbě, jejíž rovněž zelená pultová střecha kopíruje sklon terénu. Toto řešení také minimalizuje zemní práce nezbytné při založení domu do mírného svahu.

ZÁSADY PRO STAVBU NÍZKOENERGETICKÉHO DOMU

■ Nízkoenergetické domy mají oproti standardní výstavbě významně posílenou tepelnou obálku domu.

■ Hodnoty součinitelů prostupu tepla obvodových konstrukcí nesmí překračovat doporučené normové hodnoty. Okna jsou obvykle zasklená trojsklem, nebo navržena jako špaletová. Střešní okna se nedoporučují.

■ Ve stěnách je v závislosti na technologii aplikováno cca 300 mm, v střešní konstrukci cca 400 mm tepelné izolace.

■ U takto kvalitně zateplených domů začínají hrát již roli vnitřní tepelné zisky: například svíčka 30 W, žárovka 100 W, člověk 100 W, stolní PC 150 W, plazmová televize 300 W, sušička, pračka, lednička…

■ Plošná měrná potřeba tepla na vytápění nepřesahuje 50 kWh/m2 za rok.

■ Takto nízkou energetickou potřebu budovy lze krýt bez použití obvyklé aktivní otopné soustavy pouze systémem nuceného větrání s účinnou rekuperací tepla (vyšší než 75%) z odváděného vzduchu a malým zařízením pro dohřev vzduchu v období velmi nízkých venkovních teplot.

■ Nízkoenergetický dům musí být prakticky vzduchotěsný, a to po celou dobu životnosti stavby, celková neprůvzdušnost n50 < 1,0 h-1. Experimentální ověření vzduchotěsnosti dle ČSN EN 13829 se doporučuje vždy provést ještě před úplným dokončením budovy. Druhé kontrolní měření je účelné provést v rámci přejímky stavby k ověření dosažených parametrů relativní vzduchotěsnosti stavby.

■ V nízkoenergetickém domě je žádoucí používat pouze vysoce úsporné elektrospotřebiče, třídy A, tím lze významně snížit spotřebu elektrické energie.

Dům, auto, bazén a terasa

Dvoupodlažní, nepodsklepený, samostatně stojící rodinný dům je vybaven garáží v rámci dispozice domu. Konstrukčně montovaná panelová dřevostavba je založená na roštu zděných základových pásů, objekt má zelenou vegetační střechu. K zateplení se využijí obnovitelné materiály – dřevovláknité tepelné izolace. K součástem stavby domu patří i terasa a vnější nekrytý bazén v podobě zděné, tepelněizolované konstrukce postavené na betonové desce.

Garáž rodinného domu bude připojena k veřejné komunikaci, lemující pozemek z jihu, takzvanými vegetačními tvárnicemi. Celkově budou obyvatelé domu disponovat jedním stáním pro osobní auto v garáži a dvěmi místy na zpevněné manipulační ploše z vegetačních tvárnic na vlastním pozemku. Úvrať umožňuje otáčení aut.

Vnější bazén je samostatná vedlejší stavba, navazující konstrukčně na terasu rodinného domu. Zděná zateplená konstrukce má základovou desku s detaily provedenými podle manuálu příslušného dodavatele. Technologie na čištění vody bude umístěna v technické místnosti v domě, alternativně bude součástí autonomní jednotky v rámci konstrukce bazénu, opět podle výběru klienta a zvyklostí příslušného dodavatele.

Prostor garáže a technické místnosti je propojen s konstrukcí bazénu ocelovou chráničkou, integrující možnost elektrického připojení (např. filtrace, protiproud, osvětlení) a vodovodního propojení – dopouštění a cirkulaci vody z bazénového výměníku v garáži z vnitřního rozvodu vody. Popřípadě je možné bazén napouštět i z výtokového ventilu pitné vody, umístěného na fasádě domu v prostoru terasy. Zpevněné plochy – terasy v bezprostřední blízkosti domu – budou tvořit dřevěné panely z tropického plantážového dřeva. Na okapní chodníky se bude používat zához kačírkem. Střecha v prvním nadzemním podlaží je plochá, vegetační, střecha druhého podlaží bude pultová a rovněž vegetační. Zahrada bude založena a osázena na základě projektu sadových a zahradních úprav.

Třída A až B

Energetický štítek třídy A až B, neboli velmi úsporná až úsporná stavba – takový je záměr stavitelů. Z hlediska energetické náročnosti jde totiž o stavbu, jejíž provozní náklady budou při užívání oproti běžným stavbám mnohonásobně nižší. 

Měrná potřeba tepla pro vytápění za rok by měla být 38kWh/m2/rok. Pro srovnání to je zhruba 3 až 4x méně než u běžného způsobu výstavby, která by měla splňovat alespoň závazné normové hodnoty. Z hlediska hodnocení metodou energetického auditu ENB, energetického štítku a protokolu jsou energeticky úsporné domy zařazeny minimálně do kategorie „B“ – úsporné. Dům je, podle vyjádření stavitelů, na pomezí nízkoenergetického a pasivního stavění.

Zelené vidění

Z hlediska vybraných a použitých stavebních materiálů je navrhovaná stavba demonstračním projektem „udržitelného stavění“ s minimální ekologickou zátěží. Zejména jde o svázané a volné emise skleníkových plynů CO2 a SO2. Ekologický přístup je patrný po celý „životní“ cyklus stavby – a to od těžby surovin, výroby stavebních materiálů, jejich dopravu, zabudování a užívání, až po případné odstranění a recyklaci stavby po dožití. Například je to vidět na nosné dřevěné konstrukci, která reprezentuje u nás jediný široce využitelný zdroj obnovitelných stavebních materiálů. Další ukázkou jsou tepelné izolace na bázi dřevěného vlákna a průmyslově pěstovaného konopí, či dřevěné rámy oken a modřínový obklad fasád…