|
CO S NIMI
Řasy Příčinou výskytu je narušená rovnováha biotopů ve vodě při výrazných změnách (nebo od počátku nesprávně zvoleném množství) rostlin, ryb nebo vody. K jejich potlačení přispívají rostliny, které z vody čerpají nadbytečné živiny. Řasy odstraňte z povrchu hráběmi. Je-li voda trvale kalná, použijte speciální prostředky proti řasám nebo změřte kyselost vody (možná bude třeba změnit pH). Kontrolujte vodní čerpadla, čistěte filtry, hlídejte funkci skimmerů, UV lamp a dalšího pomocného vybavení.
Hmyz Pokud najdete na stoncích a řapících rostlin příliš mnoho hmyzu, pokuste se jej spláchnout hadicí – nechráněný hmyz sežerou predátoři (ryby a jiní živočichové). Na podzim odstraňte odumírající části vodních rostlin, aby se nerozkládaly ve vodě.
Množství ryb a rostlin Na sklonku jara nebo časně na podzim vodní rostliny prořeďte. Plovoucí rostliny na zimu přeneste do nádoby s vodou v chladné místnosti. Průběžně kontrolujte stav a množství ryb (20 cm délky ryb na 1 000 litrů vody).
|
|
Suchá zóna (pobřežní)
Břeh oddělený od jezírka izolační fólií osázejte těmito rostlinami: udatna lesní (Aruncus vulgaris), čechrava (Astilbe sp.), badan (Bergenia cordifolia), kosatec (Iris sp.), bohyška (Hosta sp.), rodgersie (Rodgersia sp.), podénka (Tradescantia x andresoniana), dlužicha (Heuchera sp.), okrasné trávy a kapradiny do stínu, drobné vrby (Salix sp.), japonské javory (Acer palmatum), dříny a svídy (Cornus)
|
|
Substrát pro lekníny
– 4 díly vyzrálého kompostu – 1 díl rašeliny – 2 díly zetlelého kravského hnoje – 1 díl jílu – kostní moučka, speciální hnojiva pro lekníny – podle návodu výrobce
|

|
|
Zóny jezírka a potoka
Podle výšky vodního sloupce a vlhkosti v oblasti sázení rozlišují odborníci pět zón: hlubokou (leknínovou) zónu, mělkou zónu, bahenní zónu, trvale vlhkou zónu (břeh) a suchou zónu (pobřežní). První čtyři jsou vytvořeny izolační fólií, pobřežní zóna se nachází za hranicí fólie.
Leknínová zóna
Klidná hluboká voda (nejméně 40–50 cm) vyhovuje druhům, které se sázejí na dno nebo volně plují po hladině. Pokrývají svými listy hladinu, stíní vodu, omezují vývoj řas a poskytují úkryt rybám. Obvykle se vysazuje jeden kus na 1 až 3 m2 hladiny. Na dno se umisťují i submerzní (ponořené) rostliny, jejichž stonky se volně pohybují pod hladinou. Vy je sice nevidíte, ale mají velký význam pro biologickou rovnováhu (3–5 kusů na 1,5 až 3 m2 hladiny).
Zóna mělké vody
Přechod mezi hlubokou a bahenní zónou (do 40 cm). V březích se pro rostliny vytvoří kapsy a „římsy“, které musejí být trvale zaplaveny. Stejné podmínky pro rostliny dál od břehu vytvoříte tak, že pěstební koš podložíte velkým kamenem nebo třeba obráceným květináčem.
Bahenní zóna
Nejrozsáhlejší, pozvolná zóna s malou hloubkou vody (1–10 cm) vyhovuje širokému spektru druhů s odlišnými nároky na vlhkost. Hloubka vody může kolísat, ale dno nesmí nikdy vyschnout.
Trvale vlhká zóna
Hodí se pro vlhkomilné druhy – podle světelných podmínek vyberete světlomilné nebo stínomilné rostliny.
|