Skip to content

Skrytěnec své květy tají

Je tomu necelý rok (Můj dům č. 12/2000), co jsme psali o broméliovitých rostlinách. Čím jsou pozoruhodné? Vedle svého nesporně dekorativního vzhledu především tím, že kořeny většiny z nich nikdy nezakoření na pevné zemi. Uchycují se totiž na kmenech a větvích stromů. Svému hostiteli ovšem nikterak neškodí – jen se jej drží, aby se s jeho pomocí vytáhly za světlem… A proč se k těmto rostlinám vracíme dnes? Protože jsme vloni opomněli jednu velkou skupinu těchto „pestrých trychtýřů“.

Měkké místo pro hru

Komenský kdysi napsal o hrajících si dětech: „Nechť jsou mravenečkové, vždycky se okolo něčeho čmýrající, nosící, vláčící, skládající, překládající… a my musíme jim pomáhati a ukazovati všeho mustr.“ Nepřímo tak naznačil, že dětství je rozlehlou krajinou her a dospělí by měli respektovat, že předměty, včetně koberců, jsou pro dítě její samozřejmou součástí.

Dobré světlo pro dobrou chuť

„Co to dnes máme k večeři?“ zamžoural muž se špatně skrývaným nezájmem do talíře. V mihotavém světle stahovací lampy, která už dávno zůstala viset příliš vysoko nad stolní deskou, se po talíři vlnilo několik nepříliš vábných živočichů. „Ach promiň.“ Žena chvatně vyměnila nádobí. Teď muž pomalu rozeznával těstoviny po italsku. „To byly rousnice, které si dědeček připravil na ryby.“

Z čeho bude třetí tisíciletí?

Nejnavštěvovanější expozicí milánského Salonu nábytku byl pavilon číslo 9, věnovaný materiálům pro budoucnost. Ne že by tu bylo všechno nové a neznámé, ale nové a zajímavé byly souvislosti, ve kterých se většina prezentovaných materiálů představila. Názorné a efektně aranžované ukázky užití tak nejlépe odpověděly na otázku, proč právě z těchto materiálů bude třetí tisíciletí.

Nerušit! Učím se

Vytvoříte-li doma svému dospívajícímu dítěti ideální prostředí ke studiu, není tím nijak zaručeno, že se z něj vyklube další Einstein. Nepříznivé podmínky někdy naopak zocelují tělo i ducha k nejvyšším výkonům. To ovšem nejvíc platí pro skutečného génia – kolik se jich ale narodí. Učení je tvrdá dřina, která vyžaduje klid a soustředění, samotu a určité pohodlí. Můžeme-li tyto předpoklady našemu studentovi či studentce dopřát, udělali jsme nemálo pro to, aby se učili dobře a třeba i rádi.

Dysonův fialový svět

Mluvte v Anglii o tom, jak jste navštívili sídlo designéra a miliardáře Jamese Dysona v Malmesbury. Povídejte, že jste v jeho londýnském domě v Chelsea vyrušili Dysonova syna z odpočinku. Vyprávějte, jak vás paní Dysonová – budoucí lady z Malmesbury – pozvala na návštěvu, byla milá, komunikativní a věnovala vám cédéčko. Klidně mluvte. Stejně vám nikdo ve Spojeném království neuvěří. To byste si totiž mohli rovnou vymyslet, že jste byli na čaji u královny… Jenže pan Dyson na čaj ke královně opravdu chodí… a Moderní byt chodí na čaj k Dysonovi – takže je to skoro v „rodině“.

Zbořte stěny!

V naší zeměpisné šířce nemáme tolik slunných dní, abychom si mohli dovolit promarnit je zavřeni doma mezi čtyřmi stěnami a stropem. Pokud je hezké počasí, snažíme se trávit nejvíce času venku – tam dobíjíme potřebnou energii. Terasa, lodžie či přímý vstup do zahrady jsou ideálním místem pro vytvoření tolik příjemného prostoru pro odpočinek.

Vyplněný sen

Příběh mladých manželů, které jsme navštívili v jejich nově zrekonstruovaném domově, začal přibližně před čtyřmi lety. I oni měli svůj sen o bydlení a nechybělo ani nadšení, takže se rozhodli své představy proměnit ve skutečnost. Koupili několik kilometrů za Prahou polorozpadlý dům s neudržovanou zahrádkou, v níž stály staré chlívky, králíkárna, a dokonce ještě i suchý záchod. Dům původně sloužil dvěma rodinám – měl dva oddělené byty s odpovídajícím dispozičním řešením.

Design v paneláku

Jsme národem, kterému bylo po dlouhá léta odepíráno právo na jiné bydlení než v panelácích. Není tedy divu, že jsme na ně získali alergii. Přesto současné rádobyzámky svou naprostou ignorací architektury panelové domy daleko předčily.

PARTNEŘI WEBU

MDKK MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINNYDOM BMONOE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2025