Předchozí díl seriálu najdete zde.
Předně bylo potřeba zabránit vzlínání vlhkosti ve stávajícím zdivu. Rozhodli jsme se pro bezpečné řešení – celkové podřezání všech stěn a následné vložení hydroizolace z HDPE fólie. Řez byl veden ložnou spárou cihelného zdiva, což sice zjednodušilo práci, později to ale zkomplikovalo napojování horizontální hydroizolace. Spára totiž nebyla v jedné rovině, a tak se místy dostala vysoko a místy zase příliš nízko, až pod úroveň základové desky.
Náš dům byl vestavěn mezi dva sousední domy tak, že mu chyběly části štítových zdí. Prostě využíval stěn sousedů, ale při rekonstrukci bylo třeba tyto stěny dozdít. Jednak jsme potřebovali na něco položit strop, ale především – pokud by se sousední objekt zboural, de facto by se náš dům z jedné strany zcela otevřel.
Vykopali jsme tedy dílčí základové pasy pro uložení štítových stěn a pilířů, kterými bylo potřeba stavbu zesílit. V tomto kroku byla zároveň provedena nová ležatá kanalizace pro odvod dešťové a splaškové vody, kterou jsme protáhli pod domem a v šachtě pod předsíní napojili na stávající jednotnou kanalizační přípojku.
Pod dvorním křídlem byl malý sklep s klenutým cihelným stropem. Chtěli jsme jej zachovat, ale klenba byla usazená příliš vysoko a vyžadovala by vytvoření schodu v přízemí. Museli jsme tedy klenbu rozebrat a vyzdít novou. Alespoň přišly vhod zkušenosti stavební firmy z okolí Znojma, která měla s klenbami vinných sklepů bohaté zkušenosti.
Práce musely probíhat souběžně po malých úsecích, protože při odstranění celé klenby naráz hrozilo zborcení stěn sklepa. Bylo tedy potřeba postupně stěny rozpírat novou klenbou. Po rovnoměrném zasypání klenby pískem a srovnání celé plochy podkladu s velmi mírným zhutněním (nemohlo se moc hutnit, protože by se při tom mohlo narušit zdivo z nepálených cihel) přišlo na řadu betonování základových pasů i základové desky.
Když beton vyzrál, po pár dnech jsme mohli pokračovat v práci, tentokrát na čistém pevném a rovném podkladu. Začala pečlivá příprava napojování hydroizolace. Museli jsme vytvořit náběh u paty zdiva, odříznout přesahující izolaci v podřezaných zdech a provést napojení. Kombinovali jsme asfaltový nátěr a asfaltové pásy. S odstupem času mohu potvrdit, že tato riziková fáze dopadla dobře a nedochází k žádnému vzlínání vlhkosti.
Ondřej Kafka je autorizovaný architekt a spoluvlastník arch. ateliéru MOAD architekti.
