Kromě toho, že je důležité se ladit zdravou výživou, pohybem, dechem a přírodním prostředím, je velmi doporučené do svého okolí nevpustit škodlivé vlivy, nebo jsou-li už tam, tak je odstraňovat.
Nikoho asi nepřekvapí informace o již zakázaných stavebních materiálech, jako je třeba azbest, nebo nadměrně radioaktivní příměsi strusky, popílku a škváry, které se občas vyskytly v betonu. Ne každý ale ví o škodlivých látkách, například ftalátech a zpomalovačích hoření, které se uvolňují z PVC podlahových krytin, koberců, matrací, nebo o formaldehydech z dřevotřískového nábytku.
„Moderně“ zařízený byt může mít díky výparům z různých materiálů a barev mnohem škodlivější vzduch, než jaký se dá nasát na rušné pražské křižovatce. Trendy se ale obrací zpět ke zdraví. Pomalu se nám vrací do stavebnictví i zařizování interiérů obliba základních přírodních materiálů, které neobsahují žádná nezdravá pojiva, změkčovadla a jiné chemické „zlepšováky“.
Lidé prostě chtějí být zdraví, mít krásný život, užívat si toho, čeho v životě dosáhli, do pokročilého věku, a činit to nejlepší také pro své děti. Je proto nutné dělat informované volby týkající se materiálů. Ale nejen jich, jsou tu i jiné záludnosti.
Rád bych zde prolomil přehlížené tabu jiného zamoření moderních domácností a veřejného prostoru, které může být v některých ohledech ještě závažnější. Nastalo ve velké míře až během posledních několika let, a jeho následky lze zatím jen odhadovat.
Jedná se o neviditelné mikrovlny přenášející data digitálních signálů. Přinášejí zábavu, komunikaci s rodinou a přáteli, usnadňují práci, člověk si je snadno zamiluje. Bohužel jejich frekvence jsou silně disharmonické vůči frekvenci našich těl. Mozek, jednotlivé buňky i orgány mají své frekvence a komunikují spolu navzájem, zjednodušeně řečeno.
Kvalita našeho každodenního života tedy závisí na frekvenci našich mozkových vln, na klidném vyrovnaném tepu našich srdcí, na jemných bioelektrických impulsech všech našich buněk, a na kvalitním spánku. Tím se uzdravujeme a odpočíváme. Nic z toho si nemůžeme v klidu užít vedle wi-fi modemu se zapnutým bezdrátovým přenosem, nebo s mobilním telefonem často zářícím u hlavy. Frekvence mikrovln procházející naším mozkem mu neumožní dlouhodobě klesnout do relaxačních odpočinkových vln.
Lidé citliví na elektrosmog, což je zřejmě několik procent populace (s přibývající tendencí), v silnějším mikrovlnném záření cítí úzkost, nepříjemné pocity v břiše, zrychlený tep, bolest hlavy, nervozitu, nesoustředěnost, chuť „uniknout“. Zbytek populace tyto vjemy nevnímá nikterak silně, přesto ji to může ovlivňovat podobně.
Dlouhodobé působení se projevuje například vyčerpaností, letargií, slabou pamětí, a po více letech i rakovinnými nádory a selháváním imunitního systému. Proč se to více neřeší? Možná svou roli sehrává situace, kdy na jedné straně stojí firmy vydělávající vagóny peněz na bezdrátových technologiích, a na druhé straně jsou zákazníci, kteří na nich své životy postupně učinili závislými a informace o možných rizících si k radosti firem spojují s omezováním své svobody. Přitom to tak vůbec nemusí být. Každý si může ponechat svůj komunikační a internetový komfort, firmy mohou dále vydělávat, jen je potřeba to celé promyslet a naplánovat úplně jinak, zdravě.
Text připravil spolupracovník redakce časopisu Rodinný dům Jaroslav Svoboda. Informace o jeho práci a projektech najdete na webu Ekozahrady.com.
Další díl seriálu přineseme příští týden.
