Skip to content

Cesta k vlastnímu domovu očima architekta

Estetické hledisko je asi tím nejdůležitějším kritériem při výběru rodinného domu. Domov, který má rodině poskytovat harmonické zázemí, však musí splňovat rovněž řadu dalších předpokladů. Na co všechno se tedy zaměřit při konzultacích s architektem, který pro vás pracuje na daném projektu?

Obsah článku

 Kbelská vila  se třemi samostatnými bytovými jednotkami. Projekt: ing. arch. Milena Šenbergerová

 Rozestavěný rodinný dům pro čtyřčlennou rodinu na Vysočině. Realizace Atelier ARS

 Rozestavěný rodinný dům pro čtyřčlennou rodinu na Vysočině. Realizace Atelier ARS

 Rozestavěný rodinný dům pro čtyřčlennou rodinu na Vysočině. Realizace Atelier ARS

 Mimo souvislou zástavbu může mít dům modernější koncepci. Vizualizace projektu Atelieru ARS

 Vizualizace interiéru rodinného domu na Kladensku. Projekt Atelieru ARS

 Vzdušné schodiště rozjasňuje prostor interiéru

Vlastní dům si většinou pořizuje rodina s dětmi, pro něž je možnost využívání zahrady a pobyt na čerstvém vzduchu téměř po celý rok tím největším přínosem.

 

Stavba by měla poskytovat dostatek prostoru – tedy vlastní pokoje – všem dětem. Pro průměrnou čtyřčlennou rodinu tedy připadá v úvahu jedna ložnice rodičů (16–20 m2), dva dětské pokoje zhruba po 16 m2 (či dva menší se společnou halou na hraní). K ložnicím pak patří minimálně jedna plně vybavená koupelna (vana, sprcha, WC, dvě umyvadla) a šatna o výměře 6–8 m2. Přímý kontakt těchto místností s okolím není nezbytný, naopak příliš mnoho východů často přináší komplikace s úklidem a bezpečností objektu.

 

V přímé vazbě na zahradu bývá umístěna kuchyň, jídelna a obývací pokoj, v moderních domech řešené jako jeden velký spojený prostor o výměře cca 50 m2. K této společenské části domu patří samostatné WC s umyvadlem. Do přízemí domu je vhodné situovat i pokoj pro hosty (12–16 m2), který umožní krátkodobý pobyt vašim návštěvám a příbuzným, zejména prarodičům. Proto je v blízkosti tohoto pokoje další malá koupelna, vybavená minimálně sprchou a umyvadlem.

 

Nezbytný je dostatek úložných prostorů, tedy minimálně jedna další šatna v návaznosti na vstup do domu.

 

K základnímu technickému zázemí patří prádelna, kotelna a garáž, v níž se nejen parkuje, ale i ukládá zahradní nářadí, sekačka na trávu či sezonní nábytek. V blízkosti domu, na osluněné straně pozemku, se pak obvykle umisťuje kryté venkovní sezení, umožňující letní stolování.

 

Užitná plocha domu – mimo garáže – bývá okolo 140 až 170 m2. V České republice zatím není zvykem stavět menší domky s dispozicemi 2 + 1 či 3 + 1, takže uvedená výměra se paradoxně pohybuje nad evropským průměrem, který je okolo 110 m2. V mnoha vyspělých zemích je průměrná užitná plocha dokončených domů pod 100 m2. (Pro porovnání: Belgie 130 m2; Německo 125 m2; Dánsko, Nizozemsko a Velká Británie po 80 m2.)

 

Úsporná řešení

Izolovaný rodinný dům stojí zpravidla na pozemku o výměře 800–1 000 m2, s odstupovými vzdálenostmi minimálně 3–7 metrů od plotu a 10–15 metrů od sousedních domků. Menší odstupy by nezajistily dostatek nutného soukromí.

 

Nevýhodou samostatného domku je relativně velká plocha pozemku, který se musí samozřejmě zaplatit a poté i udržovat.

 

O něco levněji přijde pořízení i provoz dvojdomku. Pozemky mají výměru 400 až 600 m2, odstupy jsou při vhodném umístění větší než u izolovaných domů. Provozní úspora je dána společnou stěnou, která díky vytápěným místnostem sousední stavby nemá takřka žádné nulové tepelné ztráty. U dvojdomku je asi nejtěžší nalézt souseda, s nímž byste chtěli společně sdílet starosti s údržbou celého objektu.

 

Jednoznačně nejúspornějším řešením je řadový domek, který je možné postavit na pozemku o výměře 200 až 400 m2. Celková šířka pozemku se pohybuje nejčastěji od 6 do 12 metrů. Okna obytných místností jsou ale orientována hlavně do zahrady, takže odstup od dalších staveb je třicet a více metrů. Sousední dům za zdí pak ani nevnímáte, takže máte mnohdy větší pocit soukromí než v izolovaném domě, na nějž se ze všech stran někdo dívá.

 

Řadový domek je vhodný pro své plošně menší dispozice 4 + 1 a 5 + 1. Patří vůbec k nejrozšířenějšímu typu domu v západní Evropě – zejména ve Velké Británii a Nizozemsku.

 

Výběr pozemku

V krajině, která se vám líbí, můžete vždy nalézt v podstatě dva typy pozemků: nové částečně zastavěné lokality na okrajích měst či obcí, nebo prázdné parcely ve staré zástavbě, kterých je výrazně méně.

 

K novým parcelám budou pravděpodobně zavedeny veškeré inženýrské sítě, mnohdy již došlo i k územnímu rozhodnutí, usnadňujícímu stavební povolení. Často si ale musíte koupit již vyprojektovaný typový domek. Mnohdy však nemáte žádnou jistotu, jaké stavby vzniknou na sousedních pozemcích. Přitom se na ně budete muset celý život dívat. Z ekonomických důvodů je zde většinou málo veřejných prostranství a zcela chybí vzrostlá zeleň.

 

Typový, nebo individuální projekt?

Nekoupíte-li přímo hotový dům, máte v podstatě na výběr ze dvou možností. Buď sáhnete po „typovém projektu“, nebo si necháte zpracovat projekt od architekta.

 

V případě typového projektu však vaše požadavky musí s již nakresleným domem vytvořit určitý kompromis. Příliš mnoho individuálních úprav zvýší původní velmi lákavou cenu projektu. Může se také stát, že architekt odmítne zasahovat do svého díla a od každé změny vás zrazuje, nebo je vám úprava projektu velmi draze naúčtována. A ne každý dům, který se vám bude líbit, je možné bez problémů postavit na vašem pozemku. Velmi záleží na orientaci parcely, spádu terénu a napojení na komunikaci.

 

Typový projekt přináší své výhody zejména při hromadné zástavbě v jedné lokalitě, kdy získají všechny domy sjednocující architektonický výraz, který může být pro místo velkým přínosem. Zbavíte se ale jedinečné možnosti vytvořit si na vybraném místě dům podle vlastního přání. Jakýkoli „hotový“ dům či projekt je však vynikající inspirací, z níž se dále rozvine konkrétní představa o bydlení.

 

Individuální projekt dokonale vyhoví vašim přáním, můžete do něj promítnout různé inspirační zdroje a dosáhnout tak stoprocentně uspokojivého výsledku. Jedině tady se nepřizpůsobujete danému projektu, ale dům se přizpůsobuje vám, rodí se z vašich požadavků a názorů.

 

Moderní stavební materiály

Dům také musí dobře zapadnout do kontextu okolí, přičemž ani mírný kontrast nemusí být nevýhodou. Pokud se v blízkosti nacházejí jen průměrné stavby, nemá cenu se jim přizpůsobovat. Měli byste jít vlastní cestou a nechat vyniknout kvalitu a odlišnost. Je smutné, že i přes obrovské technologické možnosti si je drtivá většina domů tvarově i materiálově velmi podobná. Motiv přízemní stavby se sedlovou střechou, na níž pro ozdobu trčí několik vikýřů, se opakuje až příliš často.

 

Současné stavební materiály nám dovolují mnohem více. Například ploché střechy jsou již mnohem spolehlivější než šikmé, kvalita izolačních skel dovoluje větší rozsah prosklení. V souladu se světovým trendem minimalismu je přiznávání původní struktury materiálů, stále více se také používá dřevo jako jeden z nejekologičtějších stavebních materiálů.

 

Kontakt:

Ing. arch. Pavel Šmelhaus, Atelier ARS,

Plzeňská 199, 150 00 Praha 5,

tel.: 603 736 306,

e-mail: atelier.ars@email.cz

 

text: Pavel Šmelhaus

foto: Robert Virt, ISIFA, archiv autora
zdroj: Můj dům 11/2003