|
|
Písek jako mezerovitý materiál dobře vede vodu. Ale co to znamená pro stavbu? Stručně řečeno: klady převažují. Do písku se snadno vsakují srážky, voda doslova mizí v zemi a nestéká po jejím povrchu jako u hlinitých a jílovitých půd. Okolo domů proto většinou není zapotřebí budovat odvodňovací drenáže či výrazněji „přespádovávat“ terén. Zároveň díky písku podloží okolo staveb volně „dýchá“, vlhkost se jednoduše odpařuje a nemá tendenci se tlačit do základů a poškozovat tak konstrukci objektu. To bývá zejména u starší zástavby na nepropustném podloží velmi časté. S písčitým podložím je spojen ještě jeden efekt. Základy neizolovaných staveb mohou být na takových místech vybudované z takzvaných nasákavých materiálů (například z pískovce, z opuky, z cihel…). Okolní písek totiž vysušuje podzemní části domů. V lokalitách s neporézními jílovitými horninami musíte odvodňovací a větrací vrstvu okolo základů velmi nákladně vytvořit obsypem nebo drenážní fólií s větranou mezerou. Rovněž výstavba sklepa je v písčitém podloží relativně snadná. Musíte se ale vypořádat se stabilizací stěn základové jámy. Počítejte proto s kolísáním hladiny podzemní vody. V létě zcela suché základy mohou být na jaře zatopené. Hydroizolace sklepa proto musí být dimenzována na tlakovou vodu. Chcete-li se potenciálním problémům vyhnout úplně, je lepší suterén založit nad nejvyšší úrovní podzemní vody v daném místě.
Nejpoužívanější surovina Jak vlastně oblasti s písčitým podložím vznikly? Vlivem působení přírodních faktorů – zejména slunce, mrazu, deště a větru – se původní skalní podloží neustále rozrušuje a rozpadá na čím dál menší kousky. Měkčí horniny se rychle rozpadají na prach, pevnější křemičité se drobí pomaleji. Jednou z nejmenších částeček na konci nevyhnutelného procesu rozpadu jsou zrnka písku. Vítr a zejména voda je odnáší z původních míst a následně je usazují na jiných místech, kde vytvářejí různě silné vrstvy. Po změně klimatu či vlivem jiných okolností může usazování přestat a písek je překryt jinými horninami. Pod povrchem však zůstává skryt v různě silných vrstvách, které se liší i složením a kvalitou. Dnes je tento materiál nejpoužívanější stavební surovinou. Písek se relativně snadno stabilizuje, jeho promícháním s vhodným hlinitým materiálem lze vytvořit kvalitní a únosný podklad pro základy liniových staveb – například náspů silnic. Písek je rovněž vhodným zásypem. Snadno a rychle se zhutní, nesesedá a neobsahuje části s ostrými hranami. Proto je využíván pro pokládku a obsypávání inženýrských sítí v zemi.
Písčité parcely Na největších nalezištích písku v České republice se nesmí stavět. V některých lokalitách je však tato hornina natolik rozšířená, že se po ní jmenují i sídla. Proto v Česku najdete několik Písků a Písečných Lhot. S ulicemi Na Písku se lze setkat v mnoha městech. V těchto – převážně rovinatých – místech se na písku staví již staletí a lidé si postupně zvykli na všechny výhody i nevýhody, které z toho vyplývají. Výrazně písčitými oblastmi jsou nížiny středních, východních a jižních Čech. Jedná se o oblasti Polabí, horního toku Vltavy a povodí Nežárky a Lužnice. Další rozsáhlé lokality se nacházejí v povodích moravských řek, například Moravy, Odry, Svratky či Dyje.
Riziko zvodnělých písků Strukturu písku tvoří malá, ale většinou velmi pevná zrnka, těsně jedno na druhém. Pokud mezi nimi nejsou žádné mezery, materiál vykazuje vysokou pevnost v tlaku, závislou na pevnosti kamene jednotlivých zrnek. Jsou-li vzájemné mezery větší a vyplněné nestabilními či stlačitelnými materiály (různé kapaliny či plyny), celková pevnost je výrazně nižší. V lokalitách s tímto podložím je zakládání staveb obtížnější. Asi největší riziko představují „tekuté“, tedy silně zvodnělé písky. Jejich stabilita je nulová, malá zrnka unáší voda a při větším proudu může dojít k vymílání písku, vzniku podzemních dutin (kavern) a k následnému propadání nadloží spojenému s destrukcí staveb. K těmto jevům došlo například před dvěma lety při povodních v pražském Karlíně. Obdobné případy se dají předpokládat zejména v těsné blízkosti větších řek. Mezi výhody písčitého podloží však bezesporu patří jeho snadná těžitelnost. Základy lze vykopat pomocí lehké mechanizace a v nejlepším případě se můžete na staveništi setkat se pískem vyšší kvality. Ten je možné využít přímo pro stavební účely (např. snadno hutnitelné zásypy, výplňové betony…).
Stavět, či nestavět? Až na uvedené výjimky lze stavbu rodinných domů na písčitém podloží doporučit. Klady určitě převažují nad zápory. Svého rozhodnutí nebudete litovat ani při zakládání zahrady, která se tak stane na rovinatém pozemku snadno udržovatelnou. Jistě oceníte, že při prvním pokusu o zasazení stromku nenarazíte na hromadu kamení. Po silném dešti vás zas nebude trápit lepivé bláto.
Kontakt Atelier ARS, s. r. o., Ing. arch. Pavel Šmelhaus, Plzeňská 199, 150 00 Praha 5, mobil: 603 736 306, e-mail: atelier.ars@email.cz
text: Pavel Šmelhaus foto: ISIFA, ČTK, profimedia.cz |
Domy na písku
Možná někomu název článku připomíná metaforu „hrad z písku“, označující iluzi, která se rychle rozplyne. Domy na písčitém podloží se ale budovali již před tisíciletími. Jejich výstavba většinou nepředstavuje podstatnější technický problém. O určitých zvláštnostech je ale dobré předem vědět.
