|
|
Zájemce o dům v takové lokalitě by měl svůj ideál trochu přizpůsobit české krajině. Takže místo mořské hladiny se musí spokojit se šuměním řeky, hřmící vodopád zastoupí bublající potůček, vysokou skálu nahradí svažitý pozemek a místo tropického pralesa ho osvěží „pouze“ les. Přesto, anebo možná právě proto patří dnes lesní pozemky k těm nejatraktivnějším stavebním místům vůbec. Kersko, Jevany, Klánovice… Pro většinu lidí jde o synonyma kvalitního bydlení v atraktivních lokalitách nedaleko Prahy. Jejich zástavba má přitom jeden společný fenomén – domy zde stojí přímo na lesních pozemcích či v těsné blízkosti lesa. Ale jaké zvláštnosti vlastně přináší takové bydlení? Specifika lesního pozemku Samotný pozemek je větší, než bývá obvyklé, zpravidla má více než 2 500 m2. Proto jsou odstupy mezi jednotlivými domy relativně velké, což v kombinaci se vzrostlými stromy zaručuje dostatečné soukromí domu i jeho obyvatelům. Zatímco například ve Skandinávii jsou i domy na lesních samotách neoplocené a mnohdy zůstávají nezamčené, u nás tato vzájemná izolovanost nahrává různým „nenechavcům“. Proto by měl být dům dokonale zabezpečen mechanicky i elektronicky – nejlépe dálkovým střežením. Stromy brání nejen nežádoucím pohledům, ale i slunečním paprskům. Lesní pozemek je tedy obecně chladnější a sníh zde leží na jaře déle. Na druhou stranu bývá v lese méně větrno, proto není dům tak výrazně ochlazován prouděním větru. V létě je pod korunami stromů příjemný chládek a poněkud vlhčí mikroklima. Obecně lze říci, že v lese je v průměru chladněji, ale jsou zde zároveň menší výkyvy teploty jak během dne, tak v průběhu celého roku. Z hlediska zimního oslunění jsou jednoznačně lepší opadavé stromy – pod listnáči bývá i v létě vyšší vlhkost a stín. Proti větru jsou naopak lepší stromy jehličnaté. Máte-li tedy na výběr, zvolte raději pozemek s listnatými stromy na jihu či východě, ze severu nebo severozápadu jsou vhodnější stromy neopadavé, jehličnaté. Stromový odpad Čím se zalesněný pozemek odlišuje od běžné parcely asi nejvíce, je množství vegetačního spadu. Jedná se o listí, jehličí, drobné větvičky, ale i květy a plody stromů. Jejich počet je značný, ale ještě se výrazně odlišuje podle jednotlivých druhů dřevin. Namátkou upozorníme jen na nejčastěji se vyskytující druhy. Z jehličnatých jsou to zejména smrk ztepilý (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris), stromy, jejichž silné jehličí se pomalu rozpadá a často na zemi vytváří souvislou vrstvu bez podrostu. K poměrně rozšířeným jehličnanům patří ještě modřín opadavý (Larix decidna), jeden z mála druhů, který v zimě shazuje jehličí. To s sebou nese i určité úskalí – jeho drobné a lehké jehličky pronikají i jemnějšími mřížkami, takže se mohou dostat také do větracího systému automobilů. Velmi snadno ulpívají i na strmých střechách a způsobují jejich zarůstání mechem. Z modřínů padají též drobnější větvičky se šiškami. Z listnáčů se setkáme nejčastěji s letním a zimním dubem (Quercus robur, Quercus petraea), bukem lesním (Fagus sylvatica), břízou (Betula pendula), jasanem (Fraxinus excelsior), javorem (Acer sp.) a lípou (Tilia sp.). Asi nejproblematičtější jsou semínka bříz a jasanů. Vítr je roznáší na velkou vzdálenost a ony snadno klíčí a vyrůstají i z minima živin na nejrůznějších místech. Určitě si vzpomenete na „břízy v okapech“, které slouží jako synonymum pro zanedbanost objektu. Lípa, na jaře kvetoucí a výrazně vonící strom, je asi nejznámějším představitelem druhů se sladkým, lepkavým spadem, silně znečišťujícím vše, co je pod jeho korunou. V některých historicky osídlených lokalitách (například již zmíněné Jevany) se pak setkáme i se vzrostlými exempláři vzácných druhů parkových dřevin, zatraktivňujících svým odlišným vzhledem a barevností prostředí středoevropského smíšeného lesa. Údržba domu a zahrady v lese Se spadem listí a jehličí souvisí i odlišný charakter zalesněné zahrady. Obtížně se na ní bude udržovat „anglický trávník“. Stínění a spad ze stromů většině travních druhů nevyhovují – vždyť ani v běžném lese na trávy příliš často nenarazíte. Více se zde daří stínomilným rostlinám, které mohou pokrývat celou zahradu. Lesní parcela tak nebude ideální pro milovníky květin, které by pod korunami stromů spíše živořily. Každopádně vám zahradní architekt může pomoci vhodným výběrem rostlin přetvořit běžný les v krásnou a na údržbu nenáročnou zahradu. Stejně jako trávníku nesvědčí vegetační spad ani dekorativním vodním plochám v blízkosti domu, o otevřeném bazénu nemluvě. Tlející listí mění kvalitu vody a ucpává odtoky i čerpadla cirkulačních systémů. Nezbytné je proto používání filtrů, ale s pravidelnou údržbou a častým čištěním musíte i tak počítat. Také se připravte na častější úklid venkovních zpevněných ploch – chodníčků, teras a schodišť, kde je vhodné volit dobře čistitelný a zároveň protiskluzový povrch. Mezi pravidelně kontrolované a čištěné zařízení patří též okapy domu, což může zejména u vyšších staveb působit značné komplikace. Prodávané zábrany proti spadu vás ochrání proti listí, s jehličím si však poradit nedovedou. V případě novostavby je lepší navrhnout takové technické řešení, které tento problém zcela eliminuje. Mluvíme tu o tvaru a řešení střechy – ideální je dům bez okapů nebo s vnitřní vpustí na vegetační střeše. Povolování stavby domu v lese Ne každý zalesněný pozemek je z právního hlediska lesem, a naopak – jako les může být označen i zcela „holý“ pozemek. Záleží na definici parcely v katastru nemovitostí a také na územním plánu obce. Je-li pozemek veden například jako „plocha sloužící k plnění funkce lesa“, pak se skutečně jedná o les, na němž je výstavba možná pouze výjimečně. Je nutný souhlas orgánů ochrany životního prostředí a majitelů sousedních lesních pozemků, do jejichž padesátimetrového ochranného pásma se zasahuje. Dále je nutné vyjádření subjektu hospodařícího na daném pozemku i pozemcích sousedních. Pokud žádáte i o kácení stromů, může být vyžadován dendrologický průzkum a vlastní kácení by mělo probíhat mimo vegetační období. Je-li udělena výjimka pro stavbu v lese či jeho ochranném pásmu, vyřízení stavebního povolení již není pro projektanta žádný problém. Musíte však počítat s tím, že stanovené procento zastavění je u lesních pozemků velmi nízké, třeba jen 5 až 10 procent z plochy parcely. Dále bude ve vydaném rozhodnutí kladen důraz na ochranu stromů na staveništi, což je i váš zájem, protože chcete mít dům v lese, a ne na mýtině. Technické řešení Po konstrukční stránce se dům stavěný v lese nijak zásadně neliší od běžné novostavby. Stromy by však neměly být v těsné blízkosti stavby, neboť založením objektu bychom mohli narušit jejich kořenové systémy. Normálně používané monolitické betonové základové pasy jsou dostatečně odolné proti prorůstání kořenů. Je ale vhodné je více vyztužit proti dynamickým účinkům kořenů. Projekty domů s kmeny stromů procházejícími interiérem jsou zakládané na izolovaných patkách a pečlivě se vyhýbají hlavním kořenům stromů. Další klíčovou konstrukcí je střecha. Nejlepším řešením je užití ozeleněné vegetační střechy s inverzní skladbou a s dokonale chráněnou hydroizolací, které spad listí a jehličí vadí nejméně. Pro sklonité střechy je vhodné volit co nejhladší krytinu – plech, glazované či engobované tašky. Naopak betonové a režné keramické tašky, bonský šindel a jiné hrubé materiály se listím a jehličím rychle zanášejí, což vyžaduje náročnou a pravidelnou údržbu. Projekty nízkoenergetických domů musejí respektovat zejména problematiku vegetačního spadu. Znečištění slunečních kolektorů výrazně snižuje jejich účinnost, což se může stát limitujícím faktorem pro jejich ekonomicky návratnou instalaci. Omezeny jsou rovněž pasivní solární zisky ze slunečního záření, neboť se musí počítat se stíněním transparentních částí domu. Ve výsledku bude mít dům na zalesněném pozemku vyšší roční spotřebu energie na vytápění. Tu je však možné poměrně levně získat spalováním biomasy, které bývá v lesnatějších lokalitách dostatek. Delší topná sezona domu v lese je též vhodná pro efektivní použití tepelného čerpadla. Díky jeho vysoké účinnosti není problém u vhodně navržené stavby dosáhnout parametrů nízkoenergetického domu. Stavět, či nestavět? Máte-li šanci získat některý z nemnoha zalesněných stavebních pozemků, neváhejte a rychle se pro něj rozhodněte. Váš dům tak bude od začátku v atraktivním prostředí vzrostlých stromů. Nebudete muset desetiletí čekat, až vámi vysazené stromky přerostou přes plot a odcloní tak fasádu souseda vzdálenou jen pár metrů. A za procházkou lesem nebudete muset cestovat kilometry autem, ale jen vykročíte ze dveří… text: Pavel Šmelhaus, Štěpánka Šmídová foto: autoři, Ota Pajer zdroj: Můj dům 12/2004 |
Lesní pohoda
Kdo by nechtěl mít domov na romantickém místě v přírodě? Asi jen málokdo. Ostatně vyprojektovat a postavit dům na pustém ostrově, uprostřed pralesa, na skalním ostrohu, útesu nad mořem, u vodopádu nebo na krásné lesní mýtině je snem každého architekta.
