|
|
Začnete-li mluvit o barvách, pouštíte se na velmi tenký led. Je pravděpodobné, že když ve společnosti několika lidí řeknete „červená“, každý z nich si představí poněkud jiný odstín. Je prozkoumáno, že muži si pod tímto pojmem vybaví jasnou červeň s vyšším podílem žluté, ženy zase dávají přednost červené, která je podložena modrou. A to jde o barvu základní. Jak se potom s ostatními sjednotit na tom, co si představit pod pojmem béžová, okrová, cihlová atp.! Jisté je, že barvy na nás působí. Nelze však jednoznačně říci jak. Modrá někoho hladí a jiného studí. Červená jednoho rozpaluje a druhého dráždí. Když začneme přemýšlet o barvách pro náš domov, musíme tedy vzít v úvahu vkus a pocity všech, kteří s námi žijí, a pak také fakt, že v prostoru působí barvy zase jinak.
Barevná abeceda Základní barvy jsou tři: červená, žlutá a modrá, smícháním dvou základních barev vzniknou jako druhotné barvy zelená, oranžová a fialová. Dalšími vzájemnými kombinacemi pak vzniká nepřeberná škála odstínů. Škálu spektrálních barev dělíme na studené (zelená, modrá, fialová) a teplé (červená, žlutá, oranžová). Zatímco skupina teplých barev prostor zútulňuje a protepluje, studené barvy vyvolávají zdání chladu a prostor spíš zvětšují a rozšiřují. Pak můžeme barvy dělit ještě z hlediska světelnosti. Světlé prostor opticky zvětšují a odlehčují předměty, tmavé vytvářejí iluzi těsnějšího prostoru, zmenšují. Z tohoto základu je tedy jasné, že do menší místnosti obrácené na sever, nezvolíme barvy studené a tmavé a že v prosluněné otevřené a velmi prostorné místnosti si můžeme pohrát s tóny sytými či chladnými.
Řeč barev Žlutá evokuje sluneční jas a teplo. Působí na tu část mozku, která aktivuje úzkost, může v nás tedy vyvolat větší ostražitost. Rozhodně stimuluje, zvyšuje hladinu adrenalinu, je optimistická. Žlutá je rovněž spojována s intelektem, moudrostí a důvtipem. Nejvyšší žlutá je zlatá, považovaná za barvu přepychu a prestiže.
Oranžová je smělá, stejně jako žlutá plná tepla, energická, přitahující pozornost. Červená je přímočará, dynamická. Může vyvolat i různé fyziologické reakce – třeba pocit hladu, může dokonce zvýšit tělesnou teplotu a spustit hormonální reakce. Je považována za nejteplejší barvu. V jiných kulturách či historických epochách má významné postavení – například v Asii se používá na svatební šaty, neboť má prý moc zahnat démony, ve středověku byla odznakem královského a šlechtického stavu. Romanticky, mile, působí odstín červené – růžová.
Zelená nejvíc uklidňuje. Světlé zelené tóny uklidňují srdeční rytmus, navozují příjemné až euforické pocity poklidu. Stojí ve středu barevného spektra a je barvou fyziologické rovnováhy, symbolizuje vegetaci, růst, plodnost. Modrá je barvou důvěry, respektu, úctu k ní sdílí většina kultur. Podle výzkumů produkuje lidský mozek při vnímání blankytné modré jedenáct tišících hormonů. Proto se v modrém prostředí cítíme uvolněně. Asociuje dálku, hloubku, ticho, neohraničenost a volnost. Fialová je snová a duchovní. Působí spíš pasivně, i když pro některé jedince v sobě skrývá vášnivost. Nachová, slučující ohnivost červené a klid modré, může působit teatrálně.
Zásadně nebo po troškách? To je ta hlavní otázka. Chceme-li vpustit barvy do bytu, musíme uvážit i to, jak dlouho se na ně chceme opravdu dívat. Stěny nepřemalujeme každý rok, stejně tak podlahová krytina či koberec s námi budou nějaký čas žít. Zato drobné detaily se mění snadno. Máme-li v tomto bodě jasno, podívejme se teď na barvy v souvislosti s obytným prostorem: Červená prostor opticky zmenšuje, navozuje pocit intimity. Je velmi choulostivá na barevné kombinace a její přemíra může unavit. Rozhodně bychom s ní neměli hýřit – báječně se uplatní na drobnějších předmětech, které mohou tvořit prostorové či funkční dominanty.
Stejně tak oranžová se svou intenzitou může být v interiéru ve větším množství až moc průrazná. I ona vyžaduje uvážlivé zacházení – drobné oranžové akcenty naopak působí velmi příznivě. Žlutá se zlatavým tónem působí aktivně, prostorotvorně a uplatňuje se velmi příznivě. Opatrněji se svítivě studenou žlutou, ve větší ploše může vyvolat neklid a působit agresivně. Zelená se v celé bohaté škále odstínů uplatňuje v interiéru dobře, zejména její měkké mezistupně působí dobře i na velkých plochách, jako jsou podlahy či pohovka. Modrá má v prostoru velký význam. Světlý odstín odlehčuje hmotu a prostor prosvětluje, tmavá naopak prostor potlačuje a hmotu obtěžkává. Modrá v kombinaci s bílou vyvolává pocity čistoty a příjemného chladu (vzpomeňme na Řecko), vhodné odstíny modři působí dobře se zlatavými tóny dřeva. Modrá s nádechem do zelena není příliš vhodná pro velké podlahové plochy, působí chladně. Příliš velké plochy modré v interiéru a její časté opakování může být v neprospěch celku. S fialovou barvou postupujeme velmi opatrně. Je-li ojedinělá, dokáže malými detaily navozovat pocit výjimečnosti. Snad nejčastěji se v našich příbytcích objevuje bílá a hnědá. Bílá je symbolem čistoty a jasu, opticky zvětšuje, má celou škálu tónů. Nejlépe odráží světlo, její přemíra může působit až sterilně, studeně. Je ideálním partnerem pro většinu ostatních barev. Máme-li rádi pestré doplňky či výrazné čalounění, pak neutrální bílá stěna bude zřejmě nejlepším pozadím. Hnědá v různých odstínech je především přirozenou barvou dřeva. Působí teple, měkce, dobře se kombinuje s většinou barev, ale i materiálů. Hodí se k ní lesklý kov, z barev pak bílá, oranžová, zelená. Velmi elegantní je kombinace béžové a šedé či béžové s černou. Je solidní i nenápadná. Její všednost se však hned tak neokouká. Použití hnědé v interiéru je široké a není třeba s ní šetřit. Neměli bychom opomenout černou a šedou. Černá opticky zmenšuje, prostor zužuje a zatěžuje. V lesklé ploše, menším rozsahu a vhodné barevné kombinaci se však může uplatnit velmi dobře. Šedá je neutrální a uklidňující. Má obrovskou spoustu odstínů a pro vybavení domácnosti bychom neměli volit ty, které působí pochmurně a neurčitě. Má schopnost sjednotit a harmonizovat prostor, proto se dobře uplatní zejména plošně. S červenou, oranžovou a s béžovou v již zmíněné kombinaci lze docílit noblesních kompozic. Jindy může ve prospěch věci nahradit bílé pozadí. Třeba právě v kombinaci s červenou, jež s bílou vytváří až tvrdý kontrast, který může působit poněkud lacině.
Umíte kombinovat? Můžete volit v zásadě dvě možnosti. Buď jít cestou kontrastů a spojovat barvy odlišné, nebo raději uplatnit barevné návaznosti (připodobnění). Druhá varianta je elegantnější, ale také mnohem obtížnější a vyžaduje zkušenost. V takzvané skandinávské barevnosti, která pracuje s připodobněním, se vychází z přírodních, zemitých barev. Kombinují se různé odstíny hnědé, zelené, jasně oranžové, červená, bílá, v menší míře modrá. Barevná škála umožňuje kultivované kombinace, kdy se kontrastní prvky uplatňují v drobných dominantách. Náročné a vrcholně elegantní je barevné sjednocení bytového prostoru tón v tónu, kdy je zejména u bytového textilu v dezénu kombinováno několik tónů téže barvy.
text: Vladimíra Štorchová foto: archiv a IKEA |
Působení barev na člověka:
|
druh barvy |
shora |
z boku |
zdola |
|
teple světlé |
aktivizují |
přibližují stěny, |
prohlubují prostor, |
|
teple tmavé |
zmenšují, |
konkrétně ohraničují a přibližují stěny |
vyvolávají příznivý pocit |
|
studené světle |
rozsvětlují |
rozšiřují prostor, |
povzbuzují k rychlosti |
|
studené tmavé |
působí depresivně |
chladí, |
snižují prostor, |
