Skip to content

Rozpalte to od podlahy!

Vyplatí se podlahové topení? Ve srovnání s klasickými teplovodními radiátory je příjemnější, zdravější a ekonomičtější. teplý vzduch z radiátorů totiž stoupá, takže pokud chcete mít nohy v teple, přestěhujte se na horní palandu nebo radiátory řádně roztopte a u stropu si postavte saunu.

 

Zní to jako příklad pro žáky základní školy. Při vytápění tradičními radiátory bude teplota u stropu zhruba o 8 °C vyšší než u země, kdežto při podlahovém vytápění naměříte u země asi o 3 °C více než u stropu. Protože tepelnou pohodu organismu ovlivňují nejvíc právě nohy, vychází srovnání jasně: v případě podlahového topení můžete mít u země 20 °C a u stropu jen 17 °C, zatímco radiátory vám stejný pocit tepla od nohou nabídnou jedině tehdy, když bude u stropu 28 stupňů! V praxi tedy podlahové vytápění znamená příjemnější obytný prostor a hlavně úsporu kolem 20 % energie.

Další kladné body

Argumentem ovšem není jen ekonomika, nýbrž také zdraví. Nižší teplota v místnosti méně vysušuje vzduch. Když teplo stoupá přirozeně z podlahy, je i proudění vzduchu méně intenzivní a nevíří se tolik prach (jde v podstatě o sálání tepla, nikoli o jeho konvekci z topných těles). Přičtěte estetickou stránku a skutečnost, že vás radiátory ani trubky neomezují při rozmisťování nábytku. Rovněž tržní hodnota domu či bytu instalací podlahového topení stoupne. A pokud myslíte ekologicky, zaujme vás na tomto způsobu vytápění možnost využití alternativních zdrojů energie – především tepelných čerpadel.

Má to vůbec chybu?

Ovšem i podlahové topení má své slabiny. Nehodí se například do místností s velkými prosklenými plochami, kde od chladných oken táhne. Ze zdravotního hlediska má sice podlahové topení nakročeno správným směrem, ale není to úplný ideál – ještě zdravější je vytápění kachlovými kamny nebo zabudované topení stěnové.

U starých a špatně zateplených domů vás tepelné ztráty objektu někdy nutí k nastavení vysoké povrchové teploty podlahy, kterou pak můžete vnímat jako nepříjemnou. Ale popravdě řečeno, větším rizikem dnes bývá opak: dobře zateplené domy vyžadují tak málo energie, že se podlaha vůbec nezahřeje na citelnou teplotu. Pak je řešením zmenšit vytápěnou plochu, abyste dosáhli vyššího měrného výkonu, a tím zvýšení povrchové teploty podlahy. 

Samolepicí topné rohože ECOFLOOR se vyrábějí v šířce 50 cm a mohou mít různý plošný příkon. Pořídíte je již za 380 Kč za metr čtvereční bez DPH (Fenix Jeseník)      U moderních systémů vyhřívá podlahu uzavřený vodní okruh v pružných trubkách (KKH Brno)

Teplovodní nebo elektrické

Rozlišujeme dva systémy podlahového vytápění – teplovodní a elektrický. U teplovodního systému tvoří základ potrubí uložené v podlaze (důležité je nešetřit na kvalitě trubek). Voda pro tento systém se ohřívá v kotli nebo ve výměníku tepla: odtud je vedena páteřním rozvodem do rozdělovačů a pak do konkrétních rozvodů v podlahách jednotlivých místností. Zdrojem tepla zde může být i solární energie nebo tepelné čerpadlo. Pořizovací náklady teplovodního systému mohou být srovnatelné s náklady na pořízení ústředního vytápění.

Elektrický systém je technologicky i stavebně čistší. Funguje na principu zahřívání topných kabelů, fólií nebo rohoží, které jsou uloženy v podlaze. Celou topnou soustavu řídí regulátory v jednotlivých místnostech.

Novinkou pro svépomocnou instalaci pod laminátové a dřevěné podlahy je ECOFILM Set. Elektrická topná fólie má šířku 60 cm, plošný příkon 60 nebo 80 W/metr čtvereční a délku od 2 do 10 m (1 002-3 674 Kč bez DPH, Fenix Jeseník)      Podlahové topné kabely lze instalovat na libovolně velké ploše (ATEG plus)

Elektrické podlahové vytápění může být přímotopné nebo akumulační. Přímotopné dnes převažuje. Nejen proto, že jeho instalace je levnější (úspora oproti teplovodnímu systému zhruba 40–60 %), ale také pro vyšší komfort provozu. Zaručuje totiž rychlé dosažení požadované teploty podlahy a její pružnou regulaci během dne. V závislosti na kvalitě tepelné izolace domu či bytu se plošný příkon systému může pohybovat od 40 až do 160 W/m². U starých objektů bývá běžně v rozmezí 100–120 W/m², u nově postavených domů s dobrou izolací nejsou výjimkou příkony 40–60 W/m². Příkon má samozřejmě vliv na provozní náklady: zatímco u starších domů se provoz ve srovnání s teplovodním systémem prodraží, v nových objektech může být o něco levnější. Topné kabely či rohože se instalují v hloubce kolem 5 cm a celková tloušťka podlahy včetně tepelné izolace pak činí zhruba 10 cm.

Proč podlahové topení

1. příjemný pocit tepla od země
2. výrazně nižší náklady na vytápění
3. minimální rozdíl teplot u podlahy a u stropu
4. oproti radiátorům méně vysušuje vzduch a nevíří prach v místnosti
5. interiér nehyzdí radiátory ani trubky
6. umožňuje využití alternativních zdrojů energie (tepelných čerpadel nebo solárních kolektorů)
7. zvyšuje tržní cenu nemovitosti

Také při rekonstrukci staršího domu si můžete dopřát variantu elektrického podlahového vytápění. Pokud nemáte možnost výraznějšího zvýšení renovované podlahy, vyřeší problém extrémně tenké topné rohože. Ty mají celkovou tloušťku pouhé 2 mm a lze je instalovat těsně pod dlaždice. Jediné, co podlahu zvýší, tak bude nově položená dlažba.

Akumulační podlahové vytápění využívá levnější sazby elektrického proudu: čerpá ho převážně v nočních hodinách, během dne pak nashromážděnou energii uvolňuje v podobě tepelného sálání do vytápěných prostor. Instalovaný plošný příkon se pohybuje v rozmezí 180–250 W/m2 a topné kabely se ukládají do betonu v hloubce 8 cm. Celkem má akumulační vrstva tloušťku 12–14 cm, dalších 8 cm přičtěte na izolaci. 

Dlažba může být výhodou

Elegantní keramickou podlahu, která neklade nároky na úklid a údržbu, chce mít doma leckdo. Odpůrci dlažby však často poukazují na to, že jde o podlahu studenou. Pocit chladu při chůzi po dlažbě může být příjemný v létě, ale co naplat – v našich zeměpisných šířkách se skoro půl roku topí.

Právě tady je řešením instalace vytápění do podlahy: keramika má nízký tepelný odpor, takže se vzduch podlahovým topením rychle prohřívá. Ve výhodu se promění i skutečnost, že dlažba teplo akumuluje a není tak citlivá na výkyvy teplot, takže je pro podlahové topení nejvhodnější krytinou (zpravidla pro elektrické přímotopné, v koupelně s vyšším plošným příkonem). Instalaci podlahového topení však nebrání ani laminátová plovoucí podlaha nebo třeba koberce. 

Kontakty:

ATEG PLUS, s. r. o.
Květnového vítězství 2, Praha 4
tel.: 225 340 224, mobil: 603 252 573
 
FENIX TRADING, s. r. o.
Slezská 2, Jeseník
tel.: 584 495 441, fax: 584 495 431
 
KKH BRNO, spol. s r. o.
Rybnická 92, Brno
tel.: 547 429 311, e-mail: info@kkh.cz;
Evropská 94, Praha 6
tel.: 233 324 619, www.podlahovetopeni.cz
 
TERMO KOMFORT
Cejl 44, Brno
tel.: 545 213 628;
Slavíkova 24/26, Praha 3
tel.: 222 720 449, www.termokomfort.cz                                    

Překážkou není ani dřevo

Toužíte mít podlahové topení pod dřevěnou podlahou? Ani to dnes není problém. Musíte jen zajistit, aby nedošlo k překročení maximální povrchové teploty dřevěné podlahy (27 °C). U elektrického podlahového topení (topné fólie, rohože nebo kabely) k tomu stačí termostat s podlahovým senzorem. Pokud instalujete teplovodní podlahové topení, je nutno teplotu přiváděné vody regulovat v rozsahu 35 až 45 °C, aby se dřevěná podlaha nepřehřála a neponičila.

Jeden háček tu ovšem přece jenom je: při výběru dřeva byste se měli vyhnout masivním bukovým parketám. Jde totiž o dřevo velmi neklidné, které by vlivem tepla mohlo pracovat. Ale i když jsou parkety z jiného dřeva, měly by mít co nejméně suků.

Pokládáte-li dřevěnou podlahu jako lepenou k podkladu, rozhodně lze doporučit parkety kratších a užších rozměrů: objemové změny dřeva potom nejsou tak výrazné a snižuje se riziko, že vlivem změny teplot a vlhkosti vzniknou spáry. U plovoucí podlahy se dá nebezpečí vzniku spár eliminovat pružným neoprenovým páskem mezi lamelami (podlaha pak působí originálním námořnickým dojmem). Rozhodně se vyplatí zvolit odbornou pokládku – nejen kvůli výhodnější sazbě DPH.