Čistě geometrická hmota patra, obložená dřevěným opeřením, je nad terén vyzdvižena přízemím z prostého pohledového betonu. Stěny vystupující pracovny v nejvyšším podlaží jsou vytvořeny vodovzdornou překližkou, barevně navazující na první patro. Horizontálně položený kvádr, který se přizpůsobuje rovnoběžné orientaci sousedních staveb, kontrastem dvou materiálů zřetelněji vyniká a potlačuje uskočené přízemí, přirozeně kopírující zalomenou spodní linkou terén pozemku. Nosnou konstrukci stavby tvoří zděné stěny v kombinaci se železobetonovými pilíři. Všechny obvodové stěny jsou sendvičové, pochozí plochá střecha je opatřena betonovými dlaždicemi a říčním kamenivem. Zajímavým konstrukčním prvkem domu jsou výplně okenních otvorů – systém bezrámového zasklení dává pocit přímého výhledu z interiéru do krajiny, hliníkové rámy se objevují pouze u otevíraných částí. Dům a zahrada pro lidi Konfigurace terénu a krásný výhled do okolní krajiny z místa, kde rozptýlená zástavba přechází do volné přírody, ovlivnily koncept řešení přinejmenším stejnou měrou jako nároky příštích uživatelů. Hmota objektu je usazena na pozemku podélně po spádnici, jeho vnitřní uspořádání vrství dispozice do logicky navazujících a prolínajících se pater. Řešení ve svahu umožnilo i příjemně zvýšenou světlou výšku hlavního obytného prostoru. Přízemí domu je otevřeno k jihu, přes prosklené stěny volně přechází do dvou teras rozložených při podélné straně objektu, zatímco okna ložnic ve vyšším patře už jsou umístěna na kratších stranách, s orientací na výhledy do širokého okolí. Garáž není součástí domu, jak bývá u rodinných domů často zvykem, je naopak řešena odděleně při spodním okraji pozemku, v těsné návaznosti na komunikaci. Od vstupu na parcelu až k vile stoupá otevřené venkovní schodiště, jako by dávalo najevo, že dům i celý prostor zahrady se distancují od provozu aut dole a budou sloužit výhradně svým obyvatelům. Provozní vztahyJednoramenné přímé schodiště je umístěno v centrální poloze dispozice a vylučuje tak jakékoliv spojovací chodby – tedy plochy pro samotné bydlení nevyužité. V přízemí se schodiště stává součástí obytného prostoru (od jídelny je zacloněno stěnou), v patře vychází na galerii, která je se spodním podlažím také propojena. Působivost tohoto prostorového řešení podtrhuje navíc i osvětlení střešním světlíkem. Denní světlo, které jím do domu vstupuje, prochází přes galerii až do jídelny v přízemí. Na vstupní prostory ze severní strany domu (zádveří) přímo navazuje volně otevřený obytný prostor, na jedné straně jídelna s kuchyní, na straně druhé – opticky oddělena jen deskou zábradlí z pískovaného skla – část obývacího pokoje s krbem, do které se schází po čtyřech schůdcích. Galerie v patře nahrazuje chodbu se vstupem do tří ložnic a koupelny, z ní se také pokračuje schodištěm do druhého patra, kde má své místo už jen pracovna. Pracovna vystupující nad výraznou hmotu patra s ložnicemi, doplněná terasou a komíny, představuje obdobný kompoziční motiv jako v Klánovicích, opět připomíná loď s kapitánským můstkem. Do suterénu, který prochází jen pod větší polovinou objektu, bylo umístěno zázemí domu. Nadstandardní řešeníVelmi jednoduché geometrické tvary v souladu s tendencemi současné moderní architektury a zvolení střídmých materiálů dodává vile v Čerčanech charakter skromné, neokázalé stavby, přestože poskytuje výjimečný standard rodinného bydlení. Výjimečný však nikoliv ve smyslu nadměrných ploch, nadbytečného počtu místností nebo nákladného technického vybavení. Nadstandardní je řešení provozně dispozičních vztahů a maximální využití všech možností, které poskytuje pozemek a jeho okolí. Výjimečné je řešení interiérů: práce se světlem a průhledy, veškeré detaily na pohled jednoduché, ale o to pečlivěji promyšlené. Působivý je soulad vnější kompozice stavby s vnitřními prostory, zmizela hranice mezi exteriérem a interiérem. Právě ve skromnosti výrazu, kterého při dokonalém vyřešení všech vztahů dosáhnou jen talentovaní autoři, spočívá významná hodnota čerčanské vily pro naši architekturu. Svědčí o schopnostech nejmladší generace našich architektů, která na rozdíl od těch předcházejících, vybavena skutečnou odborností a kontaktem se světovou architekturou už při svém studiu, není zdaleka tak ochotna ke kuplířství se svou profesí. Věra Konečná Foto Filip Šlapal Zdroj: Můj dům 10/01 |
S výhledem do krajiny
V minulém čísle jsme představili vilu v Klánovicích od autorské dvojice Jiří Smolík a Zdeněk Rychtařík (Vyšehrad atelier). Podobnou koncepci má i další jejich realizovaná vila v Čerčanech, která získala Čestné uznání v letošní Grand Prix Obce architektů.Přes určitou podobnost obou staveb, která vychází především z obdobných požadavků klientů, je na první pohled zřejmá vnější odlišnost. Spočívá především ve volbě materiálů na fasádách. Zatímco u vily v Klánovicích si klient přál záruku dlouholeté kvality a autoři zvolili kombinaci režného zdiva s omítkou z umělého kamene, čerčanská vila reaguje spíše na kontext s místem stavby.