Skip to content

Štěstí pro obě strany

Částečně podsklepený dvoupodlažní dům z počátku minulého století byl od samého počátku své existence poměrně prostorný a také udržovaný. Ve stávajícím stavu se ale pro rodinu se třemi dětmi nehodil. Přestavby objektu se ujal architekt David Vávra.

Obsah článku

 Nové průčelí domu, kromě malých oken ve štítu se jeho vzhled nezměnil od dob, kdy z jeho balkonu řídil původní majitel a nadšený sokol cvičení svých svěřenců

 Boční pohled na dům s přístavbou

 Přístřešek pro auto, pod jeho protaženou střechou vede i chráněný přístup od vstupní branky k domu

 Nová jídelna je plná světla a slunce

 Pohled na hernu s galerií, která byla dnes protažena až ke štítové zdi, takže zde vznikl pokoj pro nejstaršího syna

 Moderní kuchyňská linka italské výroby vymezuje kuchyňský prostor, který však volně navazuje na obývací část

 Přízemí: 1)zádveří 2)chodba 3)schodiště 4)schodiště 5)pracovna 6)obývací část 7)kuchyňská linka 8)spíž 9)WC 10)jídelna 11)terasa

 Patro: 1)chadba 2)dětský pokoj 3)balkon 4)ložnice rodičů 5)šatna 6)koupelna 7)komora 8)koupelna 9)herna

 Podkroví: 1)galerie 2)dětský pokoj 3)chodba 4)dětský pokoj

 Příčný řez

O štěstí jsme zvyklí mluvit v souvislosti s člověkem, případně zvířetem. Někdo ve zdraví přežil nehodu, jiný si našel dobrého partnera, další zbohatl. Mluvit o štěstí v souvislosti s neživou věcí je možná trochu zvláštní. Ale jen na první pohled. Ve vile, kterou zrekonstruoval David Vávra, proudí štěstí oběma směry – z majitelů na dům a z domu na majitele.

 

Jak to všechno začalo…

Rodinný dům z počátku 20. let minulého století se nejdříve musel rozloučit s původními majiteli, kteří ho byli nuceni prodat. To jistě nebyl důvod k radosti ani na jedné straně. Vila ale měla štěstí na kupce. Budoucí paní domu vyrůstala jen o pár kroků dál, proto je srostlá s tamním prostředím. Když zjistila, že právě tento dům je na prodej, věděla ona i její muž, že je nezklame. Přesto bylo nezbytné přistoupit k rozsáhlé rekonstrukci.

 

…a jak to bylo dál

Návrh rekonstrukce zadali majitelé architektu Davidu Vávrovi. Ukázalo se, že i pro odborníka je dům tak trochu hádankou, a to kvůli velmi neobvyklé kombinaci stavebních stylů. Kubizující fasáda přízemí je doplněna dřevěným štítem s pavlačí nesoucí prvky lidové architektury. Jako by původní stavitel nejdříve začal se stavbou klasické zděné vilky a v polovině díla se rozhodl pro horskou chatu. Neobvyklá, až absurdní kombinace přinesla neočekávaný výsledek v tom nejlepším slova smyslu. S patřičnou dávkou nadsázky označil David Vávra mimořádný dům za představitele „selského kubismu“.

 

Kombinace nového a starého

Od počátku bylo jasné, že půjde o rekonstrukci kompletní, kdy z původního domu zůstanou prakticky jen obvodové zdi a schodiště.

 

Na kompletní výměnu čekaly také inženýrské sítě. Narušená statika si vyžádala vyztužení základů železobetonovým věncem. Pro zateplení fasády byla použita běžná izolace polystyrenovými deskami o tloušťce 60 milimetrů, dokončená hladkou fasádní omítkou. Zachované dřevěné konstrukce byly chemicky ošetřeny proti škůdcům a opatřeny protipožárním nátěrem. Nové materiály David Vávra zkombinoval s původními, které zde byly maximálně využity a nejednou změnily své místo i úlohu. Například stropní trámy v obývacím pokoji, nesoucí dříve podlahu patra, jsou dnes přiznané a jsou vlastně jen na okrasu.

 

Ještě radikálnější proměnou prošla prkna původních podlah. Z interiéru se přestěhovala do exteriéru, kde byla použita na opláštění. Kvalitní osmdesátileté dřevo bylo ideálním materiálem. Okna a dveře byly repasovány. Stavební firmy přitom využívaly původní řemeslné techniky. Není divu, že jsou nová vnitřní okna v původní zimní zahradě k nerozeznání od původních.

 

Terasa připomínající plovárnu

Přízemí domu bylo rozškatulkováno na více menších místností. Zrušením většiny příček vznikl velký vzdušný prostor, který je dnes pouze opticky rozčleněn na kuchyňský kout a obývací část. Z bývalé jídelny má pán domu pracovnu.

 

Chybějící obytný prostor vyřešila přístavba k zadní části domu, respektující stylem i materiálem původní stavbu. V přízemí vznikla prostorná jídelna přístupná jak z kuchyně, tak přímo z chodby. V patře nad ní se nachází herna dětí s malou galerií. Přístavbu lemuje terasa z prken uložených na dřevěných trámech, ne nepodobná prvorepublikovým plovárnám. Ke vstupu do domu bylo přistaveno zádveří navazující na přístřešek pro auto.

 

Po nevšedním exteriéru překvapí i současná podoba interiéru domu. Zádveří v kombinaci dřeva a cihel dýchá až středověkou atmosférou. Naopak ostatní prostory domu včetně schodiště jsou výběrem barevných omítek a dlažby nositelem optimistické nálady Středomoří. Nové dřevěné podlahy z dubu v přízemí a z modřínu v patře jsou ošetřeny olejem, který zbarvil dřevo do teplých odstínů a dodal jim určitou patinu. Paní domu by sice raději podlahu, na které je více patrná dokonale udržovaná čistota, ale i tak je spokojená.

 

Pod podlahou se nachází vedení od radiátorů k plynovému kotli, zajišťujícímu vytápění a ohřev vody. Naopak trochu problémové je zatopení v krbových kamnech. Dobře vypomáhají v přechodném období, kdy je ústřední topení vypnuté. Když se však majitelé chtějí v zimě potěšit pohledem na plápolající oheň, termostat ústředního topení reaguje na zvýšení teploty vypnutím systému.

 

Nábytek si majitelé vybírali sami. V dokonalém souladu tu vedle sebe stojí moderní italský nábytek včetně vybavení kuchyně, historizující solitéry i sektor z IKEA. Harmonii celku doslova dokreslují všudypřítomné obrazy současných umělců, kombinované s dřevěnými plastikami.

 

Protiklady se přitahují

Původní záměr s propojením herny a dětských ložnic na galerii v podkroví, přístupných po žebříku a lanech, se v době dokončení stavby už minul účinkem, zato citelně chyběl třetí pokoj. Vznikl protažením galerie až k čelní zdi přístavby.

 

V podkroví je především v letních dnech nepříjemné horko a větrání malými okénky nestačí. Po uzavření herny se stav ještě zhoršil, a tak majitelé uvažují o klimatizaci.

 

Řešení zahrady zadali majitelé firmě Klein, do jejíž provozovny si přijeli původně vybrat jen kamenný žlab. Pod její taktovkou se zahrada proměnila v zelenou oázu.

 

Odlišné koncepce rekonstrukce domu a zahrady vytvořily dva výrazné celky, na nichž je však znát, že v obou případech byla rekonstrukce v rukou odborníků, kteří ctí práci předchůdců i nynějších kolegů, takže v závěru působí jednotným dojmem, ovšem bez nudné jednotvárnosti.

 

Architekt

Akad. arch. David Vávra (1957)

Spoluzakládal divadlo Sklep, hraje i ve filmu, píše básně, v populárním televizním cyklu prováděl diváky Šumnými městy po celé republice. V roce 1976 zahájil studia na ČVUT, obor pozemní stavitelství. Po čtyřech letech přešel na AVU, kde vystudoval architekturu. Z jeho posledních realizací můžeme uvést zdařilou rekonstrukci Švandova divadla na Smíchově, rekonstrukci rodinné vily v Dobřichovicích nebo chráněné dílny a bydlení v Letohrádku Vendula v Horním Bezděkově.

 

Kontakty

Atelier Davida Vávry, Kostnické nám. 3, 130 00 Praha 3,

tel.: 222 541 332

Dodavatelé:

hlavní dodavatel:

Středostav, a. s., Bedřichovská 16, 182 00 Praha 8,

tel.: 286 884 419, fax: 286 884 418

nábytek

Non Signature, Mgr. Marek Hospodářský, Soukenická 3, 110 00 Praha 1,

mobil: 603 570 247,

e-mail: info@nonsignature.cz, www.nonsignature.cz

zahradní architektura:

Altea Praha, Ing. arch. Roman Klein,

Smiřických 2, 250 83 Škvorec,

mobil: 603 547 516

topenářské a obkladačské práce

Tomáš Koupil, Rozvodova 28, 140 00 Praha 4,

mobil: 603 464 754

dlažby, obklady

JKK, Voršilská ul. 6, 110 00 Praha 1,

tel./fax: 224 911 059,

e-mail: info@koupelny.net, www.jkk.prodejce.cz

 

text: Zuzana Ottová

foto: Martin Polák
zdroj: Můj dům 10/2005