Stolečku, prostři se

Kdo a kdy první na světě používal prostírání? Pochopitelně to byli vyhlášení gurmáni – Francouzi, a to již v období renesance. Prostírání mělo tehdy podobu značně honosně zdobených látkových ubrousků. V současnosti se prostírání již ne pouze z estetických, ale i praktických důvodů stalo nedílnou součástí stolování. A na čem a jak si dnes vlastně můžeme prostřít?

Nejen krásné, ale i praktické

Od dob renesance uplynulo přibližně půl tisíciletí a také prostírání v průběhu tak dlouhé doby prodělalo značný vývoj, i když se zrychlil především v posledních desetiletích a přímo zasprintoval v uplynulých deseti letech. Zatímco za první republiky naše babičky a prababičky v měšťanských rodinách prostíraly na látkových, nejčastěji krajkou či vyšíváním zdobených ubrouscích, prostírání naší doby je značně praktičtější. Však taky po něm nechceme málo: musí přispívat ke kultuře stolování, a zároveň nám šetřit práci coby ochrana ubrusu před znečištěním. Prostírání, jehož žehlení vyžaduje značnou trpělivost a čas, většinou používáme pouze při nejsvátečnějších příležitostech, a to ještě ne každá hospodyňka.

Přírodní i syntetické

Pokud by se někdo pokusil zmapovat současnou nabídku prostírání, ocenil by její bohatost nejen co se tvarů, dekorů týče, ale i materiálů, z nichž se vyrábí. Nejčastěji se v roli prostírání na našich stolech objevuje textil a korek. Důvody jsou pochopitelné – sluší a snadno se udržují. Korkové prostírání stačí otřít, textil jednoduše vypereme. Svoji logiku má i skutečnost, že většina textilních prostírání je vyrobena z bavlny či lnu. Mastné skvrny, které při stolování zanecháme (neubráníme se jim a nemá smysl se pro ně mračit), lze odstranit pouze praním při vysokých teplotách. Při výběru látkového prostírání bychom si proto měli pohlídat stupně, které výrobce doporučuje k jeho praní. V případech, kde se pohybují okolo pouhých 40 °C, bychom si koupi měli rozmyslet. Mohlo by se nám totiž přihodit, že si pořídíme sice krásné prostírání, ale pouze pro jedno použití.

Snadná údržba

Na naše stoly v roli prostírání však nastupují i další materiály, a to jak přírodního, tak i syntetického původu. Z přírodních je to v prvé řadě především dřevo. Na jídelních stolech se objevuje v rozmanitých tvarech, s různou povrchovou úpravou. Coby prostírání nejčastěji ve tvaru kruhových podložek o větším průměru, než mají komponenty jídelní soupravy, však slouží i lýko, kov, sklo a někdy i samotný porcelán. Při tabulích všedního dne se doslova „vyřádí“ nejrůznější plasty. Pro tento materiál hovoří množství nejrůznějších tvarů a dekorů, v nichž se v podobě prostírání na současném trhu vyskytuje, snadná údržba a často i možnost oboustranného použití. Většina výrobců již pamatuje i na odolnost plastového prostírání vůči vysoké teplotě. Můžeme si na ně položit např. hrnec s polévkou sundaný přímo z ploténky, aniž bychom je znehodnotili.

Nejde o manželskou postel

Stejně jako v případě jiných předmětů, které si pořizujeme do domácnosti, se před námi i při pořizování prostírání vynořuje starý známý problém: jaké si vybrat? Samozřejmě takové, jaké se nám líbí, které nám padne „do oka“. Ani móda nám nemá do jeho výběru co mluvit. Aby však tabule všedního ani svátečního dne neměla chybu, měli bychom brát ohled na styl jídelní soupravy, skla… a vůbec celé kuchyně. Jestliže hodláme dosáhnout harmonie, musíme si pochopitelně uvědomit, že kuchyně vybavená v rustikálním stylu žádá nejen jinou podlahovou krytinu než v současnosti módní aluminiový styl, ale i jiné prostírání. A pokud příprava jídelního stolu patří k našim zálibám, můžeme prostírání ladit i s menu, které zrovna podáváme – nejen s tradicemi různých národních kuchyní, ale i např. s barevně zajímavými zeleninovými saláty, ovocem apod. Výběr prostírání nepředstavuje starost, ale radost. Již proto, že přece nejde o manželskou postel, která se ve standardní rodině obvykle nachází pouze jedna jediná.