Skip to content

Teplo domova Miriam Vránové

Zhruba 50 kilometrů od San Francisca se nachází malé městečko Palomar Park s typicky americkou zástavbou. V jednom z domků, které by možná našinci připomínaly luxusní chatu, žije již zhruba dvě desítky let Miriam Vránová, sestra herečky Gabriely Vránové.

 Miriam sedící u stolku na zahradě

 Vyvýšená postel z dubového dřeva

 Pohled do obývacího pokoje, ze kterého je možné vyjít na verandu

 Kuchyňský koutek

Jak toto místo Miriam objevila? „To je jednoduchý, jednoho dne jsem se rozhodla a řekla jsem si, že půjdu a prostě koupím dům,“ vypráví Miriam. „Bylo to v době, kdy jsem se zrovna vrátila z cest s batohem po Asii a neměla jsem řidičský průkaz, protože jsem nezaplatila několik pokut za rychlou jízdu,“ pokračuje. „Tak jsem poprosila svého původně českého kamaráda Barona, pronajali jsme si starého velkého lincolna a jezdili po okolí. Za tři týdny jsme viděli sto sedm domů. A tady se mi to prostě líbilo.“

 

Tropická flóra

Není divu. Nenápadný bílý domek obklopuje upravená zahrádka, o kterou se Miriam pečlivě stará. Většinu rostlin tu i sama vysadila. Třeba jasmín, oleandry a kaktus. Také tu roste tropická tritipe. „Je to vlastně taková píchavá hruška,“ vysvětluje Miriam. „Tritipe je zajímavá kaktusová rostlina a její plody se konzumují. Roste divoce po celém Mexiku.“

 

Domek vypadá dnes již trochu jinak než v době, kdy si ho Miriam pořídila. Ačkoli je celý postavený ze dřeva, což je v teplém kalifornském podnebí trochu risk, Miriam se požáru neobává. Zvláštní také je, že ač se zdá na první pohled malinký, ve skutečnosti tomu tak není. Stavba má totiž podlouhlý půdorys. Podle svých vlastních slov v něm Miriam udělala mnoho změn. „Kostra domku a vnější vzhled zůstal stejný,“ popisuje. „Mezi kuchyňkou a jídelním koutem bývala stěna a tu jsem například nechala zbourat. Z estetických důvodů jsem také nechala na strop přidělat dřevěné trámy,“ dodává.

 

Hra barev a vzorů

Obývací pokoj díky dřevěnému obložení a mnoha nápaditým detailům dnes působí skutečně velmi útulně. Nechybí tu vyvýšená pohovka z dubového dřeva s barevnými polštáři, mísy s naaranžovaným ovocem či skleněná váza se suchými květinami. „Ta postel má zajímavou historii,“ říká Miriam. „Mému bývalému příteli za bouřky spadl dub. Jednu asymetrickou větev jsem použila na postel jako zvláštní prvek.“ Pod postelí je navíc dostatek úložného prostoru.

 

V interiéru cítíme smysl majitelky domu pro detail, a to zejména v případě vystavených lastur, mušlí a kamínků. Miriam do prostoru zajímavě začlenila i decentní etnické vzory – například zavěšenou žlutou látku s potiskem. Barvy jsou vůbec velmi důležitým prvkem v interiéru. Opakují se na doplňcích, jako jsou dečky, polštáře či stínidla lamp. Barvy se vždy doplňují a výborně spolu ladí. Interiéru dodávají jižní švih a lehkost.

 

Z obývacího pokoje lze francouzskými dveřmi vstoupit rovnou na typickou americkou terasu, které se říká „porch“. Jde vlastně o dřevěnou verandu se zábradlím, kde se relaxuje, sedí s přáteli nebo třeba griluje.

 

Také koupelna vypadá jinak než dříve. „Bývala poloviční, druhou část totiž zabíral šatník,“ vzpomíná Miriam. „A já jsem si řekla, že chci mít koupelnu velkou. Tak jsem nakonec šatník přesunula do prostoru garáže a bylo to,“ usmívá se.

 

Radost ze života

Miriamin dům je zařízen intuitivně a s citem pro maličkost, a tak z něj sálá pohoda, klid a teplo domova. Navíc je v jeho okolí na kalifornské poměry velmi bezpečno. „Dům není potřeba vůbec zamykat, stačí zapnout alarm,“ říká Miriam. „Prostě se tu těším ze života.“

 

text: Klára Bobková

foto: Alexandr Janovský
zdroj: Můj dům 10/2003