|
|
Jednoduchá poučka „méně oken znamená méně tepelných ztrát“ sice platila po staletí, v současné době však na ni můžete klidně zapomenout. Plocha oken se stává významným zdrojem tepla pro každý dům. Snad nejlépe lze tento efekt uplatnit u nízkoenergetických staveb.
Nejlépe využívají slunce takzvané pasivně solární domy. Slovo „pasivní“ zde není míněno jako opak termínu „aktivní“, ale poukazuje na jednoduchost, s jakou lze slunce využívat. Není zapotřebí žádné složité a drahé technické zařízení, jen se musí dům otevřít zimním paprskům a získanou energii si musí umět uchovat. Tvar objektu, jeho dispozice i rozměry oken je třeba navrhnout již s tímto záměrem.
Ideálním předobrazem pasivního domu byl takzvaný Sokratův dům. Touto jednoduchou a principiálně dodnes nepřekonanou stavbou reagoval slavný filozof z přelomu čtvrtého a pátého století před Kristem na tehdejší energetickou krizi, vzniklou rozsáhlým kácením lesů ve Středomoří. Jeho obydlí se jako obrovský trychtýř otevíralo na jih – ke slunci, které v zimě celý den prohřívalo interiér. Předsazená střecha zas vrhala příjemný stín v letním horku.
Architektura solárních domů Další pasivně solární domy začaly vznikat až na sklonku sedmdesátých let jako reakce na energetickou krizi. Od počátku je charakterizoval kompaktní tvar, „zónovaný“ půdorys s obytnými místnostmi orientovanými na jih, rozsáhlé jižní prosklení a minimum otvorů na ostatních stranách domu. Hranice možností energetických úspor byly ale před třiceti lety značně omezené – stavební izolace a skla měly výrazně horší tepelně-fyzikální vlastnosti než materiály používané v současnosti.
S technickým pokrokem se ale postupně začal měnit i vzhled domů. Prosklené plochy se ve větší míře objevují také na východních a západních stěnách domů. Díky lepším vlastnostem obvodových konstrukcí dnes již nemusí být tvar staveb plně kompaktní a zcela podřízený účelu – stále častěji se objevují i zajímavě členité stavby. Jedno však zůstalo společné po celou dobu: dominantní vliv slunce na architektonické ztvárnění.
Nezaměnitelný charakter dávají fasádám zejména prvky, které funkčně souvisejí s osluněním domu. Rozměrná okna, transparentní tepelné izolace a odrazné plochy slouží k zachycování slunečního záření v chladném období roku. Druhá skupina naopak brání přehřívání v letním období. Patří do ní například slunolamy, pevné i výsuvné markýzy, žaluzie, předsazené střechy a stínicí konzoly nad okny.
Dostatečné oslunění pozemku Chcete-li skutečně žít se sluncem a využívat ho k energetickým ziskům, musí na to architekt myslet hned v přípravné fázi projektu. Investorům by měl tedy pomoci již při hledání vhodného pozemku. Na vybraném místě je pak možné odhadnout míru jeho oslunění během dne i celého roku.
Jižní závětrná místa v krajině jsou zastavována už odpradávna, proto se při nynějším rozvoji využívají i parcely, které nejsou pro zástavbu vždy ideální. Někde není vhodná orientace ke světovým stranám a poloha přístupu. Jinde zase tvoří jehličnatý les u jižní strany parcely celoročně efektní pozadí vaší zahrady, ale v zimě bude dům trvale stínit. Opadavý listnatý les by k vám přitom propustil většinu slunečních paprsků. Dalším příkladem je svažitý pozemek s panoramatickou vyhlídkou do krajiny na severním svahu, jenž si vyžádá složitější dispoziční a tvarové řešení.
Dům otevřený slunci Pokud architektovi zadáte přesně definované požadavky na projekt, neměl by mít problémy s návrhem domu, který bude v zimě intenzivně prohříván sluncem. Plocha jižně, jihovýchodně, nebo jihozápadně orientovaných oken může dosahovat až poloviny podlahové plochy přilehlých místností. Rozměrné prosklení navíc zajistí bezprostřední kontakt s okolím. Interiér domu se tak výrazně opticky zvětšuje, jak ostatně potvrzují uživatelé obdobně pojatých staveb. Solární zisky se ještě zvýší, pokud jako součást domu navrhnete zimní zahradu. Toto řešení je vhodné zejména u rekonstrukcí. Podaří se tím zvětšit užitnou plochu při zachování původních proporcí. Někdo třeba namítne, že výrazně prosklený dům, zejména v kontaktu s tradiční zástavbou, působí jako zjevení z jiného světa. Taková poznámka je vlastně pravdivá. Solární domy jsou skutečnými slunečními posly na Zemi. Záleží přitom jen na nás, jakým způsobem nevyčerpatelné bohatství naší mateřské hvězdy využijeme.
Kontakt: Ing. arch. Pavel Šmelhaus, Atelier ARS, tel.: 603 736 306, e-mail: atelier.ars@email.cz
text: Pavel Šmelhaus foto a vizualizace: ISIFA, archiv autora, Petra Vodičková |
V Sokratových stopách
Očima architekta… Dnešní domy se od staveb starších dvaceti let liší především poměrem plných stěn a transparentních ploch. Stále kvalitnější okna totiž umožňují masivnější prosklení při současném zvyšování energetických zisků. Tento trend ovlivňuje i celkový architektonický výraz obytných budov.
