Z půdy podkroví

Stavba půdního bytu musí vždy začínat důkladným prověřením, zda je celý prostor pro bydlení vhodný a v jakém stavu je krov. Ze tří typů krovů – plné, prázdné a hambálkové soustavy – je nejvhodnější ten prostřední. Projektantovi zde nepřekáží žádné svislé sloupky jako u plného a může dokonale využít otevřený prostor pod střechou. Ale ani plnou vazbu nemusíte zatracovat. Svislým trámům se většinou lze v návrhu vyhnout, někdy ovšem na úkor vysněných dispozic. V horším případě lze sloupek odstranit a váhu, kterou nese, přenést na jiné části krovu. Rekonstrukci půdy to však prodraží. U hambálkové soustavy – ovšem pouze pokud je dostatečně vysoká – lze hambálek použít jako základ dalšího podlaží nebo vestavěného patra. Hambálkem se nazývá vodorovný trám spojující krokve kousek pod hřebenem.

Zejména pracovna či ateliér v podkroví má svůj půvab již proto, že skýtá klid na práci

Za nejvhodnější pro půdní vestavbu se považují střechy se sklonem od 35 do 55 stupňů. Platí, že čím je sklon vyšší, tím lépe. V takovém podkroví můžete vytvořit dokonce i dvoupodlažní byt.

Z typů střech nejvíce stavbě podkroví vyhovuje sedlová a mansardová. Obě poskytují dostatek místa s pochozí výškou a dvě rovné štítové zdi, které jsou důležité pro dobrý pocit bydlících. Vestavbu lze provést i do střechy valbové. V tom případě ale počítejte s tím, že všechny čtyři stěny jsou šikmé, což zmenšuje celkovou velikost využitelné plochy.

Bez statika se neobejdete

Ještě než se pustíte do „budovatelské“ práce, neměli byste podcenit roli statika. Ten musí posoudit a vypočítat, zda zdi a stropy nižších podlaží nový byt v podkorví unesou. U domů postavených z cihel nebo tvárnic to většinou bývá bez problému. Jiná situace může nastat u starých montovaných staveb.

Odborník by však měl prohlédnout celý půdní prostor a zkontrolovat několik dalších míst. Například zda je střecha v pořádku a neprotéká nebo jestli jsou v dobrém stavu i dřevěné části střešní konstrukce – krokve a latě. Nechte si také zkontrolovat, jestli krov nenapadl dřevokazný hmyz či hniloba. Při stavbě půdního bytu se většinou konstrukce natrvalo uzavře tepelnou izolací a další opravy budou prakticky nemožné nebo velice náročné a drahé.

DESATERO PRO PODKROVNÍ BYDLENÍ

1. Půdní prostor nechte nejprve prohlédnout statikem, zda nový byt „unese“.

2. Půdní vestavbou se uzavřou krov a dřevěná konstrukce střechy. Proto je nechte zkontrolovat, zda nejsou napadeny plísní nebo dřevokaznými houbami.

3. Dbejte na důkladné osvětlení interiéru – velikost oken by měla odpovídat zhruba 10 až 15 % podlahové plochy místnosti.

4. Zvolte k oknům vhodné zastínění – rolety, žaluzie či předokenní žaluzie v létě zabrání slunci, aby prostor přehřívalo.

5. Nezapomínejte, že podkroví potřebujete vytápět – ideální je situace, kdy se můžete napojit na stávající systém v domě. Pokud to nejde, musíte si nechat vypracovat projekt, ve kterém odborník doporučí výkonnost kotle, zdroj tepla a podobně.

6. V podkroví potřebujete teplou vodu – ideální je situace, když si ji ohříváte sami.

7. Při rekonstrukci podkroví maximálně využívejte lehké materiály a systémy takzvaného suchého zdění.

8. Základem pohodového bydlení je dobře zvolená a důkladně provedená tepelná izolace.

9. U vyšších střech si můžete dopřát dvoupatrové bydlení.

10. Při zařizování otevřeného půdního prostoru platí ověřené – méně znamená více.

Podkrovní byt zařizujte spíše střídmě, abyste zbytečně nezatěžovali konstrukci

Hezky od střechy

Bydlení pod střechou je krásné. Krása však nemusí mít nic společného s pohodlím, příjemným prostředím a úsporností. V sebekrásnějších prostorách, kde teploty v létě běžně dosahují 40 °C a v zimě naopak utratíte za topení desetitisíce, a přesto prostor nevytopíte na více než 20 °C, se bydlelní nebude líbit nikomu.

Proto je při rekonstrukci podkroví nutné dodržovat několik zásad a neopomenout důležité stavební kroky. Mezi ně rozhodně patří kvalitní a správně instalovaná izolace. Její provedení musí odpovídat normě ČSN 73 0540 z roku 2002 o tepelné ochraně budov. Vhodný materiál, jeho tloušťku, montáž a další detaily tepelné izolace musí vždy navrhnout odborník.

Doporučená tloušťka izolační vrstvy se liší nejen podle použitého materiálu, ale také například podle úhlu sklonu střechy. Pro střechy s krokvemi vzdálenými 90 cm a sklonem do 45 stupňů se doporučuje používat izolaci silnější než pro krovy se sklonem nad 45 stupňů.

Při zateplování šikmých střech se rozlišují tři základní možnosti kladení izolace – mezi krokve, pod krokve a nad krokve. K nejpoužívanějším a nejjednodušším patří systém kladení mezi krokve. Úspěch tohoto systému závisí na správné tloušťce izolace a dobré ochraně izolačního materiálu před vodou a vlhkostí.

Zateplení nad krokvemi pozná většinou na první pohled i laik. Při použití tohoto systému můžete obdivovat na stropě krásu dřevěných trámů. Tím, že je izolace kladena nad něj, zůstává krov přiznaný. Kladením izolace nad krokve se také zmenšuje riziko vzniku tepelných mostů. Krov není zcela uzavřen, což umožňuje jeho následné ošetření a údržbu.

Mezi méně používané způsoby patří zateplení pod krokvemi. Izolační materiál zůstává neporušen, čímž se opět zmenšuje nebezpečí vzniku tepelných mostů. Na druhé straně se ale o tloušťku izolace zmenšuje využitelný prostor uvnitř bytu a hlavně se snižuje výška stropů, což může být u některých typů podkroví nepříjemné.

Zejména chcete-li v podkroví přespávat, dbejte na správnou izolaci, aby vám nebylo v létě horko a v zimě chladno

Vlhkost je zhoubná

Ať už se rozhodnete pro jakýkoli typ izolace a způsob jejího kladení, vždy je nutné materiál chránit před vodou. Nebezpečí ovšem nehrozí pouze od protékající střechy. To znamená, že je nutné chránit krov včetně izolace nejen před dešťovou vodou, ale také proti vodě přicházející z interiéru, a to většinou ve formě kondenzující vlhkosti ze vzduchu. Zevnitř se chrání izolace parozábranou. Zvenku slouží ke stejnému účelu hydroizolační fólie. Většinou jde o difuzní fólii, která odvádí kondenzační vlhkost ze střešní konstrukce ven, ale nepouští dovnitř zatékající vodu. Aby mohla vlhkost z podkroví ven, je nutné zachovat mezi tepelnou izolací a krytinou odvětrávanou vzduchovou mezeru. Pro její vytvoření existují přísná pravidla, například že vede od okapu směrem k hřebeni střechy.

Položením parozábrany a hydroizolační fólie ještě izolaci před vlhkem neochráníte. Je důležité utěsnit také všechny vzduchové štěrbiny. Vlhkost do konstrukce pronikne i nepatrnou spárou.

Střešní okna jsou pro podkroví typická a oblíbená. Přesto se doporučuje zabudovat alespoň jedno okno svislé

ČÍM IZOLOVAT

K nejpoužívanějším tepleněizolačním materiálům patří minerální vlna, obsahující kamennou vlnu v podobě chumáčů. Konečný uživatel ji kupuje buď v rolích, nebo jako desky. Minerální vlna kromě výborné teplené izolace také tlumí hluk. Jde o prakticky nehořlavý materiál. V oblíbenosti ji následuje extrudovaný polystyren. Dobře však izolují také přírodní materiály, jako jsou například piliny, hobliny či třísky. Použít lze i slámu, korek, kokosové vlákno, koudel lnu či bavlny a podobně.

Proč sádrokarton?

Rekonstrukce podkrovního bytu se od oprav „obyčejných“ domů v mnohém liší. Například tím, že u půdy nemáte zahradu ani dvůr, kde byste mohli skladovat cihly, písek a cement. Materiál musíte dopravit – pokud chybí výtah tak vynosit – až pod střechu. Kromě toho je nutné brát ohled na jeho váhu – nejen kvůli vynášení, ale hlavně proto, abyste příliš nezatěžovali konstrukci domu. Z těchto důvodů patří k nejpoužívanějším materiálům na rekonstrukci půdy dřevo a montážní desky na bázi dřeva, pórobeton a hlavně sádrokarton.

Ze sádrokartonových systémů postavíte prakticky celé podkroví – od suchých podlah přes příčky, podhledy až po obložení šikmých stěn. Desky si uchovávají svůj tvar a rozměr, působí jako izolant a chrání byt před přehříváním i proti zbytečným únikům tepla. Příznivě působí na klima v místnosti a regulují vlhkost vzduchu. Sádrokarton lze snadno a s velkou přesností opracovávat, a to včetně atypických tvarů. Základem systému je sádrokartonová deska, která se montuje na konstrukci ze speciálních ocelových profilů. Při stavbě příček dáváte proti sobě dvě desky a do dutého prostoru mezi nimi uložíte elektrické i sanitární rozvody. Po vyplnění spár speciálními tmely na bázi sádry, která velice rychle tuhne, vznikne naprosto rovná plocha. Sádrokarton můžete jako klasickou zeď malovat, tapetovat, nanášet na něj tenkovrstvé omítky i obkládat keramickými dlaždičkami. Práce se sádrokartonovými systémy je jednoduchá, proto ji zvládnou i zruční domácí kutilové.

IDEÁLNÍ SYSTÉMY

Ať už si vybíráte zateplovací materiál či sádrokartonové příčky, vždy volte všechny součásti systému od jednoho výrobce. Jen tak máte zaručeno, že budou vzájemně kompatibilní a jejich vlastnosti budou odpovídat těm deklarovaným. Výrobce totiž své produkty nechává schvalovat a testovat jako systém. Pokud byste od každé firmy „posbírali“ jen ty nejlevnější části, nemusely by vzájemně fungovat.

Betonové mazaniny potřebné třeba k vystěrkování podlahy je dobré v podkroví nahradit například takzvanými suchými podlahami. Práce s tímto materiálem je rychlejší, neboť pracujete bez technologické pauzy. Krytinu můžete klást prakticky okamžitě. Suché podlahy jsou lehčí než klasické položené mokrou cestou a výborně tlumí nepříjemný kročejový hluk. Snadno tak vytvoříte rovný základ, na který bez dalšího stěrkování pokládáte, případně lepíte dlažbu, parkety, plovoucí podlahy, korek, PVC, koberce a další krytiny.

Okno nejen do nebe

Tvrdí se, že v každé místnosti včetně podkrovní by mělo být aspoň jedno klasické svislé okno. Člověku to prý dodává lepší pocit. Jedno okno ve štítové straně ale k osvětlení podkrovního bytu rozhodně nestačí. Doplňují ho proto vikýře anebo mnohem oblíbenější a rozšířenější střešní okna. Jen tak lze dosáhnout toho, aby prosklená plocha dosahovala zhruba 10 až 15 % podlahové velikosti místnosti, jak to požaduje norma.

Střešní okna si můžete vybírat ze stovek tvarů, typů a velikostí. Liší se nejen materiálem, ze kterého jsou vyrobena, ale také například způsobem otevírání. Více než na vzhled byste samozřejmě měli dbát na tepelněizolační vlastnosti. Uvádí se, že by součinitel prostupu tepla U (udává, kolik tepla uniká oknem; dříve se označoval K), neměl být vyšší než 1,5 W/(m2K). Pokud si pořídíte okna s U = 1,1 W/(m2K), zaplatíte za ně o několik stokorun více. Vynaložené náklady se vám však časem vrátí na uspořeném teple. Toto pravidlo platí pro okna s dřevěným i plastovým rámem.

Kvalitní střešní okno však musí být také dobře a pečlivě usazeno. Nezapomínejte, že je vystaveno všem rozmarům počasí bez toho, aby ho chránilo ostění či výklenky jako okno svislé. Nejen proto jsou okna zvenku chráněna oplechováním – nejčastěji bývá vyrobeno z hliníku s lakovaným povrchem v barvě střešní krytiny. Za příplatek dostanete oplechování z mědi nebo titanzinku.

I koupelna umístěná v podkroví získá díky zkosenému stropu a střešním oknům specifický půvab

Varianty otvírání

Podle způsobu otevírání si lze vybrat okna pevná, posuvná, kyvná, výklopná a výsuvně kyvná. Pevná, která neotevíráte, lze použít jen výjimečně a v kombinaci s jinými typy. Nezapomínejte, že okna do bytu přivádějí nejen světlo, ale také čerstvý vzduch. A tuto podmínku pevná okna nesplňují. S posuvnými okny se setkáte také jen výjimečně, a to hlavně kvůli jejich ceně. Jsou ze všech typů nejdražší. K nejrozšířenějším patří zbývající tři typy. Kyvná okna mají „pevný bod“ uprostřed rámu a otáčejí se kolem své středové osy. Ovládací kličku většinou naleznete v horním rámu. Pokud chcete okno pohodlně otevírat a stát přitom nohama na zemi, neměla by být horní hrana výš než v rozmezí 180 až 220 cm. Okna výklopná jsou uchycena v horním rámu a při otevírání je vyklápíte z bytu ven. Kompromis mezi oběma typy tvoří okna výklopněkyvná. Ta se nejprve vyklopí částečně ven a potom se točí kolem své osy.

V podkroví může vzniknout i relativně samostatná bytová jednotka

V historických a památkově chráněných centrech měst ocení stavitelé okna, která zvenku připomínají původní komínové výlezy. Na přání zákazníků však firmy dokážou vyrobit prakticky cokoli – okna otáčející se kolem spodní osy, zaoblená i barevná.

Je libo balkon?

K podkrovním bytům si lze dopřát i balkony. Jde o takzvané střešní balkony, skládající se ze dvou částí. Horní většinou funguje na stejném principu jako výklopné okno – svůj pevný bod má v horní části a vyklopíte ho celé směrem ven. Spodní část se liší podle typu střechy. Může jít o klasická jednokřídlová „dvířka“ – takový balkon slouží jako vstup na terasu, pokud ji podkroví má. Druhou variantou jsou balkony, kde se spodní část opět vyklápí ven. Možná je i varianta s pevným spodním dílem. Střešní balkony se vyrábějí na míru, proto bývá možné se dohodnout s výrobcem.