 |
Česko má jednu obec Slunečnou a asi 111 ulic se stejným názvem. V žádné z nich však lidé nemají možnost ve větším měřítku poznat, zač je to-ho u sluneční energie loket – tak jako v jihočeské Nedabyli, malé vesničce poblíž Českých Budějovic, kde již pár let vědí, co obnáší bydlet v řadových domcích s termickými kolektory na střeše.
|
Nedabyle: Slunečná cesta z městaPrvní česká solární ulice zde vznikala od roku 2000. Nebyla to iniciativa úřadů, ani realizovaná vize pravověrných ekologů. Nový domov pod stře-chou s kolektory si zde původně zvolila skupinka čtyř rodin z budějovic-kých panelových sídlišť a až během příprav se projekt rozrostl na koneč-ných devět domů. Budoucí obyvatelé založili družstvo, koupili pozemek a zadali projekt. A záhy zjistili, že být průkopníkem není jednoduché. První problémy se týkaly umístění solárních systémů – místo standardního řešení projektant navrhoval méně tradiční formu v betonovém monolitu, která se ale nelíbila investorům. Ti nakonec upřednostnili běžné kolektory pro ohřev vody, jejich instalace si však vyžádala vzhledem k rozestavěnosti objektů ne zcela optimální řešení. „Kvůli nedostatku místa v suterénu byl zásobník umístěn přímo pod střechou na půdě, což sice snižuje ztráty na vedení z kolektoru, ale voda v něm musí být dohřívána plynovým kotlem méně efektivně umístěným v suterénu,“ komentuje výsledné řešení Jiří Hrádek z firmy JH Solar, která kolektorové sestavy v Nedabyli instalovala. |
|
 |
Zvažovala se také varianta přidat plynový kotel rovněž na půdu, ale od té investoři odstoupili kvůli větším tepelným ztrátám a s tím souvisejícími náklady na zateplení.
„Se solárním systémem jsme spokojení, příště bychom ale celý projekt řešili trochu jinak. Rozhodně by to chtělo větší pozemky a preferovali bychom i solární systémy na podporu přitápění. Vakuové kolektory vyšly tehdy velmi cenově nevýhodně, dnes už je ale situace jiná,“ shrnuje několikaleté zkušenosti Vladislav Ptáček, jeden z iniciátorů. |
Jirny: Solární kolektory konkurenční výhodouV Jirnech východně od Prahy nevzešel impuls k využití sluneční energie od budoucích obyvatel, ale od realitní společnosti RAK CZ, která byla investorem i developerem. „V době vysoké konkurence na trhu jsme chtěli nabídnout zájemcům něco navíc k užitné hodnotě domu. Nevsadili jsme na jindy běžná lákadla v podobě spotřebních věcí, ale na systém, který obyvatelům v budoucnu ušetří i finanční prostředky při provozu,“ komentuje strategii projektu makléř Petr Uhlíř, který měl prodej domů na starosti. A že to byla správná volba, dokládá i fakt, že solární kolektory přispěly k rychlému rozprodeji ještě rozestavěných domů.
|
|
„Bydlení v Jirnech jsme si s rodinou vybrali i kvůli kolektorům. Žádný jiný developer nám podobnou nabídku nepředložil,“ potvrzuje hlavní důvod svého výběru Martin Rucký, jeden z obyvatelů prvních čtyř dokončených staveb. Sázka na kolektory se mu vyplatila již v prvním roce: při loňské mírné zimě díky nim úspory na ohřevu vody výrazně pocítil i v peněžence.
Hned na počátku mohla zájemce odradit trochu vyšší cena za „ozeleněnou“ variantu vytápění. Jenže jedna unifikovaná sestava tří kolektorů Regulus o absorpční ploše 4,5 m² se zásobníkem o objemu 300 litrů, která poskytuje možnost dohřevu vody plynovým kotlem, vyšla zhruba na 80 000 Kč, což vzhledem k ceně domu není mnoho. A vezmete-li v potaz, že každý z investorů má možnost u Státního fondu životního prostředí zažádat o dotaci až do výše 50 000 Kč na systém, nelze mluvit o nevýhodnosti zvoleného řešení. Chce to jen vydržet potřebné papírování a státní příspěvek mohou mít investoři na účtu do roka od zprovoznění systému.
|
 |
|
|
„Z pohledu poměru výkon/cena je zvolené řešení nejefektivnější kombinací pro ohřev užitkové vody. Návratnost se při získání dotace pohybuje kolem pěti let,“ tvrdí Martin Věžník ze společnosti Regulus, která vyrobila kolektory instalované v Jirnech. Zároveň dodává: „Jirny patří mezi první české vlaštovky, které jsou zcela běžné na západ od nás. V některých zemích mají investoři dokonce povinnost instalovat systémy k využití obnovitelných zdrojů. Kolektory v těchto případech patří k hlavním nástrojům, jak podmínku splnit. Osobně očekávám, že do tří let budou kolektory na podobných projektech i u nás standardem.“ Podle Věžníka jsou k dispozici i jiné typy kolektorů na podporu vytápění, nejlépe v kombinaci s tepelným čerpadlem, taková varianta je ovšem podstatně dražší.
V konečné podobě budou unifikované sestavy po třech kolektorech instalovány na 38 řadových a dvou samostatně stojících domech. Kvůli naplnění ucelené vize autorů komplexu montovala firma solární moduly i na střechy, které jsou vůči optimální jižní orientaci podstatně odkloněny – což ovšem majitelům přinese znatelné snížení solárních zisků.
|
Koberovy: Honba za úsporamiV podhůří Jizerských hor a Krkonoš staví firma Atrea komplex třinácti pasivních domů, u nichž se solární systém podílí třetinou na vytápění. Dvanáct z těchto domů je určeno k bydlení, poslední objekt bude – po vzoru sídliště pasivních domů v hornorakouském Grossschönau – sloužit k předvádění. Zájemci o ekologické bydlení si v něm vyslechnou přednášky a budou mít možnost si tu krátkodobě pobyt vyzkoušet.
|
|
Se snahou o architektonickou unikátnost se však v Koberovech – na rozdíl od rakouské terénní „učebnice“ pasivních domů – nesetkáte. Nejde tu o žádné novotvary, ale o běžné novostavby na bázi dřevostaveb s tradiční sedlovou střechou. Harmonické začlenění do vnějšího prostředí obce zde představuje základní rys konceptu. Cit pro místní krajinu byl důsledně uplatněn i při instalaci solárních systémů. Na každé ze třinácti staveb byla na přání investora trojice kolektorů integrována do střechy. Kolemjdoucím tak kolektory na první pohled připadají jako střešní okna.
|
 |
|
„Střecha samotná působí i jako další vrstva izolace, která snižuje tepelné ztráty kolektoru oproti jeho umístění nad střešní krytinou,“ popisuje výhodu tohoto řešení Jiří Hrádek z firmy JH Solar, která i zde instalovala všechny solární termické systémy. Jelikož se Koberovy nacházejí v podhůří, došlo i na atypické „zimní“ řešení. „Kolektory jsou na střeše instalovány nad sebou, od okapu po hřeben. Tato forma instalace spolu se speciálním oplechováním urychluje sklouznutí sněhu z kolektorového pole a zefektivňuje tak zimní provoz systému,“ vysvětluje Jiří Hrádek.
|
 |
I přes tato specifika vyšel systém v průměru na 80 000 Kč. Je to dáno i tím, že u skupinových realizací se doprava a jiná režie „rozpustí“ mezi jednotlivé účastníky. Stejné úspory lze očekávat při pravidelných servisních prohlídkách. Obyvatelé jistě využijí i možnost jednoduše si porovnat dosažené výsledky se sousedy. Domy v Koberovech jdou cestou sériových nízkonákladových pasivních domů – v provedení na klíč vyšly na 2,6 milionu Kč za cca 140 m² obytné plochy. U unifikovaných domů lze jen stěží zapracovat specifická individuální přání investorů. Na druhou stranu nabízejí – podobně jako předchozí projekty – řešení hodná opakování, která jsou dostupná pro více zájemců. Čas ukáže, zda dostatek lidí projeví ochotu přijmout cenově příznivější, ale unifikovaná řešení. Rostoucí ceny energií tomuto modelu spíše nahrávají. |
Kontakty:ATREA, s. r. o.
V Aleji 20, Jablonec nad Nisou tel.: 483 368 111 fax: 483 368 112 e-mail: atrea@atrea.cz BRAMAC STŘEŠNÍ SYSTÉMY, spol. s r. o.
Kolbenova 5a, Praha 9 tel.: 266 770 111 fax: 283 891 536 e-mail: bramac@bramac.com JH SOLAR – Jiří Hrádek
Plavsko 88, Stráž nad Nežárkou tel.: 384 390 967 fax: 384 390 720 mobil: 604 254 630 servis: 603 492 038 e-mail: jhsolar@jhsolar.cz |
LEA – Liga Ekologických Alternativ
Chlumova 17, Praha 3 tel.: 222 782 315 mobil: 606 453 892 e-mail: lea2@ecn.cz RAK CZ, a. s.
dům U Závoje Havelská 500/25, Praha 1 tel.: 226 006 201 fax: 224 810 029 e-mail: info@rak.cz REGULUS, spol. s r. o.
Do Koutů 1897/3, Praha 4 tel.: 241 764 506 fax: 241 763 976 e-mail: regulus@regulus.cz |
