Budoucnost bez překážek

Vrch Zelená hora je dominantou malebné krajiny Českomoravské vrchoviny. Dům, který dnes představujeme, stojí na okrajové parcele, navíc vysoko na kopci. Díky vhodnému umístění a „natočení“ stavby na pozemku mají majitelé domu jedinečný výhled přes údolí přímo na kostel sv. Jana Nepomuckého, významné poutní místo stojící na Zelené hoře. Parcela navazuje na starší zástavbu a sousedí s poměrně tichou komunikací.

Lokalita, která je součástí chráněné krajinné oblasti, má velmi přísný územní plán a při schvalování stavebního plánu bylo zapotřebí i vyjádření památkářů.

„V současnosti se nejčastěji prodávají pozemky o rozměru 1 000 m², takže domy vycházejí, co se týká objemu, hodně podobně. Proto když má být dům něčím zajímavý, je třeba navrhovat ho v jednoduchých liniích a hlavní plochy pak něčím ozvláštnit, například výraznou texturou fasády. Naopak přebytek různých detailů – vikýřů, plechování… – působí rušivě. Mám ověřené, že čím je na domě méně složitostí, tím lepší je výsledek,“ říká Ing. Lenka Havlíčková z Ateliéru A2, která je autorkou architektonického návrhu.

Skrytá garáž

Objekt je půdorysně řešený do písmene L, což například umožnilo umístit terasu na chráněné závětrné straně. Kuchyně má výhled do ulice, je orientačním bodem domu s velkým rohovým oknem na východ. Proto je tu dopoledne hodně denního světla.

„Poloha pozemku vždycky určuje polohu domu. Ale samozřejmě jsme pracovali s tím, jak sluníčko přes den běží, a do toho jsme se snažili místnosti co nejvhodněji umístit,“ vysvětluje architektka a zároveň upozorňuje na častou chybu, které se majitelé domů při plánování novostavby dopouštějí: „Většina lidí chce mít vjezd co nejblíže domu, proto předsune garáž do vstupního prostoru. Tím ale znehodnotí celkovou vizáž stavby.“

Při požadavcích na odstupy domu od okolní zástavby a od komunikace většinou zbývá na vstupní frontu velmi málo místa. A když si v tomto prostoru někdo postaví dvougaráž…

To ale není případ tohoto rodinného domu, kde je garáž zasunutá tak, aby byl z pohledu z ulice viditelný jenom střešní štít. Tím vzniklo místo pro sloup, který odlehčuje roh parcely, a do popředí se dostala čistá fasáda. Na celé průčelí pak architektka „posadila“ jednoduchou střechu, jež zároveň překrývá i garáž.

Aby fasáda působila pozitivně a nenudila, zvolila architektka cihly matné a zároveň promíchala různé odstíny barev, samozřejmě s ohledem na barevnost okenních rámů a dveří.

Bez bariér

„Při zadání bylo mým úkolem vyřešit dispozici bydlení dvou starších manželů, k nimž občas jezdí na víkendy děti s vnoučaty. Proto jsme vytvořili návrh domu, kde rodiče využívají bezbariérové přízemí a v patře a podkroví vznikly komfortní prostory pro jejich dospělé děti s rodinami,“ říká Lenka Havlíčková.

Manželé dosud žili v domě, kde museli neustále „běhat“ po schodech z přízemí do patra. Proto se v novém domě vše řešilo na jednom podlaží tak, aby mohli mít snadný přístup do všech místností a také ke vchodu domu, do garáže i na zahradu.

Prostorná terasa je přístupná z obytné části francouzskými okny. „Nikde nebrání žádné překážky, v domě nejsou prahy a také dveře jsme udělali úmyslně širší, aby případná manipulace se zdravotními pomůckami byla co nejsnazší,“ upozorňuje architektka.

Celý interiér domu je poměrně velkoryse vybavený. Manželé si sem přestěhovali nábytek z původního bydliště, většinou komfortní, masivní „kusy“ v rustikálním stylu. S tímto zařízením dobře souzní i parketové dubové podlahy a klasický otevřený krb obložený pískovcem, který je dominantou obývacího prostoru.

Jinak je dům vytápěn plynem – majitelé využívají praktickou kombinaci podlahového topení (pod dlažbou v koupelnách a vstupních prostorách) a trubkového otopného systému.

„Myslím, že se zde klientům žije dobře. Pan majitel mi nedávno říkal, že kdyby dům stavěl znovu, udělal by ho úplně stejně a to je pro mě důležité,“ uzavírá Lenka Havlíčková.