|
|
Asi před třemi lety dospěli naši hostitelé k názoru, že třípokojový byt již neuspokojuje jejich požadavky na bydlení a že si proto pořídí novou střechu nad hlavou. Další kapitolu představovalo rozhodování, jakou bude mít nový domov podobu. Nabízely se dvě možnosti: rekonstrukce prostorného podkroví, nebo stavba “na zelené louce”, tedy vlastního rodinného domu. Především potřeba klidu po náročném povolání a touha po blízkosti přírody rozhodly pro druhou variantu.
Neznámé není nenormální O typovém domu investoři ani neuvažovali. Přáli si dům, který do detailu dokáže vyjít vstříc jejich požadavkům. Láska ke dřevu mlhavé představě vtiskávala podobu alpské architektury. S tou se také obrátili na ing. arch. Karla Slacha z pražského ateliéru Studio – Slach, který měl dát příští podobě domu již jasnější kontury. Nastala zajímavá situace: na jedné straně stavebník – zastánce dřeva, romantického stylu s vyřezávanými balkóny, na druhé straně architekt, autor funkční architektury jednoduchého tvaru, plochy a dispozice. Na pohled nemožné, že by se tyto dva názory vůbec někdy mohly sblížit. Zvláště v dnešní době, kdy architekti ze strachu před ztrátou zakázky často přijímají zákon “zákazník náš pán”, který má své opodstatnění např. v restauračních zařízeních, ale architektuře naopak ubližuje. Vzájemná důvěra, vědomí, že odbornost rozhoduje o kvalitě, však dokázala v tomto případě nemožné. “Důležitý byl první návrh. Snažil jsem se vyprojektovat dům, který vyjde maximálně vstříc požadavkům investora, nebude ubližovat lokalitě, kterou jsme vybrali, a ve všech směrech bude splňovat požadavky územního plánu,” vzpomínal autor projektu. Ten stavebníky velice zaujal. K vzájemnému spřátelení však bylo třeba zpracovat řadu skic, perspektiv, model domu… To vše komplikovalo klima dnešní společnosti. Přiznejme si, většina z nás nepřijímá snadno, co nevidíme ve svém okolí. Neznámé v nás vyvolává určitou nervozitu. A co na to řeknou lidi? Nemáme něco nenormálního? Všechny tyto obavy se však podařilo rozptýlit.
Od projektu k realizaci Dalším krokem bylo hledání vhodné stavební parcely. I to se podařilo. Pozemek umožňoval optimální polohu objektu, nabízel klid, blízkost zeleně a krásný výhled z oken domu, který zde měl vyrůst. Pouze v jednom směru zaskočil. Neobvykle bohatá sněhová nabídka v zimě 1999/2000 zamlčela, že parcela je posazená dva metry pod úrovní příjezdové komunikace. To pak stavbu poněkud zkomplikovalo a z důvodu zásypu terénu do úrovně přízemí podražilo. I když to zase mělo výhodu, že suterén se zakládal na pevném terénu. Podzemní podlaží je značně rozlehlé, neboť investor si přál, aby veškeré prostory byly využity. Nachází se zde technické zázemí bazénu, kotelna, posilovna, prádelna, prostorné sklepy a místnost na uskladnění zahradního nářadí. Za vstupními dveřmi Značně atypicky je řešena celá nadzemní část objektu. Po pravé straně barevně řešené chodby je situována obytná část domu: Kuchyně, jídelna, prostorný obývací pokoj, který obezděná krbová vložka rozděluje na dvě části, přičemž v zadní se nachází knihovna s příjemným posezením. Na protější straně na obývák prosklenou stěnou navazuje pracovna, v tomto případě spíše odpočívárna. Naproti vstupním dveřím, na konci chodby, je umístěn krytý bazén, k jehož vybavení kromě šatny patří samostatné WC a sprcha. V tomto křídle najdeme rovněž rodičovskou oázu – ložnici s hygienickými zařízeními.V přízemí se ještě nachází kuchyňka, přípravna jídla pro venkovní posezení a rožnění. Přízemí s podkrovím spojuje otevřené schodiště. Podkrovní obytná hala s prosklenou stěnou nabízí příjemné posezení s výhledem do kraje. Ústí do ní dvoje dveře. Za prvními z nich se nacházejí prostory pro hosty, kuchyňka a pokoj, za druhými pak království dcer – s vlastními pokojíky, koupelnou a WC. Řešení domu nabízí zajímavé průhledy, které opticky spojují jeho části, aniž by členům rodiny braly právo na soukromí. Dům má rovněž dvě terasy – jižní a západní.
Pro zajímavost Investory, kteří mají blízko ke stavařině, bude možná zajímat, že při stavbě stropu bazénu byly poprvé v republice použity flexibilní betonové desky, které na rozdíl od sádrokartonu nepropouštějí vlhkost, a tak nedávají šanci plísním. Architektonicky zajímavý a funkční je rovněž třísložkový nerezový komín pro kotelnu, umístěný mimo objekt, který se u nás zatím využívá pouze u jiných druhů staveb. Zaujme i aktivní hromosvod, původně vyvinutý pro kosmické účely, který nevyžaduje potažení celé střechy dráty, a další prvky.
Nejdůležitější kritérium Pro stavebníky samotné je však nejdůležitější fakt, jak se takovýto nový objekt dokáže zhostit role domova. Půl rok života pod novou střechou je sice krátká doba, ale mnohé lze již bilancovat. Dům jim dokázal dát mnohem více než splnit dvě základní přání v podobě jídelny a prostorného obývacího pokoje. Nabídl komfort i tak žádoucí klid. Problémy nedělalo ani neobvyklé dispoziční řešení. Vzhledem k tomu, že je funkční, snadno se na něj zvyklo. A koneckonců ani dřeva se majitelé nemuseli vzdát. V interiéru, kde se každý investor více realizuje než v případě exteriéru, má podobu masivní dubové podlahy a nábytku z elegantní třešně. Závěrem lze říct, že dispozičně, architektonicky, hmotově i barevně je dům jiný, než jsme zvyklí vídat. Jak se vyjádřil jeho autor, není to dům pro každého. Jde o ukázku nákladné stavby pro náročné investory. Jde však o dům zajímavý, který může budoucím stavebníkům sloužit coby zdroj inspirace.
TECHNICKÉ PARAMETRY:
text: Alena Vondráková |
Dům s oranžovou tváří
Oranžovou ve tvaru obdélníku na fasádě volil jeho autor ing. arch. Karel Slach proto, že oživila další dvě zde použité barvy – šedou a bílou, že je teplá, má schopnost rozjasnit, a tak – aniž si to uvědomujeme – i zlepšovat náladu. Mnozí lidé, zvyklí na myší šeď, která stále převládá na kabátech našich příbytků, však nechtěli rozumět. Nad oranžovým čtyřúhelníkem kroutili hlavami a ptali se: „Co to je? Solární panel?”
