|
|
V příjemné klidné lokalitě nad Motolem, odstíněné hustě porostlým svahem od frekventované komunikace, stojí na první pohled neokázalý konzervativní rodinný dům s jedním podlažím a s obytným podkrovím. Na druhý, preciznější pohled ale překvapí vtipným nápadem – střecha se nad domem plynule rozkládá jako důmyslný hlavolam z rukou inženýra Rubika. Dům přesně na míru Většina klientů často požaduje po architektovi kopii toho, co již kdesi viděli na vlastní oči nebo na obrázcích, a nemají odvahu vyzkoušet něco nového. V tomto případě ale investor plně důvěřoval architektu Jaroslavu Tachecímu, který zase na oplátku věnoval dostatek času tomu, aby poznal své zákazníky i jejich životní styl, a mohl tak pro ně navrhnout dům doslova na míru. Na míru jejich životnímu stylu, potřebám a vkusu. Díky vzájemné intenzivní komunikaci se pak architektovi podařilo přesvědčit investora i o několika odvážných nápadech, které dodaly celé stavbě nevtíravou osobitost – například o veselé barevnosti vnějšího pláště domu, oken a předokenních rolet, ale především o odvážném řešení střechy. Přísné regulační podmínky, které byly vypracovány pro tuto lokalitu v rámci urbanistické studie, stanovily v zájmu architektonického sjednocení celého území velmi striktně charakter budoucích staveb. Těmto podmínkám se musel projekt samozřejmě do značné míry podřídit. I tak ale zůstalo architektu Tachecímu dost prostoru na vytvoření zajímavé stavby s nepravidelným, avšak osově symetrickým půdorysem, která se v pravém úhlu rozevírá jihozápadním směrem a svými rameny obklopuje terasu koncipovanou jako příjemné atrium. Dům je umístěn na pozemku tak, aby chránil soukromí obyvatel před nežádoucími pohledy z ulice a zároveň maximálně šetřil prostor využitelný pro okrasnou zahradu navrženou zahradní architektkou Janou Pyškovou. Již zmíněné originální pojetí střechy lze chápat jako soustavu sedlových střech, z nichž střední část střechy je výškově posunuta nad sedlové střechy krajních křídel, a to o výšku poloviny podlaží. Takový způsob řešení, těžko představitelný pro laika, právě vyvolává dojem pozvolného rozložení střechy do tří stupňů. V interiéru pak podtrhuje zajímavou členitost prostoru obytného podkroví. Prosklené stěny Vnitřní řešení přízemí i obytného podkroví domu v sobě promyšleně snoubí požadavek investora na velký obytný prostor, který bude využívat celá rodina, i dostatek soukromí pro každého člena rodiny zvlášť. Architekt Tachecí navíc nápaditě rozčlenil přízemní obytný prostor spojující v sobě funkci obývacího pokoje, jídelny i kuchyně, drobnými stavebními prvky. Schodiště vedoucí do podkroví i schodiště od zádveří oddělují prosklené stěny, prostor jídelny vstupuje díky velkoformátovým oknům pravým úhlem do atria a nabízí tak přímý kontakt s celou zahradou, obývací pokoj a jídelní kout zase pocitově předěluje snížený strop elegantním zabudováním klimatizace. Prosklená stěna využívaná jako dekorativní vitrína pak ještě vymezuje intimní zónu hostinského pokoje s vlastním hygienickým zázemím. V obytném podkroví se nachází pracovna s malou terasou nabízející příjemný výhled přes vrcholky stromů na motolské svahy. Navýšením o polovinu podlaží se pak nad úroveň pracovny posunuly ložnice rodičů i pokoje obou děti a velká koupelna. Digitální technologie Teprve těsně před dokončením celé stavby se investor rozhodl ještě ke stavbě celoročně využitelného bazénu. Protože s takovou dostavbou projekt původně nepočítal, rozhodli se ji architekt i investor přiznaně výrazně odlišit, a to i vizuálně. Objekt se napojuje na rodinný domek za kuchyní celoplošně prosklenými dveřmi, které umožňují průhled až na bazén a opticky ještě zvětšují celý obývací prostor. Samotný bazén je řešen s ohledem na maximální možné energetické úspory a automatické zařízení, které jej obsluhuje, je natolik komplikované a důmyslné, že patří v naší republice mezi skutečné rarity. Digitální technologie jsou vůbec charakteristickým znakem tohoto domu. Inteligentní vytápění individuálně řízenými radiátory, ochrana celého objektu, klimatizace, zavlažování zahrady, předokenní žaluzie i hustě rozvedené sítě a přípojky po celém domě poskytují uživatelům veškerý technologický komfort 21. století. Zařízení domu ale rozhodně nepůsobí technicky chladně. Stěny všech místností jsou vymalovány v sytých teplých tónech, z užitých materiálů v nábytku jednoznačně převažuje dřevo podtrhující hřejivou náladu interiéru. Schody v zádveří, které v sobě ukrývají další úložné prostory, a praktický bar v kuchyni navrhla architektka Helena Šimůnková. Domáckou atmosféru ještě umocňují keramické sošky a nádoby z dílny akademického sochaře Miroslava Olivy. Ten je rovněž autorem dekoračního sloupu umístěného v prostoru terasy, který kryje trubku svádějící dešťovou vodu do jímky k ekologickému zavlažování zahrady. Tento dům zkrátka nemohl najít vhodnější symbol než spokojenou kočku. TECHNICKÉ ÚDAJE Dispozice: 7 + 1 Zastavěná plocha: 132,7 m² ARCHITEKT
Ing. arch. Jaroslav Tachecí (1953)
text: Lucie Konášová foto: Lubomír Fuxa zdroj: Můj dům 1/2005 |
Dům U červené kočky
Škoda, že ze štítů domů již zmizela domovní znamení. Keramická červená kočka spokojeně rozvalená nad vstupními dveřmi vypovídá o tomto domě i jeho obyvatelích mnohem víc než strohé číslo popisné.
