Když člověk potká báječný dům

Pozemek, vzdálený pouhých patnáct minut od centra Prahy, v malebném údolí řeky Berounky byl nějakou dobu v nabídce stavební firmy Knetl. Pak se její majitel rozhodl nabídku stáhnout. Pozemek jej oslovil natolik, že se rozhodl postavit si na něm dům pro vlastní rodinu. „Je to už šestý dům, ve kterém s manželkou bydlíme, ale tenhle je náš první vlastní, tady už zůstaneme,“ říká dnes. A není se co divit.

 

Dům stojí v oáze bujné vegetace, která zaručuje naprostý klid a soukromí. O bezpečí domu se stará ovčačka Líza, která nás však coby staré známé za kovovou brankou vítá a po kamenném chodníčku vede do vstupní části domu. Ta je kryta praktickou stříškou, takže se lze třeba v zimě pohodlně na malé lavici zout a zablácené boty ponechat venku.

 

Ještě než vstoupíme do domu, je nutné zmínit ke vchodu přiléhající garáž. I podle jejího řešení totiž poznáme, jak majitel uvažoval prakticky – je to totiž dvojgaráž, ale má vjezd pouze pro jedno auto. To rodině bohatě stačí (v blízkosti domu je i několik parkovacích stání), zbytek garážového prostoru pak slouží pro odstavení kol, motocyklu, sekačky na trávu a dalších nástrojů, které jsou nezbytné pro údržbu zahrady. 

     

Vstupní hala, jež je komunikačním uzlem přízemí, nás nenechá na pochybách, že je dům pojat vskutku velkoryse. Lze z ní vcházet do všech přízemních místností, garáže, po schodišti do dalšího patra, je v ní umístěna toaleta a ještě zbývá dostatek prostoru pro odkládání věcí. Hned od zádveří na nás dýchne vůně skutečného domova umocněná nevtíravou replikou historické keramické dlažby.

Srdcem domu je obývací pokoj. Majitel nechtěl oddělovat společnost relaxující v této místnosti od lidí připravujících posilnění k těmto aktivitám, a proto obývací pokoj propojil s kuchyní v jeden celek. Vzniklo úctyhodných 50 m², kde rodina tráví především pozdní odpoledne a večery. K zútulnění atmosféry přispívá nejen kuchyňská linka ve venkovském stylu (Provance) a látkové stínící rolety s květinovým motivem, ale také krb, na nějž je nejlepší výhled od jídelního stolu (v rodině s dvěma dorůstajícími chlapci stále obležený).

Horní patro skrývá tři rozlehlé ložnice, dvě koupelny a našlo se tu místo i pro nemalé domácí fitness centrum. Mimo šatnu, jež je součástí jedné ložnic, nabízí úložné prostory také 24 m²  velká chodba, v níž jsou umístěny skříně i knihovna.

     

     

Jak z pracovny, tak z obývacího pokoje můžeme vyjít na zahradu, která by nadchla zřejmě všechny děti. Desetimetrový zděný bazén a hned vedle basketbalové hřiště s umělým zatravněním – to už je něco. První dva roky využívala rodina menší bazén nadzemní, zapuštěný zděný bazén byl postaven na zahradě až letos, a tak je ještě nutné jeho okolí doupravit, vystavět kolem něj chodníček a zatravnit boční stranu.

     

Zahrada má i záhonové partie, o které pečuje paní domu. Stráň, která pozemek zakončuje, je pojata terasovitě, pohybujeme se na ní po schodišti zhotoveném ze starých železničních pražců. Záhony jsou pokryty kůrou, mají náležitou drenáž, ale jak majitel přiznává, při přívalových deštích nestačí, voda podtéká zídky a splavuje zeminu. Proto je potřeba natáhnout přes příkré partie ještě síť, jež bude zeminu s kůrou zadržovat.

Po prohlídce celého domu musíme uznat, že i typový dům může být jedinečný. Použitými materiály respektuje okolní krajinu (všechny materiály jsou přírodní, převažuje pískovec, z něhož je obložení domu, chodníčky, plot a všechny zídky), bez okázalých příkras, vkusně zasazený do vzrostlé zeleně.