„Bydleli jsme v pražských Dejvicích v bytě v prvním patře, který byl orientovaný na sever, tmavý, bez balkonu. Oba s manželem milujeme světlo, prostor a čerstvý vzduch… Když nám bylo 45 let, řekli jsme si, že je čas bydlení řešit, protože za pár let už se nám do velkých změn nebude chtít,“ vysvětluje Radka Kubková. A tak začali shánět větší byt, nejlépe s terasou, někde na Praze 6. Nic je ale nezaujalo. Po čase se ozval kamarád, který bydlí v Šáreckém údolí, že je tam na prodej volná parcela. Do té doby o stavbě domu vůbec neuvažovali. Jenže pak se přišli podívat na pozemek a bylo rozhodnuto.
„Zamilovali jsme se na první pohled. Přitom to byl jen kolmý svah dolů, jinak nic. A co nás tak zaujalo? Ten pohled z výšky do volné krajiny a slunce celý den,“ vypráví paní Radka.
V Šáreckém údolí byla dlouhá léta stavební uzávěra, protože předchozí režim tu plánoval přehradu jako zásobárnu vody pro Prahu. Z toho sešlo, ale stejně trvalo dlouhé čtyři roky, než manželé Kubkovi dostali stavební povolení, samozřejmě se spoustou omezení, jako je šikmá červená střecha apod. Není divu, šlo o chráněnou krajinnou oblast.
Geniální půlpatro
„Můj tatínek se dobře znal s architektem Janem Hruschkou, který vystudoval UMPRUM. Nenavrhuje okázalé domy, ale respektuje potřeby majitelů, kterým se pak v domě dobře žije. A tak jsme ho požádali o spolupráci. Měl geniální nápad – vzhledem ke svažitému terénu navrhl dva propojené korpusy posunuté o půl patra. Pro chod domácnosti je to velmi užitečné – neběháte celé patro, ale jen půl patra, což je velký rozdíl.
Dům tím víc zapadl do krajiny, je nenápadný, přitom tak akorát velký, a ještě splnil požadavek stavebního odboru na „áčkovou“ střechu. Přitom jde o kombinaci dvou šikmých a jedné pultové střechy,“ pochvaluje si majitelka.
Prostorný dům o rozloze 350 m² se tak skládá z mezaninu a mezonetu. V mezaninu se nachází samostatně fungující garsoniéra s terasou. O půl patra výše je hlavní obytný prostor rodiny a o dalšího půl patra výše ateliér paní domu. V suterénu je pak prostorná garáž, sauna a úložné prostory.
Architekt Hruschka v domě vymyslel ještě spoustu zajímavých řešení. Například ložnice měla být původně situovaná směrem do ulice, naproti ní měla stát koupelna a mezi nimi šatna. On ale pozice přehodil, aby byla ložnice odhlučněná. Výsledkem je tichá místnost pro spánek s čelní stěnou vyzdobenou mušlemi. Atypické textilie v béžovostříbrném odstínu pocházejí z vlastní dílny majitelky domu.
Krásná koupelna s rohovým oknem nabízí panoramatický výhled do krajiny. Zajímavým detailem prostorné koupelny jsou bambusové kmeny, které příjemně ladí se sanitární keramikou oblých tvarů značky Alessi i výrazně barevným obložením vany.
Také tzv. severní dvoreček je nápadem architekta Hruschky. „Varoval nás, že lidé, kteří si vybudovali terasy orientované na jih, v parném létě jen řeší, jak je zastínit. Proto máme terasy na dvě strany. Vzniklo tak místo, kde je i v největších vedrech chládek, dá se tam posedět i pověsit prádlo (od pračky jsou to sem tři metry). Navíc díky dveřím na dvoreček lze dům dobře provětrat, má zkrátka tzv. lepší tah,“ říká Radka Kubková.
Dobrá zkušenost s tepelným čerpadlem |
| „Všude v domě máme podlahové topení – nechtěli jsme radiátory, i když nakonec jsme stejně jeden museli dodat po instalaci tepelného čerpadla. Dokud jsme topili elektrickým kotlem, měli jsme večer pořád zimu, protože jsme netušili, co dokáže noční proud. Navíc jsme zjistili, že za elektřinu platíme hrozné peníze. Před šesti lety jsme se proto rozhodli pro instalaci tepelného čerpadla země/voda. Je to ekologické řešení, o kterém jsme uvažovali už na začátku stavby, ale tehdy to ekonomicky ještě nevycházelo. Za těch 5 let se ale situace změnila a navíc se vylepšily i technologie. Měli jsme vše předpřipravené – v garáži byly trubky do systému, nic se nemuselo bourat. Teď jsme v pohodě, v teple a platíme asi třetinu toho co předtím,“ pochvaluje si Radka Kubková. |
S lednicí šup do špajzky
Paní domu nechtěla mít v obývací místnosti klasickou kuchyňskou linku. Jak říká, jakmile by zavěsila skříňky na zeď, byla by z místnosti kuchyň. Ráda vaří, proto si přála dlouhou pracovní desku a dva dřezy – jeden na lince, druhý na ostrůvku. A digestoř ve tvaru válce prý byla před jedenácti lety úplnou novinkou.
Úložné prostory vyřešila dvěma spížemi. „V jedné mám velkou lednici, která jinak zabírá v kuchyni spoustu místa, a když není zastavěná ve skříni, nepříjemně ční. V místnosti mi stačí malá vestavná podpultová lednice na pár důležitých věcí. Je to praktické, do špajzky vedou nenápadné šoupačky – a mám vše po ruce,“ vysvětluje Radka Kubková. „Pak máme ještě jednu o něco chladnější spíž a pár schodů dolů sklípek na víno zabudovaný do stráně,“ ukazuje další praktické řešení v domě.
Sama prý má dojem, že někteří architekti ve svých návrzích moc nemyslí na to, že lidé si potřebují někam dát věci. Jistě jsou lidé, kteří mnoho úložného prostoru nepotřebují, ale jakmile má člověk nějaké koníčky, tak to bez nich zkrátka nejde.
Vše v jednom duchu
Překvapilo nás, že módní návrhářka si nenavrhovala interiéry sama… Odpověď Radky Kubkové je jednoduchá. „Asi bych to sama zvládla, ale udržet dům v jednom duchu je složité. Když procházíte domem, musí všechno navazovat, také proporce a styl musí ladit. Nábytek nesmí nikde překážet v provozu, průchody i stůl musí mít správnou velikost… Tak jsem si řekla, že na tohle už potřebujeme odborníka.“
Právě tehdy se seznámila s interiérovou architektkou Radkou Valovou, která je dnes spolumajitelkou interiérového studia OOOOX. Tehdy byla čerstvě po škole a obě Radky si padly do noty. Mladou designérku například napadlo situovat vanu pod rohové okno, vymyslela atypický kuchyňský dubový stůl s chytrými úložnými „korýtky“ a je také autorkou návrhu osvětlení celého domu. Hlavní obytná místnost tak dostala další rozměr díky nápaditým koulím Vitosi z ručně foukaného skla, které dobře doplňují poletující vlaštovky značky Luminex nad jídelním stolem.
Za pozdější změnou v interiéru pak stojí známá česká designérka Bára Škorpilová – právě ona doporučila přemístit knihovnu na stěnu k jídelnímu stolu, což se ukázalo jako výborné řešení. S dalšími úpravami později pomáhala také Dagmar Štěpánová z týmu Báry Škorpilové.
Knihovna po dědečkovi
Krásná starobylá knihovna představuje rodinný klenot. Je němým svědkem životů tří generací rodiny Radčina manžela Petra. Zdědil ji spolu s psacím stolem a židlí po svém dědečkovi, spisovateli Františku Kubkovi. Obsahuje desítky knih s jeho podpisem, stejně jako vzácné svazky s osobním věnováním od jeho přátel – spisovatelů a básníků F. Langera, J. Kopty, V. Vančury a mnoha dalších.
Není proto divu, že právě na této knihovně Kubkovi velmi lpí. Jenže – i když je ze čtyř samostatných kusů, takže se dobře přenáší, do bývalého bytu se prostě nevešla. Proto byla několik let „v depozitáři“ u kamaráda restaurátora. Až s novým domem přišla její chvíle. Od té doby manželé Kubkovi říkají, že dům začali stavět hlavně proto, aby mohli mít doma tu knihovnu po dědečkovi. Jednoduše řečeno, postavili dům kolem knihovny…
Technické údaje:
- Zastavěná plocha: 200 m²
- Užitná plocha: 350 m2
- Konstrukce: pálená cihla
- Okna: hliníkové rámy
- Vytápění: tepelné čerpadlo
Návrhářka Radka Kubková |
|
Narodila se v Ústí nad Labem, vyrůstala v Sokolově
