Jaroslav se svou rodinou toto štěstí měl. Parcela na okraji krajského města poskytuje krásné výhledy nejen do sousedních zahrad, ale i na nedalekou hvězdárnu, Svatý kopeček až po vzdálený obzor.
A rozhled a získaná perspektiva do jisté míry kompenzují skutečnost, že pozemek je směrem na západ poměrně úzký a navíc svažitý, plný vzrostlých ovocných stromů. Z technického hlediska se tedy nejedná o ideální parcelu pro stavbu domu, což ovšem nemohlo zviklat přesvědčení majitelů, že právě zde se nachází to pravé místo pro život celé rodiny. „Přesnou představu o vzhledu našeho domu jsme neměli, proto jsme hledali architekty,“ vysvětluje Jaroslav. „Chtěli jsme především pohodlné bydlení pro pětičlennou rodinu s minimem schodů, což byla na pozemku ve svahu docela výzva. A velmi důležité bylo též propojení s přírodou.“
Jak klienti řekli, architekti udělali
Protože svažitost pozemku do určité míry komplikovala realizaci stavby, vyžadoval celý projekt osobitý přístup. Na základě doporučení majitelé požádali o spolupráci studio MOLO architekti.
„Okolní zástavba je nejednotná a reprezentuje rozmanitou škálu estetických názorů z různých období,“ shrnuje základní podmínky Tereza Kučerová. „Na návrhu jsme společně pracovali více než rok a myslím, že schůzky byly vzájemně inspirativní a zábavné. Forma domu vychází z prostorového konceptu. Dvoupatrová část s plochou střechou plynule přechází v nakloněnou rovinu, zastřešující rampu a obytný prostor, současně zcela přirozeně zrcadlí terén.“
Dům je umístěn při severní hranici parcely, která sousedí s přístupovou cestou a s polem, kde je v budoucnu plánovaná další výstavba.
Díky tomu se podařilo zachovat velký počet stromů v zahradě a zajistit současně i soukromí obyvatel – dům totiž zároveň tvoří ochrannou bariéru mezi zahradou a cestou.
Další předností této koncepce je skutečnost, že i v rámci poměrně malého pozemku je zahrada přístupná přímo z domu v jeho spodní i horní části.
Z nevýhody přednost
V dispozici stavby je svažitost terénu využita jako přednost. Do domu se vstupuje ze severní strany v úrovni druhého nadzemního podlaží, uprostřed funkčního předělu objektu. Ústředním komunikačním bodem je hala, z níž se vychází do ložnicové části po rampě, dolů po schodech pak do přízemí, kde se nachází pokoj, pracovna, koupelna a technická místnost. Nalevo od haly je situována hlavní obytná – společenská místnost, již tvoří, jak je obvyklé, obývací prostor, kuchyně a jídelna s návazností na domácí práce. Do tohoto společenského prostoru je rovněž možno vstoupit zvenku z terasy. Spodní patro je propojeno s dolním traktem zahrady.
Důležitý pro celý dům je již zmíněný koncept výhledů a vstupu denního světla.
Okna jsou komponována tak, aby otevírala panoramatické pohledy do okolní krajiny.
Velmi zajímavým prvkem je více než šest metrů dlouhé okno se sedacím parapetem v hlavní obytné místnosti. Stejným způsobem je parapet navržen i ze strany terasy, kde tvoří stálý venkovní nábytek.
Dominantním materiálem použitým v exteriéru i interiéru je dřevo ze sibiřského modřínu, které dodává celku přirozený přírodní nádech. Střecha je řešená jako plochá, jednoplášťová, vzhledem k charakteru domu a jeho umístění padla volba na její ozelenění. Střešní krytinou je EPDM kaučuk, zatím je zatížena kačírkem, v budoucnu je počítáno s vytvořením extenzivní zelené vrstvy.
SLOVO A RCHITEKTA
Na domu mám nejraději výhledy do zahrady, na město Olomouc a Svatý kopeček. Nejoblíbenější je přes šest metrů dlouhé okno se sedacím parapetem v obytné místnosti. Líbí se mi, jak dům nabízí víceúrovňové průhledy jak v interiéru, tak na zahradě. Zahrada vytváří více menších zákoutí a každé z nich má jiný charakter a kouzlo. Těším se, až se zrealizuje plánovaná vitráž s motivem sv. Josefa.
NÁZOR MAJITELŮ
Procházeli jsme projekty a realizace studia MOLO architekti a asi nejvíce nás oslovilo, že klade velký důraz na funkčnost staveb. Domy jsou však současně i krásné. Nejsme si jisti, zda i na to je kladen důraz, nebo je to jen vedlejší produkt, ale potkává se zde obojí. Jejich stavby nám od začátku připomínaly vojenská letadla, u kterých se vše podřizuje funkci, a přesto mají osobitou krásu. Dřevostavbu jsme primárně nechtěli a myslíme, že nás o tom nakonec přesvědčili. Teď ale nelitujeme.
Technické údaje
Užitná plocha: 168 m2
Zastavěná plocha: 150 m2
Konstrukce: Jednoduchá dřevěná stavba na základových pasech. Nosná konstrukce obvodového pláště je zdvojená sbíjená z dřevěných fošen 160 × 40 mm s vloženou minerální vatou 160 mm. Před touto nosnou konstrukcí směrem do exteriéru je další stěna sbíjená z profilů 80 × 40 mm s vloženou minerální vatou 80 mm a s ochranou difuzní fólií. Vnější obložení je zavěšeno na dřevěném roštu, skládá se z povrchově neošetřených modřínových prken kladených horizontálně a z fasádních desek Cembrit. Povrchy stěn v interiéru jsou obloženy sádrokartonem GKF 12 mm.
Výplně otvorů: Bezrámové zasklení trojsklem v kombinaci s otvíravými prvky v dřevěném rámu
Vytápění a technologie: Teplovzdušné vytápění a řízené větrání s rekuperací. Zdroj energie – elektřina v kombinaci s kamny a elektrický bojler o objemu 180 l pro ohřev TUV.
Stavba: nízkoenergetická. Předpokládaná roční spotřeba tepla domu: 4746,9 kWh/rok
Autoři
MgA. Tereza Kučerová Autorizovaný architekt ČKA. Studia architektury započala na FA ČVUT, diplom získala na VŠUP v Praze v ateliéru architektura I, akad. arch. Jindřicha Smetany. Absolvovala pracovní stáž v ateliéru Anja Beecken Architekten, studijní stáž na UDK Berlin v ateliéru prof. arch. Wiela Aretse a v ateliéru prof. arch. Petera Bayerera. V roce 2008 začala pracovat v ateliéru MOLO architekti s.r.o., kde působí dodnes. Zabývá se problematikou nízkoenergetických staveb. MgA. Patrik Zamazal Autorizovaný architekt ČKA. Vystudoval architekturu na VŠUP v Praze v ateliéru A III profesora Keila, kde byl také asistentem, dále absolvoval odborné stáže v zahraničí (v Helsinkách a v Utrechtu). V roce 2000 zahájil vlastní projekční činnost, v r. 2008 založil ateliér MOLO architekti. Zabývá se problematikou nízkoenergetických staveb a dřevostaveb, zúčastnil se řady odborných konferencí, workshopů a architektonických soutěží. www.moloarchitekti.cz
Text: Dana D. Daňková/Foto: Lukáš Žentel
