Odvaha na pravém místě

Autoři využili svažitosti terénu, takže jednotlivá podlaží objektu jsou rozdělena do různých výškových úrovní. Dům je rozčleněn na tři hmoty, lišící se od sebe tvarově, materiálově i funkčně.

Venkovní schodiště přivádí návštěvníka na terasu. Na zahradě měl původně stát kurník, ale nejstarší dcera si během přípravy projektu chov slepic rozmyslela

Autorská spolupráce

Přání investorů bylo na začátku poměrně vágní: protože majitel žil mnoho let ve Švýcarsku, chtěl, aby jeho budoucí dům vypadal, jako by jej do České kotliny ve středu Evropy přesunula z alpské země ruka kouzelníka. Oslovil tedy nikoliv čaroděje, ale Petra Kalného, který rovněž žil dlouho ve Švýcarsku, a ten přizval ke spolupráci architekta Petra Frantu. Společně pak realizovali projekt domu, který svým duchem odpovídá švýcarskému vkusu a preciznosti a zároveň navazuje na nejlepší tradice předválečného českého funkcionalismu. Dům totiž není jen a pouze strohý – ve spojení tří hlavních hmot a v kombinaci použitých materiálů objevíte nezaměnitelné poetické kouzlo.

Autoři si nemohou vynachválit spolupráci s osvíceným klientem a dodavatelskou firmou PSP – GDS, s. r. o. Oceňují rovněž přístup stavebního úřadu, jehož zaměstnanci zaujali k projektu od samého počátku jednoznačně souhlasné stanovisko. Snad jediné výhrady měli rodiče investorů, kteří zastávali stanovisko, že „pořádný“ dům má mít půdu a klasickou taškovou střechu. I oni však po první návštěvě zkolaudované stavby svůj názor změnili.

Betonová stěna oddělující dům od okolní zástavby měla být původně ještě o něco vyšší. Investoři však nechtěli přijít o výhled z terasy a navrhované "střílny proti barokním nájezdníkům" jim připadaly nedostatečné Vchod do domu a do garáže autoři orientovali směrem na východ. Investoři zatím topí pouze plynem, do budoucna pro ohřev teplé vody plánují zakoupit solární panely na střechu Ocelové schodiště s bukovými nástupnicemi spojuje přízemí s intimní zónou patra

ARCHITEKTI

Petr Kalný, dipl. arch. fh (1961)
absolvoval v roce 1980 SPŠ stavební v Praze a v témž roce odešel s celou rodinou do Švýcarska. Zde v roce 1985 vystudoval architekturu na Fachhochschule Brugg-Windisch. S dvěma spolužáky D. Reinerem a K. Stetterem pak založil vlastní studio. Před jedenácti lety se vrátil do Prahy. Cítí se být kreativním řemeslníkem, architekturu považuje za umění.

Ing. arch. Petr Franta (1948)
absolvoval v roce 1972 Fakultu architektury ČVUT. Od roku 1977 žil v kanadském Montrealu, kde od roku 1982 spolupracoval s firmou Fiset, Miller, Vinois Architects. V roce 1985 založil firmu Roberto Brambilla & Petr Franta, Architects and Partners, později založil společnost Ogden Franta Architects. Před osmi lety založil firmu Petr Franta & Architekti Asoc., spol. s r. o. Je členem Obce architektů. Mezi jeho nejznámější díla patří dostavba Letiště Praha.

Rolls-Royce mezi fasádami

Základní hmotu tvoří dvoupatrový hranol, který obsahuje všechny obytné místnosti kromě obývacího pokoje. Ten najdete společně s garáží v dřevem obloženém „šuplíku“. „Navrhl jsem dubovou fasádu, i když jsem ji na novostavbě nikdy neviděl. Dub je Rolls-Royce mezi dřevěnými fasádami,“ říká Petr Kalný, a když si pozorně prohlédnete fotografie, zjistíte, že na jeho názoru určitě něco je. Celoskleněné části objektu se zaoblenou hranou najdete na obou stranách hranolu. Obsahují vstupní halu a komunikační uzel domu – schodiště.

Investor uvěřil autorům, že stropy z pohledového betonu budou vypadat přirozeně. Posezení u jídelního stolu ve stylu slavného dánského designéra Arne Jacobsena

Vstup do domu a vjezd do garáže autoři orientovali na východ, ke stávající komunikaci. Ranní slunce rovněž svými paprsky prozařuje hlavní okna dvou ložnic. Uživatelé zbývajících dvou místností pro spaní se mohou těšit ze „západního“ světla.

Budiž světlo!

Při prohlídce domu vás na první pohled upoutá betonová zeď orientovaná na jihozápad. Za ní se skrývá venkovní schodiště a terasa spojená se společným obytným prostorem v patře a pokojem nejstarší dcery.

Výrazná betonová stěna plní hned několik funkcí: odděluje dům od polí, která se v budoucnu skoro jistě promění na parcely a autoři předpokládají, že se zde objeví různorodá zástavba. Díky zdi pak vznikla před obývacím pokojem předzahrádka, kde mohou rodiče se svými dcerami trávit chvíle volného času.

Zmíněné prosklené hmoty se zaoblenou stěnou vytvářejí po setmění zajímavý efekt, kdy je zahrada osvětlena pouze vnitřními svítidly z domu.