Pasivní dům: Ve sluneční lázni

Architektka navštívila řadu zahraničních konferencí, teoretické znalosti a doporučení pak využila pro návrh dřevostavby zasazené do prudkého severovýchodního svahu nad moravskou metropolí.

„Poloha naší parcely není pro pasivní dům ideální, ale správný architekt by měl z každého pozemku vytěžit maximum. I já jsem se snažila podélnou osu domu umístit na pozemku tak, aby jižní prosklená fasáda co nejlépe využívala sluneční energii a zároveň skýtala výhled na město,“ vypráví o výchozích podmínkách.

Jižní stěna jednoduchého objektu se otevírá slunci, aby však v létě nedocházelo k přehřívání interiéru, je chráněna roletou a pergolou s popínavým vínem. Severní fasáda pak obsahuje co nejmenší počet oken a zůstává uzavřena zbytečným únikům tepla.

Úsporné řešení

„Naším cílem bylo vytvořit úspornou, jednoduchou a účelnou stavbu s nízkými pořizovacími náklady, ve které by se dalo pohodlně bydlet, pracovat i relaxovat,“ vypráví architektka Urbášková.

Když děti odrostly a osamostatnily se, nastal čas řešit nové bydlení pro další fázi života. S manželem se rozhodli pro úsporné bydlení s nízkými provozními náklady. Vyhovuje novému domovu ve dvou a navíc se v dnešní době stává i ekonomickou nutností. 

Architektura podélné dvoupodlažní budovy s plochou střechou má proto formu prostorově úsporného domu s minimálně členěným půdorysem. Na zděné přízemí navazuje lehká dřevěná konstrukce horního podlaží s tepelněizolační hydrofobizovanou výplní.

Masivní zděný základ ukotvuje stavbu ve svažitém terénu a zároveň se stává akumulační jednotkou – v létě zabraňuje přehřívání, v zimě udržuje teplo z krbových kamen. Hranol s fasádou z modřínových prken s lehkostí nasedá na pevný základ a jeho hluboký přesah podepřený ocelovými konzolemi umocňuje vzdušnost celé stavby.

Jednoduché kubické hmoty jemně rozhýbává pochozí terasa z žárově pozinkované konstrukce na koso umístěná kolem jižní prosklené stěny – v létě se dřevěné molo stává prodloužením vnitřního prostoru. Během celého roku jemné předivo kovových sloupků vytváří pozvolný přechod mezi interiérem a exteriérem. Ochoz funkčně i opticky zvětšuje obytné prostory řešené formou otevřené dispozice a představuje pohled na celé město i okolní les.

Světlo jako součást domu

„Dům je prostorově propojený a žije jako celek. Otevřená dispozice s posuvnými dělicími stěnami umožňuje variabilní využití. Dveře knihoven slouží zároveň jako posuvné příčky oddělující jednotlivé místnosti. Máme rádi minimalistické a kvalitní zařízení bytu, proto jsme i pro interiér zvolili zdravé přírodní materiály, především dřevo,“ vypráví architektka.

Zároveň vyzdvihuje zásadní pozitiva otevřeného prostoru: „Hlavní část domu je zaplavena denním světlem. Světlo je nedílnou součástí běžného života, ale pomáhá také dotvářet atmosféru domu.“

Obytná zóna objektu zahrnující kuchyň, jídelnu, obývací pokoj, ložnici s šatnou a koupelnu tak prosklenou jižní fasádou nasává sluneční paprsky v maximálním rozsahu po celý rok. Zděná podstava skrývá vstupní část a na denní světlo nenáročné technické zázemí, koupelnu a ateliér. Garáž nahrazuje odstavné stání pod konzolovitě vytaženou částí nadzemního objektu.

Teplo i vzduch

Kromě základního tvaru a estetického výrazu jsou u pasivního domu důležité především vlastnosti technologického rázu, dokonalá tepelná izolace objektu s vyloučením tepelných mostů.

Dokonale izolovaný dřevěný dům však musí také dýchat, proto je skladba obvodových stěn a střešního pláště řešena jako difuzně otevřená a umožňuje tak volný prostup plynů a vodních par směrem ven. K odvětrání obvodových stěn slouží také odvětrávaná modřínová fasáda.

Důmyslný systém teplovzdušného vytápění a řízeného větrání s rekuperací dodává interiéru dostatečný tepelný komfort bez zbytečných ztrát energie (které vznikají při otevírání oken) a přitom vytváří bezprašné vnitřní prostředí. K příjemné atmosféře v zimě přispívá také živý oheň z krbu. Dosaženým výsledkem je pak pohodlný domov, který nevyžaduje vysoké provozní náklady a přirozeně dýchá se sluncem a okolní přírodou.