|
|
Pro své surreálně vyhlížející útočiště, střechou připomínající plazícího se obřího ještěra, si vybral Cardin příznačně estetickou lokalitu. Stavba se totiž nachází v jednom z nejkrásnějších koutů Provence, a sice v Theoules-sur-Mer. Hacienda majestátně shlíží ze šťavnatě zeleného svahu porostlého palmami a subtropickými dřevinami na tyrkysový záliv. Navíc se z ní naskýtá i malebný pohled na nedalekou vesnici s rustikálními domky roztroušenými na úpatí kopce. Svým vzhledem se sídlo snaží navrátit k organické architektuře konce šedesátých let. I přes svůj neobvyklý výraz a architektonickou členitost však stavba do terénu bez problémů zapadá.
Čokoládový sen Málokdo by uvěřil, že se zde dá skutečně bydlet. Již na první pohled je zřejmé, že se při koncipování avantgardní Cardinovy haciendy architekt doslova „vyřádil“.
Patrová stavba nejasného půdorysu svou hnědou barvou kontrastuje se šťavnatě zeleným trávníkem. Zvenku se navíc zdá, že vila nemá stěny. Jediné, co lze vidět, je totiž zvlněný povrch střechy. V každé střešní „bouli“ je zabudováno jedno kulaté okénko. Tvarem a barvou připomíná vila spíše neforemný bonbon politý chutnou čokoládovou polevu, hrbolatou strukturou a výčnělky zase zrohovatělou ještěří kůži. I přes zdánlivou vnější nesourodost a zmatenost skrývá hacienda překvapivě promyšlený interiér. Ten by bez problémů obstál coby kulisa k filmu ve stylu science-fiction. Sám Cardin k tomu říká: „Chtěl jsem šokovat, proto je vila diametrálně odlišná od mého návrhářského stylu.“
Bez pravých úhlů Organickou vizáž umocňuje využití oblých tvarů, jež jsou coby motiv společným jmenovatelem celého domu. V haciendě totiž nenajdeme jediný pravý úhel. Zato se setkáme s kruhovými okny či oválnými průhledy ve stěnách. Zajímavý je také samotný půdorys stavby. Ten si zase pohrává s eliptickými a parabolickými křivkami. Stěny pokojů jsou proto jemně zvlněné a díky absenci rohů působí o něco prostorněji.
Již zmíněná kulatá okénka ve střeše prozrazují, že z domu sálá živočišnost a organičnost. Z ptačí perspektivy tato okna připomínají oči, pečlivě střežící své nejbližší okolí. Zblízka zase vypadají jako obří potápěčské brýle. Díky skutečnosti, že jsou od sebe rozmístěna v pravidelných odstupech, dovnitř proudí dostatek denního světla. O slunce není v Provenci totiž rozhodně nouze.
Dveře v haciendě nahrazují oválné průhledy. Ty spojují pokoje i chodby. Prosklené otvory zase slouží jako francouzská okna. Jedno z nich lze najít v obývacím pokoji. Kruhové „orámování“ skýtá neobvyklý výhled na palmový hájek a subtropickou floru zahrady – tvoří tak doslova přírodní obraz.
Dramatický interiér Vnitřní pojetí prostoru jde ruku v ruce s netradičním rázem stavby. Pokoje svým designem připomínají filmové či divadelní kulisy. Každá místnost je laděna do jiné barvy, jako by tím Cardin chtěl navodit návštěvníkům konkrétní náladu. Ložnice, která má ukolíbat k příjemnému spánku, je zařízena v kombinaci chladivě šedé a námořnické modři. Obývací pokoj zase vybízí k posezení mezi útulnou krémově béžovou a různými odstíny hnědé.
Ani výběr nábytku není náhodný. Křesílka ve společenské místnosti mají vesměs eliptické tvary, aby ladily ke koncepci celého domu. Jsou ledabyle rozmístěna po prostoru, který rozděluje pouze vyvýšená podlaha. Spolu s pohovkami pokrytými plédy lákají k příjemnému lenošení.
Díky zaoblenému půdorysu a výběru barev působí tato část domu velmi vzdušně. Nenajdeme tu však skoro žádné dekorace, neboť interiér je sám o sobě tak členitý a komplikovaný, že není nutné ho více zdobit. Boubelaté motivy jsou patrné i zde. Místo polic a obrazů architekt použil zaoblených výklenků, které tvarově souzní s kruhově koncipovaným interiérem. Osvětlení zůstává rafinovaně skryto ve stropních prohlubních připomínajících měsíční krátery.
Relaxace v průhledu Jedním z francouzských oken se dá pohodlně vstoupit na hnědě vydlážděnou terasu, s níž kontrastuje kulatý tyrkysový bazén. Z terasy se naskýtá jedinečný pohled na vesničku Theoules-sur-Mer a na nezkrotný mořský živel. Kolem bazénu lze pohodlně relaxovat na lehátkách, přičemž vyboulená střecha se kolem nás jakoby kaskádovitě valí ze strmého svahu.
Zajímavým prvkem je také architektonické řešení venkovního posezení. V pravidelných rozestupech jsou od sebe na širokých půlkruhových schodech připevněna červená kožená křesílka. Nad nimi ústí ven eliptické a kruhové průhledy různých velikostí, ve kterých rád sedává sám návrhář.
Cardinova kaskádovitá usedlost je avantgardním protikladem k rustikální eleganci typických provensálských vil. Otázkou zůstává, zda se v tomto organickém bludišti dá spokojeně žít. Zdá se však, že Pierre Cardin je zcela spokojen. Byla by totiž rozhodně škoda, kdyby měla tato „boubelatá hacienda“ zůstat pouze vizuální atrakcí.
text: Klára Bobková foto: GAMMA |
Pierre Cardin
Francouzský módní návrhář Pierre Cardin proslul díky nenápadné eleganci svých kolekcí. Střídmost ostatně vyzařuje ze všech jeho modelů na přehlídkových molech. Je proto velkým překvapením, že bydlí v designově „ulítlé“ vile na hony vzdálené racionální uměřenosti.
