|
|
Křížem krážem…Horský park je lokalita, k níž má vztah nejen „paní domu“, ale celá rodina. Parcela se přímo dotýká lesa a vybízí tím k životu uprostřed přírody. Jde nepochybně o výjimečnou část Bratislavy, v níž se střetává nostalgie s rozporem i občasným nevkusem novostaveb. Možná i proto se tvůrci projektu snažili dokázat, že jednoduché a dokonale čisté tvary mohou v symbióze s přírodou vytvořit prostor s obytnou atmosférou, místo, kde se za ruce pevně drží život s uměním. „Už v prvním návrhu jsme se v ateliéru snažili prezentovat ústřední ideu dvou protínajících se linií,“ vysvětluje autor díla akademický architekt Ján Bahna. „Mimo jiné tak ve svahu vzniklo nádvoří otevírající náruč slunci.“
|
  Jedním z nejdůležitějších faktorů byla topografie terénu, která vtiskla objektu vertikální řazení funkcí. Osa, kopírující tuto trasu, působí jako nejtypičtější komunikační struktura vybrané lokality s charakteristickým rozvětvením cest. Hlavní ideou je však cesta za sluncem. Právě proto se v AA Atelieru architektúry Jána Bahny pokusili navrhnout hlavní obytnou část tak, aby slunce do domu vstoupilo z více stran. Projektanti jednoduše vykrojili ve svahu sluneční nádvoří.
Základní prostorovou koncepci určují horizontální a vertikální stěny, nosnou je osa směřující od východu na západ. Linka je ústředním motivem celé kompozice, kolem níž se odvíjejí jednotlivé funkční úrovně. Člověk putuje domem od vstupu až k viditelné přírodní dominantě – vzrostlému kaštanu s přenádhernou vyhlídkou na Kramáre a Kolibu. |
Barevné hranolyDům je funkčně logicky rozdělen třemi rovinami, třemi podlažími. Jsou seřazeny podél vzpomínané vertikální osy. První slouží jako vstupní část s potřebným zázemím, druhá by se dala charakterizovat jako servisní, třetí nazvěme společensko-reprezentační. Čtvrtou pak definujme jako naprosto intimní, rodinnou.
Jednotlivé funkce diferencují i použité materiály a barevná řešení. Servisní část domu je například zhotovena z břidlice, společenská září sněhobílou omítkou kontrastující se žlutí intimní partie domu. Interiérově jde o architektonicky naprosto čistý prostor bez rušivých technologií a složitých forem. Jeho obvod vymezují plynoucí stěny volně přecházející do exteriéru. Prostor vrcholí v dvoupodlažní hale, kde se kříží obě hlavní osy v těžišti domu. Do vily proniká příroda, kterou vnímáte přes velké zasklené stěny. Celková idea stavby je vymezena také odlišnými materiálovými strukturami. Design tvoří sklo s hliníkem oken, žaluzií a síťovin. Vztah obyvatel domu k přírodě podtrhují dřevěné podlahy a hrubý kámen – pískovec s břidlicí. Žádný umělý lesk, spíše naturální přírodní odstíny s dominantou – skleněnou plastikou schodiště „vznášejícího“ se v prostoru.
|
 |
  |
Ke každému domu prý neodmyslitelně patří i rodinný strom. Zdejší zahradu krášlí košatý jedlý kaštan, dochovaný ještě z původní zahrady. Aby se necítil tak osaměle, architekti radí přidat ještě vzrostlý převislý atlantský a himálajský cedr. Ostatní zeleň by měla respektovat blízkost lesoparku, tvořit naprosto přirozený přechod do okolí.
|
| Rukopis architekta Jána Bahny nese i prostorové a funkční uspořádání vily. Žádný labyrint, členění je ztvárněním jednoduché a vkusné logiky. Vila Linea je výrazem autorského gesta, jednotou uzavřenosti a otevřenosti, nepřístupnosti a zároveň transparentnosti, čitelnosti a stylové příslušnosti. |  |
|
Kontakt:Hrboňová 6a, |
ARCHITEKT
Doc. akad. arch. Ing. arch. Ján M. Bahna |
