|
|
Ve Zlatých stránkách si našli Českou komoru architektů. Odtud získali kontakt na Architektonickou poradnu, kterou nedaleko stanice metra Evropská provozuje akademický architekt Petr Fuchs. Představy, jež dvojice – učitelka a technicky vzdělaný inženýr – na první, nezávazné schůzce v ateliéru vymezila, byly několikerého druhu. Předně: dům měl být koncipován jako bezbariérový s tím, že v přízemí měl mít samostatné apartmá s veškerým příslušenstvím. Mělo jít o solidní stavbu z cihel, která by na středočeské vesnici nepůsobila nepatřičně a snesla by, že v bezprostředním sousedství v ulici se to typizovanými domky takřka hemží. Přitom tento dům musel být atypický už jenom proto, že šířka pozemku na jeho zbudování skýtala pouhých 24 m! V domě měla být dále nezbytností mimo jiné pracovna pro pána a soukromí pro obě děti, garáž pro dvě auta a příhodné situování všech místností. Přinejmenším takové, aby se nikdo necítil ukrácen o denní světlo a slunce – vždyť to bylo vlastně jediné, co jim dopřával dosud obývaný 2+1 na sídlišti! V neposlední řadě byl vymezen i finanční limit v řádu několika milionů korun. Suma sumárum: neinvenční architekt by dost možná nad takovou „směskou“ přání a potenciální zakázkou mávnul rukou a mezi řečí ucedil něco na způsob „mnoho zajíců, honcova smrt…“ Tlak rodí nápady „Asi nejtvrdším oříškem bylo, jak dostat dům se vším nezbytným na pozemek tvaru nudle, zvláště když dům na uliční čáře zleva má střechu tak, zatímco druhý zprava zase jinak,“ říká akad. arch. Petr Fuchs. Kromě jiného je podepsán pod rekonstrukcemi několika staveb lidové architektury (v Jablonném nad Orlicí, domu guvernéra na Tenerife…), pod návrhy muzeí a expozic (např. Husův dům v Kostnici, Praha srdce Evropy v Madridu aj.) a samozřejmě i nových domů (např. vila Smoljak v Černošicích, Hotel Tosca v Praze atd.).
Snad právě s ohledem na mnoho různorodých požadavků klienta i v tomto případě praxe prokázala pravdivost rčení o olivách, které ze sebe vydají to nejlepší až pod drtivým tlakem. Když se dnes díváte na dům zmiňované rodiny, nutně vás napadá, že stát jinak vlastně ani nemohl. V ulici přesto zasvítí, aniž by působil přehnaně okázale.
„Dům jsem koncipoval jako průnik tří čtverců. Střechu stačilo pootočit do diagonálního směru a klíč k získání místa pro vše nezbytné na omezené ploše pozemku byl na světě,“ dodává architekt.
Dobrých úmyslů jsou plné hřbitovy „Pan architekt připravil na druhou schůzku několik zajímavých studií a právě dům coby průnik čtverců nás nadchnul nejvíc,“ říkají manželé a nemohou si vynachválit architektovu nápaditost.
„Až na základě požadavků klienta na plochu dokážu propočítat přibližnou cenu a stavební náklady,“ poznamená architekt Fuchs, podle nějž je dnes při využití zařizovacích prvků české provenience nutno počítat s náklady 4 000 Kč/m3, spíše ale 5 000 Kč/m3. „Smlouvu jsme uzavřeli na kompletní projekt, který zahrnuje přípravu zakázky – návrh díla, stavební povolení, prováděcí dokumentaci i autorský a technický dozor. Pokud jde o stavební dozor, vždy doporučuji, aby si jej sjednal stavebník sám – stavební dozor má působit jako nestranný činitel uprostřed trojúhelníku, kte-rý je vymezen vazbou mezi architektem, stavební firmou a stavebníkem,“ dodává architekt. Stavební dozor v tomto případě staviteli ušetřil spoustu peněz a také to, že součástí kompletního servisu firmy bylo i výběrové řízení na dodavatele stavby. „To byla rána,“ vzpomíná majitel domu, „neboť z asi šesti firem se do finančního limitu nevešla ani jedna! Náklady nejdostupnější z nich překračovaly naše možnosti cca o dva miliony korun, ta nejdražší je překračovala asi o 5 milionů. Máme sice krásný projekt, říkali jsme si, ale na stavbu si de facto můžeme nechat zajít chuť…“
Hořcesladké kompenzace Nastala fáze dobře známá každému investoru. Během ní se kláním mezi dvěma z vytypovaných firem podařilo cenu srazit do přijatelných mezí. Manželé „zatlačili na pilu“ i jinak – požádali architekta, aby z projektu vyškrtal vše, co není nutné k životu. Investoři nakonec práci zadali firmě s několika stovkami zaměstnanců a se stamiliony korun základního jmění. Pragmatická volba byla vedena i snahou o to, aby případně šlo nárokovat smluvně podloženou pětiletou záruku – u malé firmy je pravděpodobnost jejího zániku větší. „Měli jsme štěstí v neštěstí,“ objasňují manželé okolnosti, díky kterým jejich dům nakonec nepostrádá ani původně z projektu vyškrtnutý plot, ani minibazének. „Firma nesplnila nasmlouvaný termín, a tak jsme se dohodli na kompenzaci ve formě dalších dodávek.“
Po stavbě je každý generálem „Mám za to, že za rozumné peníze vznikl dům s moderním konceptem, který je navíc i hezký. Při každé zakázce mám ctižádost pochopit ducha rodiny dotyčného klienta i charakter místa, do něhož dům vsazuji. To se snad v daném případě zdařilo,“ hodnotí projekt z odstupu akademický architekt Petr Fuchs. A klient samotný: „Jsme panu architektovi vděční za nápad! Ale nemohu si odpustit dovětek, že všechny interiéry jsem domýšlela – a kreslila – já!“ říká skoro spíš pyšně než s hořkostí paní domu. „Pan architekt je perfektní ve své profesi, ale technické provedení projektu ve stavebních detailech poněkud selhávalo,“ podotýká její choť. V jednu chvíli, když se na stavbě skoro dva měsíce nikdo neukázal a oba jen marně žhavili telefony, si prý už zoufali, že budou nuceni prodat základy… „Přístup českých firem je stále na hony vzdálen systému tzv. na klíč. Opportunity cost čili cena ztracené příležitosti toho, kdo do stavby dává peníze a proti své vůli se dostává do jejího vleku, nabývá v této zemi hrozivých rozměrů. Vy byste se přitom místo dohadování s řediteli nebo s majiteli firem rád věnoval své práci, vydělávání peněz nebo hobby. Jenže místo toho na ztrátách času kvůli nekonečnému kontrolování tratíte další peníze…,“ poznamenává muž, který v průběhu stavby mnohokrát blahořečil svoji technickou zasvěcenost. S o to těžším srdcem však nese, že zrovna jediná přímá dodávka investora, výtahová plošina realizovaná firmou Proconsult – Ing. Jiří Hudeček nebyla ani v posunutých termínech řádně dokončena, což problematizuje bezbariérové využívání stavby. Na druhou stranu oceňuje, že Stavební podnik Klatovy, a. s., který dům dodával na klíč, se úspěšně vyrovnal s náročnými požadavky atypické stavby a že ve velmi dobré kvalitě byly realizovány subdodávky obkladů a dlažeb od firmy Čespo 21, s. r. o., Plzeň i atypických oken od fy Dřevařská výroba Sušice, a. s. A‘ propos okna a vůbec prosklené plochy v domě: navzdory vší jeho prostorové sevřenosti mohly být díky naprosto originální koncepci objektu situovány téměř všechny tak, že v této rodině se dnes prý nebojuje o místo na slunci, nýbrž o místo ve stínu…
Kontakty: FUX TEAM, Atelier – Evropská 12, 160 00 Praha 6, fax: 224319659 Stavební podnik Klatovy a.s., Dragounská 7/4, 339 39 Klatovy, tel: 376310214
text: Jana Zemanová foto: Oto Pajer |
Průnik k záplavě
Jsou originální domy zrozené z prozaické touhy více či méně osvíceného majitele odlišit se. Být svůj. Budiž hned zkraje řečeno, že při stavbě domu, který jsme navštívili ve vesnici při jihovýchodním okraji Prahy, taková ambice nehrála roli. Dům totiž nabyl jedinečnosti až poté, co jeho majitelé shledali, že pro ně není jiné cesty. I oni napřed listovali katalogy firem a kupovali časopisy… Aby dospěli k závěru, že pokud má vysněný dům uspokojit až fatální potřeby čtyřčlenné rodiny, bez architekta to nepůjde.
