Roubenka plná barev

V přízemí roubenky se nacházejí dva pokoje rodičů a denní část domu – tedy společná kuchyň, obývací a jídelní část. Podkroví patří dětem. Půdorys je pro lidovou architekturu tradiční, do přízemí se vstupuje chodbičkou uprostřed, která rozděluje dům na již zmíněné dvě části.

Vlevo samostatná koupelna, toaleta a ložnice s „lebedínem“. Vpravo společná kuchyň s obývací a jídelní částí. Ložnice dětí a jejich partnerů jsou umístěny do protilehlých štítů podkroví. Společnou mají spojovací společenskou místnost haly s chodbou, šatnu, samostatný záchod a koupelnu.

Útulné ložnice jsou vybaveny nižším nábytkem, s ohledem na prostor, vzdušnost a podle přání konkrétních obyvatel. Během práce na návrhu projektu a jeho realizaci se z majitelů roubenky a architekta Milana Navary stali přátelé.

Nábytek, jeho barevnost a výtvarná stránka

Výsledek rekonstrukce dokazuje, že lze zachovat konzervativního ducha roubenky a přitom provést změny umožňující moderní bydlení. Výrazným výtvarným prvkem jsou např. otevřené poličky a okýnka, které zajímavě člení velké plochy stěn a zároveň umožňují umístění dekorativních předmětů.

Veškerý nábytek je nový, vyrobený na míru dle návrhů architekta, pouze sedačka a některé židle jsou typové. Barevnost nábytku vychází ze zemitých přírodních barev. Celé přízemí je v kombinaci tmavě hnědé a světle zelené, podkroví je naopak světlé a oranžové.

Úsporné teplo a podlahy

Podlahy ve všech místnostech jsou nové, s elektrickým podlahovým vytápěním. Teplý vzduch z krbu v obývacím prostoru se díky rekuperaci rozvádí vyústky vzduchotechniky do všech místností domu. Pokud se zatopí v krbu, automaticky se sepne vzduchotechnika a není třeba topit elektřinou v podlaze.

Ekologický exteriér

Z exteriéru se dodavatelské firmě, která rekonstrukci prováděla, podařilo zachovat vše, včetně vstupních dveří. Všechny dřevěné trámy řemeslníci očistili až na nosnou konstrukci, vyměnili shnilé a zdravé napustili fungicidním přípravkem. Pak podle původních technologií našich předků nepranou ovčí vlnou vycpávali spáry a mezery mezi trámy.

Dům byl trochu vlhký, proto do metru odkopali veškerou zeminu okolo základů, dovnitř dali drenáž, ale vodorovné izolace pod stěnami nedělali. Ve spodní kamenné části jsou sklepy. Ze střechy ponechali pouze trámy, které posílili. Aby mohli rozšířit podkroví, změnili její konstrukci na takzvaný hambalkový krov. Sklon střechy i hřebene nicméně zachovali.

V podkroví doplnili kleštiny, střešní okna a střechu zateplili. Původní krytinu ze škodlivého eternitu nahradily ekologické cembritové tašky s imitací břidlice. Všechna okna jsou nová, ale zachovávají původní tvar a kastlové členění.

Ložnice s „lebedínem“

„Lebedín“ je soukromá odpočinková část v podkroví, přístupná přes ložnici. Přístup vznikl vybouráním části stěny ložnice. Je tu lenoška se stolkem, dekorativní křeslo a malá pracovnička s uzavřenými i otevřenými skříňkami.

Skříňka v otevřeném vstupu mezi ložnicí a „lebedínem“ slouží jako krytí postele, tedy pro lepší pocit intimity při spaní. Výtvarně zajímavá a přitom funkční bytelná postel vyrobená na míru pod sebou dole skrývá i výsuvné úložné prostory.