|
|
Období spontánního stavění, poznamenané touhou odlišit se od mnohaleté uniformní panelákové výstavby opačným extrémem, přemírou zdobných prvků či nesmyslně „splácanými“ odlišnými historickými styly na jediné stavbě, už pomalu odeznívá. Lidé začínají o svém bydlení opět přemýšlet racionálně, prakticky. Možná je k tomu nutí větší šetrnost, snad se projevil i určitý vliv moderní architektury, v každém případě už u nás vyrůstají domy, které nejen dispozičním řešením, ale i kompozičním, tvarovým nebo materiálovým ztvárněním odpovídají současnému způsobu života. Někteří stavitelé už na počátku stavebního boomu pochopili, že stavbou svého domu vytvářejí dlouhodobou hodnotu, která musí dobře sloužit jejich rodině a pravděpodobně i dalším generacím. Mezi ně patří také majitelé rodinného domu, který si nás získal svým jednoduchým, ale pečlivě promyšleným řešením. Fasáda je stejně přehledná jako obdélníkový půdorysný tvar, srozumitelné dispoziční řešení přesně odpovídá provozu domácnosti. Dům využívá optimálního jižního slunce pro obytné místnosti, propojuje bydlení se zahradou nejenom v přízemí, ale pomocí balkonu, zimní zahrady či velkých prosklených ploch na fasádě a na střeše zatahuje zeleň až do ložnic v patře. Bílá omítka, funkčně členěná okna v hliníkových rámech, zábradlí se skly vsazenými do jednoduché kovové konstrukce, to vše (bez jakékoliv snahy ohromit nebo šokovat) vypovídá o osvíceném přístupu investora i schopnosti autora vytvořit dům pro skutečný život lidí, ne pro jejich reprezentaci. Ing. arch. Jan Duda přenesl představy svých klientů do trojrozměrné podoby a navíc je dotáhl až k úspěšné realizaci. Proč hledat dobrého architekta Stavební parcela byla původně, před řádkou let, zakoupena jen jako zahrádka pro chvíle relaxace. Teprve po čase se majitelé rozhodli v místě chráněném skalnatým břehem a mohutnými stromy, s krásným výhledem do údolí řeky, postavit dvougenerační rodinný dům. Nevelký pozemek nedovoloval příliš rozlehlou stavbu, ale patrové řešení umožnilo umístit do domu vše, co rodina potřebovala, dokonce i určitý nadstandard, po kterém toužil otec rodiny – vnitřní bazén těsně propojený s obytným prostorem. (Pro sportovně založenou rodinu s malými dětmi se stal velmi příjemnou součástí domácího života.) Dům poskytuje naprosté soukromí všem členům rodiny, ale dovoluje také trávit společně volný čas při nejrůznějších činnostech. Ze společnosti členů rodiny není vyloučena matka při přípravě jídla, rodiče při odpočinku u televizoru nebo nad knihou mohou dohlížet na koupající se děti, rodina může sportovat či relaxovat v sauně buď společně, nebo každý jednotlivě, aniž by ztratil vizuální kontakt s ostatními. Volnému pohybu v domě nepřekáží nadbytečný nábytek, protože úložné prostory jsou vyřešeny formou prostorných šaten v přízemí i v patře, velmi důležité pro život rodiny je i těsné propojení bytu se zahradou. Architekt Duda dokázal v rámci řešení domu nejenom splnit veškerá přání svých klientů, ale navíc využít všech předností, které místo stavby poskytovalo: výhodnou orientaci ke světovým stranám, vzrostlé stromy, intimitu pozemku i výhledy do okolní přírody. Přísný řád s lidským prvkem Podobné schéma – obytné místností orientované k jihu a koupelny, WC, šatna a pracovna na sever – se opakuje také v patře. Tady se odehrává intimnější poloha života rodiny, své pokoje tu mají děti, rodiče svou ložnici, nejblíže schodišti se postavila garsoniéra pro prarodiče. Celá jižní strana garsonky je lemována balkonem, poskytujícím starší generaci kontakt s přírodou i v době, kdy se uzavře do svého soukromí. Prosklenou stěnou zimní slunce prohřívá její obytný prostor, před přílišným přehřátím v létě jej chrání hliníkové žaluzie a markýza, která se nad balkonem může rozvinout. Dětské pokoje, které se podle přání dětí mohou propojit, anebo uzavřít kovovou posuvnou stěnou, mají kromě pásových oken nad pracovními stoly ještě další pruh oken těsně pod stropem. Prostory jsou tedy dostatečně prosvětleny, ale i částečně zacloněny před jižním sluncem. Promyšlené prosvětlení a přitápění sluncem bylo zvoleno také v ložnici rodičů. Jižní celoprosklená stěna sousedí se zimní zahradou, na východní straně ložnici přisvětluje a také provětrává pás oken pod stropem. Balkonové dveře navíc dovolují vystoupit z ložnice i ven, blíž k zahradě a okolí domu. Dispoziční řešení celého domu vychází z jednoduchého tvaru obdélníku, který je lehce zvlněnou nosnou zdí z monolitického betonu podélně rozdělen na část obytnou a provozní. Kromě toho, že betonová stěna akumuluje teplo získané jižní prosklenou fasádou, vnáší do prostoru i určitou dynamiku. Pravoúhlá strohost logicky navazujících místností je lehce narušena, funkčnost tak dostává nový, „lidštější“ prvek. Nepravidelnost v jinak pevném řádu je příjemná na pohled, zaoblená stěna trochu připomíná křivku řeky dole pod okny. Interiér je součástí stavby Architekt Duda se na interiéru domu podepsal stejnou měrou jako na stavebním řešení. Velmi působivé je shora prosvětlené schodiště se střední nosnou zdí odlehčenou otvory pro umístění svítidel, stejně jako stěny z režného zdiva v ložnici nebo v prostoru bazénu. Podle návrhu architekta byly na zakázku vyrobeny například posuvné dveře s čtvercovými otvory do šaten i v ložnici rodičů, policová stěna nebo svítidlo v obývacím pokoji. Zařízení celého interiéru barevně propojuje dřevo mořené na odstín třešeň, často v kombinaci s černou barvou. Zakoupený nábytek vhodně doplňuje zakázkový svým kvalitním, moderním designem, většinou hodnotnými kopiemi klasiků designu, vyrobenými – stejně jako většina doplňků v domě – italskou firmou Erredue. Například židle v jídelně jsou podle návrhu Ch. R. Mackinthose, pohovka s křesly v obytném prostoru podle Le Corbusiera, sedací nábytek v garsoniéře podle J. M. Franka. Ani bytový textil není volen náhodně. Závěsy, tapiserie na schodišti, potahy na postelích, ubrusy s prostíráním nebo i polštáře jsou dílem akademické malířky Dagmar Piorecké. A autorem porcelánových žardiniér v zimní zahradě je zase akademický sochař Aleš Werner. Jen málokterý investor vtiskne svému novému domovu tak kultivovanou podobu, jako se to podařilo majitelům tohoto na první pohled velmi nenápadného domu. Nenápadného, ale plného nápadů, pečlivě dořešeného do posledního detailu. Foto: Jaroslav Hejzlar, Věra Konečná |
S bazénem v obýváku
Každá doba má svoje charakteristické stavby nejenom ve „velké“ architektuře, ale také při výstavbě rodinných domků. Ještě před pár lety u nás vládlo tzv. podnikatelské baroko, dnes už se stále více stavitelů obrací na architekty.
