|
|
Pane architekte, jak se klient tvářil, když jste mu nastínil myšlenku, že dominantou jeho domu bude kamenná věž? A pokud to bylo přání klienta, co ho k tomuto záměru vedlo a jak jste se tvářil vy? Kamenná věž byla nápadem souseda ze slaměného domu — viděl v ní protiváhu k nedalekému hradu. Majitel s tím souhlasil. Já si myslím, že architekt by měl taková přání ctít, samozřejmě pokud jsou v souladu s jeho profesionální ctí — nestaví přece dům pro sebe, ale pro klienta. Jak je dům situován z hlediska světových stran? Hraje to roli z hlediska úspor energie apod.? Parcela má šťastnou polohu — přístup ze severu. Není tedy velký objev otevřít dům na jih do zahrady. V centrální věži jsou vlastně schody oddělující denní a noční část. Ta noční je ze severu zasypaná, je tak chráněná proti hluku i proti ochlazování severními větry. Je také velmi intimní. Po dožití se dá zasypat i z jihu… Jaké jsou další ekologické aspekty této stavby? U hliněných je například oceňováno jejich příznivé mikroklima. Má částečně podzemní a částečně kamenná stavba rovněž svá specifická pozitiva či negativa? Hlavně pocitová. Zasypaná stavba se samozřejmě těžko přehřeje, což je příjemné na spaní. Kamenná věž se schody je tam jen pro radost domácích, ale i mou. Ale spokojený uživatel s radostnými pocity je podle mého názoru prvořadá ekologická kvalita, není–liž pravda? Ekologie je přece o optimálním životním prostředí… Jaké materiály tvoří základní stavební „kostru“ domu? Část, která je kryta zemí, musí být pravděpodobně z odolného materiálu a vybavena velmi kvalitní izolací… Ani ne. Kvalitní hydroizolace jsou podmínkou všech novostaveb s rovnou střechou. U zasypaných musí izolace vydržet i nápor křenového kořene, který jak známo proleze jinak všude. Ale izolací je na trhu celá řada a nejsou drahé. A váha zeminy (cca 30 cm) není tak ohromující, že by vyžadovala speciální stavební úpravy. Jaká jsou specifika kamenných novostaveb? Usnadňují je nějak moderní technologie a materiály? Zvládnou je řadoví řemeslníci, nebo musí jít o specializovanou firmu? Hraje roli výběr kamene? Staré řemeslo zdění z kamene je opravdu v úpadku. A krása kamenného zdiva spočívá především v jeho zvládnutí. Starý kamenický mistr zdil prakticky na hlínu nebo úplně na sucho, takže kamenná vazba měla svoji jasnou tektoniku a minimální spáry. Zabránit tomu, aby si zedník nepomáhal betonem a nevytvářel podivnou netektonickou hromadu, stojí velké úsilí. Samozřejmě že existují specializované firmy, ale jsou drahé. Zhýčkaný současník chce mít navíc všude teplo, takže je nutno stavět zdi dvě – takový kamenný sendvič. Kamenný materiál je levný, drahá je práce. Je to ideální zdivo pro kutily. Jak je v domě řešeno vytápění a o kolik by asi byly náklady na ně vyšší, pokud by stavbu neizolovala z jedné strany zemina? Vytápění je standardní, na plyn. Pouze bazén je přitápěn energetickou střechou na venkovním přístřešku. Tepelné zisky ze zasypání nejsou mimořádně důležité — nahradila by je snadno a levněji standardní tepelná izolace. Významnější je výhodná ochrana před přehříváním. V tom nám polystyren nebo vata tolik nepomůže. Ale především — to ticho… Podzemní domy nejsou ve světě novinkou. Většinou jsou vyzdvihovány jejich četné přednosti… Proč tedy není tento způsob výstavby mnohem rozšířenější? Ono těch předností není zase tolik. Podzemní domy jsou dražší než třeba klasická kostka. Hůř se větrají, protože obtížněji dosáhnete příčného větrání. Také zaberou víc místa. Příjemně se v nich bydlí — ale těžko to posoudit, když chybí příklady. Jako by splývaly s krajinou, což je vůči krajině ohleduplné, ale opravdu se nehodí všude. Vybavení interiérů je jen vaše dílo, nebo se na něm podíleli budoucí obyvatelé domu? Neobáváte se, že postupně dojde k určitým ne právě vhodným zásahům? Vzhledem k tomu, že se dům tvořil ve spolupráci s majiteli — trvalo to dost dlouho a hodně jsme si toho stihli říci — interiér byl už v režii domácích a architekt jenom sekundoval. Takže vaše obavy nesdílím. Dokonce se domnívám, že dům se bude příjemně zabydlovat a tím spíš získávat. Když vidím věž a val, chybí mi už jen vodní příkop. Místo toho je na zahradě standardní bazén. Nemyslíte, že by se i tento prvek dal pojmout originálněji či – chcete-li – ekologičtěji? Určitě. Ale na druhou stranu – něco normálního je taky prima. Myšlenka protihlukového valu chránícího a oddělujícího řadové domky v okolí a zároveň je s okolní přírodou paradoxně propojujícího, se objevila už ve vašem projektu ekologické vesnice, která měla stát na stejném místě. Můžeme tedy chápat tento dům jako první vlaštovku budoucího sídliště? No jasně. Ta vesnice i valy tam ostatně už rostou. Její developer je osvícený člověk, který napřed tvoří krajinu se stromy, vodou a s cestami, které někam vedou, s parcelami, které se někam dívají… A teprve pak sem vpustí stavebníky. Jestli se to podaří — a na tomto projektu je už hodně hotovo — bude to daleko významnější architektonický počin než nějaký jeden zvláštní domek.
Doc. Ing. arch. Petr SUSKE, CSc.
Z realizací:
Kontakt: SEA, Na Záhonech 7, Praha 4, tel.: 241 483 438, fax: 241 482 101, text: Ota Sládek foto: Oto Pajer zdroj: Moderní byt 12/2004 |
Svěží dům s věží
V Mladé Boleslavi, přesněji v Michalovicích, v blízkosti zříceniny hradu Putna, vedle solárního městečka, stojí v sousedství proslulého „domu v kožichu“ další neobvyklý „dům s věží“. Jeho autorem je architekt Petr Suske ze Skupiny ekologické architektury SEA, která projektovala rovněž solární městečko a zmíněný slaměný dům.
