 |
Už u vstupu do domu si uvědomíte, že je jeho autor Oldřich Hozman ovlivněn starou čínskou naukou o harmonickém bydlení, učením feng-šuej. Uspořádání objektu se sedlovou střechou přitom vychází z modelace terénu. Základem pro dobrou orientaci této stavby se stalo natočení hlavní fasády s obytnými místnostmi k jihu a zároveň směrem do zahrady.
Princip symetrieSpirálovitá vstupní rampa není jen pouhou „estetickou hříčkou“, ale plní i praktickou funkci – díky ní mohou mladí manželé bez jakýchkoliv komplikací zajíždět do domu s kočárkem. „Princip symetrie je u vchodové části velmi důležitý, protože přináší do psychiky člověka pocit vnitřní jistoty,“ říká Oldřich Hozman. Oblast před vstupem do domu se v učení feng-šuej nazývá ming tang (vnější jezero) – z ní přichází do domu takzvaná energie čchi. Vzniká při vyrovnanosti protichůdných sil jin a jang, jež prostupují celým vesmírem – tedy i lidmi a věcmi.
|
Komunikace obyvatelProstor zádveří autor bohatě prosklil, aby v něm byl dostatek přirozeného světla. Ten, kdo vchází do domu, se může okamžitě zorientovat a je vnímán přítomnými členy rodiny. Zádveří a vstupní dveře jsou v tomto domě umístěny na osu hlavní fasády. „Použití symetrie je totiž důležitým aspektem vhodného členění prostoru,“ dodává Oldřich Hozman. Vnímání krásna je na ní přímo založeno.
Podle feng-šuej má vše přirozeně svůj střed a dva okraje. Když tyto základní principy vnímáme i na architektonickém díle, cítíme se dobře. Proto je i v tomto domě tak důležitý poměr velikosti prázdného středu a plných ploch zdí, které ho ohraničují. Ze zádveří velkého prosvětleného tvaru se přímo vstupuje do otevřeného centra domu se schodištěm. Na spirálovité jasanové schodiště vyrobené na míru návštěvník vstupuje přímo ze společného obytného prostoru. Interiér je tak stmelený i sociálně – komunikaci mezi všemi, kteří tudy procházejí, přímo podporuje.
|
|
| V patře najdete pokoje dětí a obytnou pracovnu, samostatnou kapitolou je pak útulný pokojík dospívající dcery zařízený v prostoru malé půdičky. Jeho obyvatelka se do něj dostane po „mlýnských“ schodech.
Pozor na geopatogenní zóny!Investoři si přáli nejen dům postavený podle zásad feng-šuej, ale zároveň požadovali, aby stavba splňovala nízkoenergetická kritéria. Objekt je vytápěný vzduchem – přesný princip popisuje sám Oldřich Hozman v samostatném boxu. Podobně jako u jiných svých realizací změřil architekt i možný škodlivý vliv takzvaných geopatogenních zón. Dispozici domu s jednoduchým obdélníkovým půdorysem navrhl tak, aby stěny domu a příčky mezi jednotlivými místnostmi procházely právě nad těmito zónami, a nerušily tak zdraví obyvatel domu.
|
 |
Pasivní a aktivníDalším harmonickým principem feng-šuej, který Oldřich Hozman v domě uplatnil, je rozdělení na pasivní a aktivní zóny. Ty aktivní jsou bohatěji tvarované, pasivní jsou geometrické. Pasivní strany, které nejsou trvale obývané – záchody, šatny, schodiště a spíž – leží na severní straně domu, aktivní strana směřuje k jihu do zahrady. Všechna hlavní okna aktivní zóny – obývacího prostoru, kuchyně a pracovny v přízemí i ložnice rodičů a pokoje dětí v patře – směřují od východu přes jih až na západ. Celý den tedy vnikají do domu sluneční paprsky.
|
TECHNICKÉ ÚDAJE:
Dispozice: 6 + 1 Konstrukce stavby: zděná Princip vytápění: vzduchem |
  |
PŮDORYSY:
|
PRINCIP VYTÁPĚNÍ DOMŮ VZDUCHEM
U úsporných solárních domů je důležitá výrobní jednoduchost vytápěcího zařízení. Nejčastěji je základem rekuperace tepla v kombinaci s teplovzdušným vytápěním. Teplý vzduch vzniká třeba v zimní zahradě, v meziokenní dutině izolačních trojskel, teplovzdušných kolektorech nebo v teplovzdušné vložce krbu. Základním vybavením pro vytápění je plynový kotlík s rekuperátorem tepla. Je to vzduchotechnické zařízení velikosti běžného kotle. Uvnitř se nachází tepelný výměník, systém klapek, ventilátor a filtry. Rekuperátor je napojen na přívody teplého vzduchu ohřátého sluncem nebo krbem z domu. Jejich teplo je předáváno ve výměníku k čerstvému vzduchu, který je nasáván zvenku a rozváděn kanálky v podlaze nebo stropu do jednotlivých místností v domě. V nejchladnějším zimním období je vzduch dohříván malým plynovým kotlíkem (5–10 kW), nebo se pro jeho ohřev může využívat teplo akumulované do vodní nádrže. Variantou je přitápění v krbu s teplovzdušnou vložkou. Využívá se i zbytkového tepla, které vznikne činností při obývání. Třeba odpadové teplo nad digestoří nebo teplo z odsávaného vzduchu. To vše se jednoduše ve výměníku zpět využívá. Uživatel si může nastavit poměr mísení čerstvého vzduchu zvenku s odsávaným vzduchem z obytných místností. Důležitou roli hrají akumulační příčky s vnitřní dutinou. Do mezery se pak malým ventilátorem se samostatným okruhem vhání teplý vzduch ze zimní zahrady nebo z teplovzdušných kolektorů. Stěny se krásně ohřejí na 30 až 40 stupňů Celsia a svou plochou výrazně pomáhají celému systému topení. Další možností vylepšení je nasávání vzduchu skrze zemní kolektor. Jedná se o zakopané trubky v hloubce cca 1,5 metru pod povrchem země. I v chladném období je zde stabilní teplota kolem osmi stupňů Celsia. Vzduch tak přijde již částečně předehřátý do rekuperační jednotky. V létě se pak toto zařízení používá k ochlazování interiéru. Oldřich Hozman
|
Jezero s vodopádemObytná zimní zahrada se zelenou střechou rozšiřuje obývací prostor a spojuje jej s terasou, která se rozkládá před malým jezírkem. To je téměř metr hluboké, takže v zimě nezamrzá a parmy a karasi, kteří se v něm prohánějí, v něm mohou přezimovat. |
  |
| U malého vodopádu, který svým zurčením projasňuje už tak příjemnou atmosféru domu a jeho okolí, se v době naší návštěvy slétávali špačci a zvědavě pozorovali dění na terase. Velkou péči věnují majitelé skalce u jezírka, kde můžete kromě skalniček najít třeba i levanduli a další bylinky. |
 |
ARCHITEKTAkad. arch. Oldřich Hozman (1969) |
Kontakt:Studio ARC |
