|
|
Když si všímáte venkovského bydlení v západních částech Německa, nelze přehlédnout všudypřítomný smysl pro řád a preciznost. Architektonický vývoj zde nebyl narušený žádnými pokusy o takzvanou socialistickou výstavbu vesnice. Očividný respekt k lidovému stavitelství pak ve většině případů nepřerostl v nekritické a nelogické přebírání různých dekorativních detailů, které někdy dokážou poničit vzhled i jinak příjemné stavby.
Podsklepený rodinný dům nedaleko Norimberku, kam majitelé dojíždějí za prací, potvrzuje, že stavby na bavorském venkově mají většinou konzervativní tvář. Sedlová střecha částečně přechází v pultovou, ložnici a dva dětské pokoje v podkroví prosvětlují jednoduché vikýře. Jejich tvar je charakteristický pro tvorbu studia, které vede architektka Christa Lotze: při pohledu z boku připomínají trojúhelník, jehož pomyslná přepona tvoří hranu okenního otvoru. Obdobné řešení se objevilo i u domu Hopfenberg, který jsme představili v čísle 3/2003.
Dřevo v interiéru Nápaditě vyřešený exteriér domu působí svěžím dojmem: kombinace lícového zdiva, tmavě mořeného dřeva a červených tašek příjemně ladí s okolní zelení.
Vnitřní prostor rytmizují výrazné tmavé stropní trámy a krokve, kontrastující s obkladem ze světlých palubek. Obývací pokoj je spojený s jídelnou, do níž vniká světlo i z prosklené zimní zahrady.
Z obývacího prostoru lze francouzskými dveřmi projít do pergoly. Až její sloupy porostou popínavými rostlinami, bude toto lehlé loubí pro chvíle odpočinku přirozeně a vzdušně zastíněno.
Hledat netradiční, nebo dokonce extravagantní rodinné domy nemá v Bavorsku smysl. Tamní krajině ale rozhodně nechybí to, co čeští architekti někdy označují jako „kvalitní většinovou stavební produkci“ – tedy vkusné, nepředražené domy pro střední třídu.
Architektka: Německá architektka Christa Lotze (1947) vystudovala architekturu na univerzitě v Kasselu i na tamní vysoké škole výtvarných umění. Od roku 1985 vede vlastní ateliér. Kromě tvorby rodinných domů se věnuje také návrhům administrativních a průmyslových staveb.
text: Filip Hubička foto: Ota Pajer |
Zlatý střední proud
„Individualitu“ rodinného domu pro čtyřčlennou rodinu blízko Norimberku pomáhá vytvářet exteriér se třemi charakteristickými vikýři. Uvnitř není nouze o světlo: Prosklenou zimní zahradou pronikají do obytného prostoru sluneční paprsky.
