Kluci, holky, pojďte si hrát!

Dětské domečky jsou oblíbeným místem dětských her, ale i samo budování takového domku může být hrou. Ty nejmenší děti nás mohou překvapit snahou „zabydlet“ místo pod stolem, pod klavírem či ve skříni, větší jsou schopny postavit si improvizované domečky

z polštářů z pohovky nebo z papírové krabice, nemluvě o budování „bunkrů“ v přírodě. Taková provizoria ovšem může zastínit možnost pohrát si s opravdovým domkem.

Pro malé děti je kromě touhy po soukromí typická i  záliba v malých prostorách. Dětem vyhovují, protože jim svou velikostí lépe odpovídají a při svých hrách je snáze zabydlí. Hry v domečku patří mezi dětmi k těm nejoblíbenějším. Neméně lákavá je ovšem možnost zbudovat si nějaké obydlí sám. Proto děti tak milují nejrůznější stavebnice a prvky, z nichž je možno stavět. Takový příbytek vydrží sice většinou jenom na chvíli, jeho malou bytelnost ale dětem vyváží zážitek, jak vlastníma rukama vybudovaly „skutečný“ dům.

Co je důležité 

Děti již od útlého věku vnímají své okolí a prostředí kolem sebe. Ten, kdo by je podceňoval, by byl překvapen tím, jak výstižné jsou někdy jejich názory a postřehy o bydlení.

Zajímavý experiment, který se odehrává už několik let ve Francii s podporou tamější vlády, dává dětem možnost, aby samy navrhovaly nábytek a netradiční zařizovací předměty. Nejzdařilejší návrhy jsou s pomocí profesionálních firem zrealizovány a bývají pravidelně prezentovány na výstavách. Návrhy jsou často překvapivě nápadité

a komentáře k návrhům vypovídají o tom, co dnešní děti považují za důležité.

Často se objevuje touha po tom mít vlastní místo, kam nikdo nesmí, tedy touha po vlastním soukromí. Také přání mít místo, kde si mohou hrát s kamarádem nebo kamarádkou, je pro mnoho dětí spojeno s touhou po domečku. Tato dětská přání možná částečně vysvětlují, proč zrovna domečky milují děti bez rozdílu už po mnoho generací. Kromě toho, samozřejmě, právě domeček dovoluje vyzkoušet si, jaké to je žít jako  dospělí.

Domeček i postel

Ne všechny nápady dětí jsou však úplně nové a nečekané. Navíc se zdá, že mnozí výrobci dětského nábytku také naštěstí o dětech ledasco vědí, a proto třeba spojení domečku s postelí, které se také objevuje mezi dětskými touhami, můžeme dnes už koupit.

Palandy nebo patrové postele se zabudovanou pracovní plochou jsou pro takové řešení jako stvořené. V tomto případě vytvoření domečku pomocí textilního doplňku nemusí být až tak složité. Toto spojení také řeší problém, který může být při rozhodování, zda dítěti pořídit domeček, nejpodstatnější. Pokud je překážkou nedostatek prostoru, bude spojení domečku s postelí asi ideálním řešením.

Děti mají nápady

Fantazie ovšem nemá žádná omezení, a proto můžete na našich fotografiích najít i postel-domeček, k němuž vede nahoru šikmá deska s úchyty, známými z horolezeckých stěn. 

Nebo posezení pro dvě kamarádky… nebo jednoduchý altánek inspirovaný orientálními příbytky kočovníků… nebo domeček, který má zvenku nástěnku na vzkazy a uvnitř dva vchody – druhým můžeš utéct, když tě někdo nečekaně překvapí. Každý si zkrátka takovou oázu představuje jinak.

Je nutné mít své tajné místo 

Že ovšem touha po úplně soukromém místě není nová, a že dokonce není ani následkem civilizační přelidněnosti, dokazují slova indiánské babičky, která někdy začátkem dvacátého století vysvětlovala svému vnukovi, že… „každý Čerokí má nějaké tajné místo“… také mu zároveň řekla, že takové tajné místo, ať už v lese, nebo na vrcholku hor… „je nutné“… Tak mne napadá, …nepotřebovali bychom občas všichni nějaký domeček… nebo tajné místo?

text: Kateřina Bečevová  

foto: archiv firem a archiv autorky

zdroj: Rodinný dům 1/2005