Starou městskou čtvrť vybudovala v 19. století brazilská koloniální smetánka, ve vilách obklopených zahradami bydlely rodiny, které zbohatly na práci otroků a obchodu s kávou. Dnes se na exkluzivních parcelách tísní jedna budova vedle druhé a v ulicích mezi nimi hlučí nepřetržitý dopravní ruch. Ale když otevřete masivní ocelové dveře, rázem se ocitáte ve zcela jiném světě. Vstoupíte do malého patia, z něhož je vidět proskleným obývacím pokojem až na zadní dřevěnou terasu s vodní plochou a zelení ve stylu zenové zahrady. Vstoupíte do světa, kde vás oslní množství světla a tichá píseň přírody, do světa, kde se zapomíná na čas.
| Sezení v okně |
|
Širokoúhlé okno v hale – pracovně, předsazené před lící fasády, zvětšuje vnitřní prostor místnosti. Architekt toho rafinovaně využil a na nízký parapet osadil desku a matraci. Obvyklou pohovku nahrazuje „sedací parapet“ s příjemným výhledem na celé patio a do ulice. |
Stavíme na pocitech a přáních
„Věřím, že pocity hrají v architektuře zásadní roli,“ říká architekt Marcio Kogan, autor návrhu domu. „Máme velkou zkušenost s klienty, nasloucháme jejich snům. Tento klient si přál střízlivé, harmonické bydlení. Je sběratelem umění, proto jsme dům navrhli tak, aby zde jeho sbírka vytvořila působivou atmosféru. Dlouhá hala, velká jídelna a další místnosti mají jednoduché vybavení a hodně denního světla, aby zde obrazy, sochy a další umělecké předměty dominovaly a interiér nebyl přecpaný.
Před mnoha lety nás jiný klient požádal, zda bychom mohli stavět bez pohledového betonu, z přírodních materiálů, a na řadu let dopředu tak ovlivnil náš styl. Snažíme se spojovat typicky brazilské suroviny – hrubě opracovaný kámen a masivní dřevo – s duchem moderní architektury.“
| Dotazy ohledně STAVBY domu můžete pokládat v PORADNĚ ZDE. |
Spojené a otevřené prostory
Architekt Marcio Kogan je znám především tím, že rafinovaně „kouzlí“ s denním světlem a nečekaným způsobem spojuje vnější a vnitřní prostory. Oba tyto principy se zabydlely i v tomto domě, nazvaném casa Mirindiba. Od hlavního vstupu vede po celé délce pozemku až do zadní části masivní kamenná zeď, která představuje kompoziční a komunikační osu projektu. Podél ní se prochází ze vstupní a schodišťová haly kolem kuchyně do velké jídelny, zvenku ji lemuje protáhlý bazének. Společná obývací část, umístěná přímo vedle vstupní haly, je vnitřním a zároveň i venkovním prostorem.
 |
 |
 |
Od patia a terasy v zadní části dvora ji dělí dvě rovnoběžné, 15 m široké posuvné skleněné stěny bez jediného rámu, sloupku či jiné podpory. Mezi vnějším a vnitřním prostorem není žádná optická bariéra. Když se mohutné skleněné tabule zasunou do zdiva, obývací pokoj se rázem změní v krytou terasu, zcela otevřenou na dvě strany. Mramorová podlaha v jedné rovině plynule přechází v dřevěnou palubu terasy. Dlouhý dřevěný stůl, sedací nábytek a komoda byly navrženy jako solitéry přímo do tohoto prostoru, doplňuje je krb zapuštěný ve stěně.
| ! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ ! |
Nad obývacím pokojem, v kolmém směru k ústřední kamenné zdi, je položen masivní betonový kvádr – ložnicové podlaží. Nachází se zde hala, která slouží jako průchozí pracovna, tři dětské pokoje, každý s vlastní koupelnou a šatnou, další zázemí a oddělená privátní zóna rodičů.
Nejvyšší patro zaujímá samostatný apartmán, který slouží jako relaxační prostor. Obklopují jej dvě střešní terasy s výhledem na dynamickou siluetu velkoměsta. Relaxační charakter domu dotváří vodní plocha, která ochlazuje a zpříjemňuje mikroklima, a samostatná sauna obrácená prosklenou stěnou do zadní části dvora.
Poslat Messengerem
