Dřevěné obložení fasád jde znovu do obliby. I když tento způsob obložení rodinných domů byl v naší architektuře ve větší či menší míře zastoupen vždy. Připomíná nám to například mnoho štítů vesnických domů či fasád v menších městech. Vidět jsou i naleštěné fasády z počátku devadesátých let minulého století, kdy se dřevo začalo opět více prosazovat do architektonických projektů rodinných domů.
K této tradici se v posledních letech přidává nová, která ctí dřevo jako přírodní živý materiál, který pracuje. Vidíme proto dřevěné fasády ošetřené nikoli silnovrstvými nátěry v kombinaci různých barev, ale dřevěné plochy ošetřené přírodními oleji, jejichž majitelé se nebojí přiznávat patinu času – zašednutí dřeva pod vlivem meteorologických podmínek. Nevadí jim, že část fasády, na kterou během dne svítí více času sluníčko, je jinak zašedlá než ta, na niž více prší apod. Prostě takto pojatá dřevěná fasáda je součástí přírody a má právo na svůj život. Zajímavé je, že v návaznosti na tento trend roste i zájem o tuzemské dřeviny, přičemž ekonomická otázka není hlavním motivem podobných rozhodnutí. Ať už jste příznivci rustikálního pojetí, nátěry upravené fasády či přírodního stylu, je nutné říci, že dřevo na fasádě působí vždy dobře, exkluzivně a stavbě prospívá.
| Zaujalo nás |
|
Kontaktní zateplovací systém z vláken borovice tvoří izolační dřevovláknité desky Udi vyráběné firmou Unger Diffutherm®, které jsou určené pro dodatečné vnitřní, ale i vnější zateplení objektů. Dřevěná vlákna z jehličnanů jsou dokonalým přírodním izolantem, a proto desky Udi umí v létě akumulovat teplo a v zimě zabraňují tepelným ztrátám. Jejich použitím se vytvoří dokonalá tepelná pohoda bez plísní a tepelných mostů. |
Fyzikální výhody a užitné vlastnosti
Dřevem obložená provětrávaná fasáda má v lecčems odlišné vlastnosti od častěji používaných kontaktních zateplovacích systémů. Rozdílné stavebně fyzikální parametry tak mohou přinést uživatelům i vyšší kvalitu vnitřního prostředí, delší životnost obvodové stěny a mnoho dalších výhod. Pokud je ovšem vše správně technicky provedeno a navrženo z vhodných materiálů.
Přínosem dřevěných provětrávaných fasád je zejména vyšší odolnost proti vlhkosti v konstrukcích – přebytečná voda se může ze stěn snadno odpařovat, v případě navlhnutí stěna dobře a bezpečně vysychá. Celá skladba tedy může být difuzně propustná a při aplikaci na starší zdivo u rekonstrukcí či zbytková technologická voda u novostaveb může unikat ven a méně zatěžuje interiér budovy. V případě, že dojde k mimořádnému provlhnutí konstrukce – přívalový déšť, havárie vnitřní instalace, zaplavení budovy atp., může skrze vysoce difuzně propustnou skladbu tato voda snadno pomalu vysychat. U rozebíratelných fasád lze vyjmout i nejvíce provlhlý izolant a nahradit jej suchým nebo lze ponechat po určitý čas stěnu zcela otevřenou – a tím vysychání výrazně urychlit. Dřevostavba s provětrávanou fasádou tak může být paradoxně vhodnější do záplavových území než dům s neprodyšným zateplovacím systémem.
Další výhodou je vyšší tepelná stabilita stěny. Vzduch je dobrý izolant a jeho cirkulace v provětrávané dutině nedovoluje v létě přenést teplo z rozehřáté osluněné povrchové vrstvy do interiéru stavby. Podobný princip se uplatňuje i u provětrávaných střešních konstrukcí – tady už o přínosu řešení nikdo nepochybuje, ale ve stěnách si tento efekt ještě ne všichni stavebníci plně uvědomují.
V neposlední řadě jsou dřevěné obklady používány všude tam, kde hrozí mechanické poškození zateplovací vrstvy stěny (u vstupů, pobytových ploch, krytých teras atp.), kde zároveň využijete i příjemné působení přírodního teplého materiálu. Je určitě příjemnější opírat se při sezení o dřevěné palubky než o dutě znějící hrubý povrch kontaktního omítkového zateplovacího systému.
Výběr dřeva na fasádu
Není to vůbec jednoduchý úkol, použité řezivo má totiž nejzásadnější vliv na výsledný vzhled, a proto je mu věnována ze strany stavebníků velká pozornost. Ostatní prvky – kotvení, podklad, nátěr – snadno vyřeší odborníci, ale volba pohledově se uplatňujícího materiálu je pro každého stavebníka klíčová. Charakter povrchu je dán profilací a šířkou profilů. Moderní je nyní hladký vzhled s minimální nebo naopak plně přiznanou spárou. Výrazněji frézované dekorativní profily mohou být náchylnější k poškození deštěm a mrazem, proto je lepší se jim pro exteriérové použití vyhnout. Méně se vyskytují šupinovitě překládané obklady či tvary imitující obliny roubení. Vybírat můžete z dřevin tuzemských nebo zahraničních. Těžba a obnova tropických lesů mnohdy neodpovídají našim představám o udržitelném rozvoji, takže řezivo z rovníkových oblastí bychom měli používat jen ve zcela výjimečných případech a vždy bychom přitom měli trvat na použití dřeva certifikovaného FSC (Forest stewardship council).
Alternativy, čím nahradit exotické dřevo (vyznačující se tvrdostí a odolností proti vlivům počasí) bezesporu existují. Běžně se u distributorů můžeme setkat se sibiřským smrkem, modřínem či kanadským cedrem, jež jsou vzhledově podobné našim dřevinám a nepůsobí zdaleka tak cizorodě jako strukturou odlišná tropická dřeva a vlastnostmi se jim v mnoha ohledech vyrovnají.
| Více dodavatelů najdete na webu iStavInfo ZDE. |
Tuzemské dřeviny nabízí ekonomické řešení
Z našich dřevin se nejčastěji používá smrk, který se ale nevyznačuje velkou životností a vzhledově se výrazně mění. Mnoho historických staveb je jím (jako nejdostupnější dřevinou) obloženo, a i když letitá patina zaslouží obdiv, na novostavbě se většinou volí jiné alternativy. Kvalitnějším hustším dřevem (s menšími ročními přírůstky) se vyznačuje smrk dovážený ze severských zemí či Sibiře. Vzácněji se u nás můžete setkat s jedlí, která je odolnější alternativou, vzhledově smrku velmi podobnou. Odolnost jedle dokládá její používání na štípané střešní šindele, ale i u ní se projevuje vliv stárnutí, šednutí do charakteristického stříbřitého tónu.
Modřín patří k odolnějším, charakterizuje jej však výraznější barevná proměnlivost – v neošetřeném provedení výrazněji šedne až černá, takže změna vzhledu je nápadná a je třeba s dynamikou proměny počítat už při barevném konceptu domu. Tmavý přírodní modřín si přímo říká o výrazně barevná okna či kombinaci se světlou omítkou. Poslední z našich dřevin je borovice, která má méně pravidelný růst, tendenci se kroutit a praskat. Velká barevná odlišnost je mezi odolným jádrem a měkčí, světlejší bělí. Tím způsobené výrazné žíhání působí ve větších plochách rušivě, proto se borovice v exteriérech příliš často v přírodním provedení neuplatňuje. Tmavším odstínem lazury lze však tyto nevýhody potlačit. Listnaté řezivo se u nás pro exteriérové aplikace výrazněji neuplatňuje, jednak pro vysokou cenu, horší opracovatelnost, jednak pro ne vždy vyhovující životnost.
Dřevo v jiné podobě
Na vzestupu obliby jsou také produkty ze dřeva, které lze na fasádě uplatnit. Jde například o obklady formou desek z konglomerovaného dřeva – překližka, dřevoštěpkové desky apod., které vynikají kromě odolnosti proti povětrnostním vlivům také nízkou cenou. Tyto desky se šroubují na fasádu a i přes vzduchovou mezeru mezi obkladem a svislou nosnou konstrukcí je vhodné, aby nebylo podkladní zdivo vlhké. Desky odpovídají současným trendům a praxe napovídá, že se zřejmě na obkládání fasád budou stále více prosazovat. Navíc se díky svému lehce retro stylu výborně hodí k designu strohých moderních staveb současné architektury.
