Co když nedokážu splácet hypotéku?

Splácení hypotéky je dlouhodobý závazek, obvykle na desítky let. Proto je potřeba předem pečlivě zvážit nejen své současné finanční možnosti, ale také perspektivy příjmů a výdajů do budoucnosti. V době splácení si totiž dlužník nemůže dovolit, aby jeho pravidelné příjmy nějak výrazně poklesly. Přitom nikdo z nás neví, co bude zítra, natož co bude například za deset let. Většina lidí se může v nouzi spolehnout na státní sociální síť, ale pro rodinu nebo jednotlivce, kteří splácejí hypotéku, to v případě dlouhodobé nemoci, nezaměstnanosti nebo invalidity rozhodně neplatí. Různým rizikům se samozřejmě nikdy nedá zcela předejít, ale je možné s nimi včas počítat a zvolit takovou prevenci, která jejich následky pomůže zmírnit nebo zcela eliminovat.

Jestliže skutečně dojde k tomu, že nejste schopni hypotéku splácet, platí základní pravidlo: okamžitě kontaktujte banku

Finanční rezerva

Pro případ takových situací, jako je například ztráta zaměstnání nebo snížení příjmů z podnikání, je potřeba si vytvořit dostatečnou finanční rezervu, která dokáže dočasně pokrýt nejen splátky hypotéky, ale také všechny další nezbytné výdaje. Minimální výše rezervy je individuální a závisí na výši příjmů, výši splátky hypotéky, dalších případných závazcích, celkové finanční situaci atd. Například rodina s dětmi by měla být schopna z rezervy plně uhradit veškeré „povinné“ platby (splátky hypotéky, platby pojištění, popř. splátky dalších úvěrů a leasingů) a nejnutnější výdaje na základní životní potřeby po dobu alespoň půl roku.

Hypotéka nanečisto

Nejlepší je – a svým klientům to vždy doporučuji – vyzkoušet si hypotéku nejdříve „nanečisto“. Jestliže předpokládaná výše hypotéky je například dvanáct tisíc korun, zadejte si trvalý příkaz a začněte stejný obnos pravidelně posílat na nějaký spořící účet. Snadno si tak ověříte, zda jste schopni tak velkou hypotéku opravdu bez problémů splácet. Pokud zjistíte, že jste své síly poněkud přecenili, můžete své záměry včas korigovat, a předejít tak nepříjemným potížím a finančním ztrátám. Peníze, které takto ušetříte, vám mohou posloužit jako základ nezbytné finanční rezervy.

Pojistěte se

Každý, kdo si bere hypoteční úvěr, měl by vždy mít alespoň rizikové životní pojištění (případně kapitálové či investiční), a to ve výši čerpaného úvěru. Existují i specializované pojistné produkty vytvořené přímo pro zajištění hypotečních úvěrů, u nichž postupně, jak je úvěr splácen, klesá i výše pojistné částky a tím pádem i výše pojistného, proto jsou levnější. Za úvahu stojí i úrazové pojištění s pojištěním denních dávek po dobu léčení úrazu, komerční pojištění dávek v případě nemoci, pojištění pro případ trvalé invalidity, závažných onemocnění, různá pojištění úvěrů atd. V případě pojistné události (úmrtí živitele, trvalá invalidita, dlouhodobé onemocnění…) pojišťovna vyplatí plnění, které pomůže překlenout krizové období a pokrýt výdaje na splácení hypotéky. U rodin s dětmi by uzavření kvalitní životní pojistky mělo být naprostou samozřejmostí.

Co dělat, pokud opravdu nemůžete splácet

Jestliže jste podcenili prevenci, může se stát, že se při ztrátě zaměstnání, vážném onemocnění nebo nějaké nepředvídatelné události dostanete do vážných potíží a nebudete schopni hypotéku splácet. To rozhodně neznamená, že byste museli okamžitě přijít o střechu nad hlavou!

DOSTÁVAJÍ SE ČEŠI DO DLUHOVÉ PASTI?

Češi jsou naštěstí v oblasti financí národem hodně konzervativním. Porovnáváme-li celkovou zadluženost českých domácností v procentech vůči HDP s průměrem Evropské unie, zjistíme, že je zhruba třetinová. I země s nižší životní úrovní jako například Maďarsko, Polsko nebo Estonsko jsou o celá procenta před námi, v případě států jako je Řecko a Portugalsko se již jedná o násobky. V porovnání s tradičními zeměmi EU je rozdíl ještě markantnější. Přesto někteří ekonomové upozorňují, že dynamika zadlužování českých domácností je varující a že přibývá těch, které nejsou schopny své dluhy splácet. Počet exekucí vzrostl ze čtyř tisíc v roce 2001 na 150 tisíc v roce 2004, dále se zvýšil na 270 tisíc v roce 2005 a v loňském roce dosáhl počtu 309 tisíc.

Odhaduje se, že problematických úvěrů je přibližně 8 %, což je poměrně hodně. Hypoték je ale mezi těmito špatnými úvěry naprosté minimum, přestože na ně připadá 70 % z celkového objemu půjčených peněz. Drtivá většina nesplácených úvěrů jde na vrub různých spotřebitelských úvěrů, splátkových prodejů a nebankovních půjček bez ručitele. Do problémů se tak dostávají hlavně lidé s nižšími příjmy a nižším vzděláním, kteří jsou hlavními konzumenty těchto nerozumných (a často i velmi nevýhodných) úvěrů uspokojujících především krátkodobou a krátkozrakou spotřebu.

Banky jsou ochotné v takové situaci hledat spolu s klientem rozumnou dohodu a k nedobrovolné soudní dražbě zastavené nemovitosti přistupují až jako ke krajnímu řešení. Není to ani v jejich zájmu a celkem oprávněně to vnímají jako nevítanou komplikaci. Žádná banka nestojí o to, připravit klienta o jeho dům, stojí o to, aby klient řádně splácel, tak jak bylo dohodnuto v úvěrové smlouvě.

Pokud se tedy dostanete do obtíží, nejdůležitější je na nic nečekat, co nejrychleji kontaktovat banku a informovat ji o nastalé situaci. Ideální je, učinit tak ještě dříve, než dojde z vaší strany k prvnímu výpadku pravidelné splátky. V žádném případě se nevyplácí dělat „mrtvého brouka“ a čekat, až vám z banky začnou chodit dopisy s výzvami k úhradě dluhu (tehdy už také nabíhají různé pokuty). Pokud se klient ozve včas sám, bude banka jeho případ posuzovat určitě mnohem vstřícněji než po několika upomínkách. V zásadě platí, že má-li klient snahu situaci nějakým způsobem řešit, nalezne vstřícnost a ochotu k dohodě i na straně banky.

Odklad splátek a další možnosti

Volba konkrétního řešení závisí na povaze klientových finančních potíží. Jde-li pouze o přechodnou záležitost, je možné domluvit se na odkladu splátek (klient po nějakou dobu neplatí nic a po ukončení odkladu dlužnou částku buď jednorázově doplatí, nebo ji splácí formou navýšení dalších splátek), prodloužení doby splatnosti (a tím pádem snížení měsíční splátky), individuálních splátkových kalendářích podle možností klienta nebo odkladu splátek jistiny (klient platí po určitou dobu pouze úroky).

Obecně lze říci, že tato řešení jsou sice možná, ale neexistuje na ně automatický nárok. Banky posuzují platební neschopnost vždy individuálně a záleží mj. na důvodech, které k ní vedly. Všechny banky také odklad splátek neumožňují, většinou se lze domluvit pouze na odkladu splátek jistiny, úroky (a není to malá částka) musí klient platit dál. Odklad je samozřejmě časově omezen, většinou maximálně na půl roku. Klient rovněž musí počítat s tím, že bude muset uhradit různé poplatky.

Refinancování úvěru

Pokud není výpadek příjmů úplný a je potřeba pouze zátěž o něco snížit, přichází v úvahu také refinancování úvěru. Zmenšení splátek pak může být dosaženo prodloužením doby splatnosti, případně i získáním příznivější úrokové sazby. Vzhledem k tomu, že sankční poplatky za předčasné splacení původní hypotéky bývají často hodně vysoké, vyplatí se toto řešení většinou pouze při změně fixace.

RADY A TIPY

U hypotečních úvěrů doporučuji vyvarovat se i těch nejdrobnějších prohřešků ve splácení. Zjistěte si přesnou výši vašich plateb (včetně poplatků za vedení účtu!), zadejte si trvalý příkaz s dostatečným předstihem a udržujte si stále na účtu rezervu ve výši minimálně jedné měsíční splátky (raději dvou), aby se vám nestalo, že některá platba neodejde.

CO UDĚLAT, ABYSTE SE NEDOSTALI DO PROBLÉMŮ

1. Dříve než podáte žádost o hypotéku, pečlivě zvažte své finanční možnosti. Vyzkoušejte si hypotéku na nečisto. Vytvořte si dostatečnou finanční rezervu.

2. Uzavřete kvalitní pojištění. V úvahu připadá zejména životní a úrazové nebo pojištění pro případ trvalé invalidity a nemoci.

Prodej nemovitosti

Jestliže jsou potíže se splácením dlouhodobějšího charakteru, nezbývá než nemovitost prodat. Opět hodně záleží na přístupu samotného klienta. Nejvýhodnější je domluvit se s bankou na prodeji nemovitosti „s převzetím dluhu“, kdy kupující si nemovitost koupí i s hypotékou, a v jejím splácení pak pokračuje namísto původního dlužníka. Klient si tedy může sám najít solidního kupce a nemovitost prodat za co nejvýhodnější cenu. V úvahu přichází i prodej nemovitosti s následným jednorázovým splacením hypotéky z výnosu prodeje. Nevýhodou je, že klient většinou musí zaplatit nemalý poplatek za předčasné splacení hypotéky. Nejzazším opatřením je nedobrovolný prodej nemovitosti v dražbě v rámci soudem nařízené exekuce. K takové drastické ochraně svých vložených finančních prostředků ale banky sahají obvykle pouze u klientů, kteří vůbec nespolupracují a s nimiž se nemohou dohodnout jinak.