Dům se dost liší od novostaveb, které rostou jako houby po dešti všude kolem a často připomínají tak trochu Disneyland. Jak jste přišli na tu zajímavou kombinaci dřeva, kamene a cihel?
Inspiroval mě jeden dům na Šumavě, kde jsme něco natáčeli. Stál také v lese a tak nádherně do něj zapadal, že jsem neodolal a zeptal se majitelů, kdo ho navrhl. Ochotně mi poskytli spojení na architektonický ateliér manželů Alinčových, s nimi jsme pak začali plánovat naši stavbu. Byli jsme všichni zajedno, že musí být z klasických a přírodních materiálů. Zvolili jsme cihly Porotherm, už také proto, že firma Wienerberger z Českých Budějovic dodává i všechny ostatní stavební prvky a suché směsi, což stavebníkům hodně ulehčuje situaci. Architekti navíc dokázali do projektu začlenit všechno, co bylo nutné z pozemku odstranit, nebo co se tam vydolovalo. Ze stromů, které jsme museli vykácet, bude částečně obložena fasáda a podlahy v některých místnostech, kameny vytěžené při kopání základů se rovněž použily k různým účelům.
Každou stavbu provází řada těžkostí, někdy přímo krizových situací. Mnoho soukromých investorů lituje, že se do věci vůbec pouštěli. Máte podobné zkušenosti a stejný pocit?
Aby ne. Největší problém nám způsobili Orel a drak. Málem to dopadlo tak, jak předpovídal švagr – orel přiletí, sbalí prachy a vezme draka. Takhle vzletně pojmenovaná stavební firma totiž založila dům tak lajdácky, že by se podle posudku statika za pár let začal sesouvat, je totiž částečně ve svahu. Jejich základy se musely vykopat a začít nanovo. To byla chvíle, kdy jsem litoval, že jsem se do stavby pustil. Naštěstí jejich nástupci z firmy Komest z Koryčan jsou solidní partneři, na které je spolehnutí. Sledoval jsem průběh stavby, jak jen mi to práce dovolovala, ale stejně každému v této situaci doporučuji, aby nešetřil na stavebním dozoru. Ušetří si čas, starosti a hlavně nervy. Ten náš je opravdu spolehlivý a rozumí své věci.
Jak je dům vyřešen uvnitř? Které místnosti mají pro vás největší význam?
Jsme velká rodina, máme vlastně pět dětí, protože počítám i dvě dcery z prvního manželství. V patře tedy budou samostatné pokoje pro chlapce, děvčata budou mít své soukromí v podkroví a celé přízemí je do dalšího patra otevřený a propojený obytný prostor, který považujeme já i Hanka za nejdůležitější pro rodinný život. Tvoří ho obývací pokoj s jídelnou a kuchyní, oddělená bude pracovna a ložnice. Architekti velmi dobře vyřešili zejména propojení vnitřních prostorů domu s venkovními. Z různých oken budou krásné výhledy, dům je hodně členitý i zvenku, je tu několik teras, z jedné se schází přímo do zahrady. Hanka se asi nejvíc těší na kuchyň, už má vybraný nábytek od firmy Mobalpa, je v kombinaci žluté a modré, kterou máme oba rádi a která dost podstatně ovlivnila barevné řešení celého domu.
Ve venkovském domě, kde se neustále chodí ven a zase domů, by měly být podlahy, které nejsou náročné na úklid. Jaké jste zvolili?
V celém přízemí je cihelná dlažba typu Klinker od Wienerbergera. Po položení se natírá speciálními prostředky, takže se lehce uklízí, a pod ní je položeno podlahové vytápění, což považuji za ideální pro provoz, kde je tolik dětí a pes. Prkenná podlaha ze stoletých modřínů, které padly za oběť domu, bude zejména v pokojích dětí. Dřevo se bude vyskytovat i na částečně zastřešené verandě, na kterou se vychází francouzskými dveřmi z kuchyně. Protože jsme uprostřed lesa, budeme mít bazén zastřešený, ale s možností rozkrytí celé jedné stěny. Na každodenní kondiční plavání se moc těším, při mé práci mi poskytne nezbytný pohyb a relaxaci.
Otázka na tělo: Kdo z vás dvou má bláznivější nápady a který se podařilo v novém domě realizovat?
Tenhle primát mi Hana určitě neupře. Má ale pro moje výstřelky většinou pochopení, takže můj nápad s modrou fasádou schválila bez protestů.
Modrá fasáda v lese? Není to opravdu trochu divoké?
Začnu od střechy. Je černá, z cembritu, což je napodobenina břidlice, která se do lesa hodí ideálně. Dřevěná část fasády včetně oken je namořená do zrzavého odstínu, který se dobře doplňuje s tmavomodrou omítkou, v níž jsou ve stejném odstínu natřena okna. Zní to možná bláznivě, ale nevypadá to špatně, alespoň nám se to líbí. Když je krásný den a bezmračná modrá obloha, dům s ní jakoby splývá a ztrácí svou hmotu. Zelené okolí se s modrou skvěle snáší. V přírodě je toto spojení zcela obvyklé. Na domě – a zvláště u nás – je taková barva nevšední, ale dodává mu hravost a veselí.
Rozhodnutí postavit dům nejspíš souvisí se známou životní výzvou pro každého muže: Postav dům, zasaď strom a zploď syna. Vám se to všechno podařilo ve vrchovaté míře. Takže spokojen?
Teď už ano. Porod byl úspěšný a bolesti jsou zapomenuty. Starší chlapci sice musí změnit školu a oželet kamarády z té minulé, ale tuší, že nádherná příroda, která nás bude obklopovat, jim to vynahradí. A náš benjamínek, teď už roční František, bude vyrůstat daleko od automobilových výfuků a řinčení tramvají, které ho obklopovaly v pražském bytě. S vnitřním zařízením nebudeme pospíchat. Necháme si nějaký čas na rozmyšlenou, abychom si na dům opravdu zvykli a dům si zvykl na nás. Jsem moc rád, že se nám podařilo náš sen realizovat a jsem si jistý, že jsme společnými silami vybudovali dům na míru naší rodiny.
Kontakty:
ARCHITEKTI Zdena a Jan ALINČOVI,
Na Zavadilce 9a, Praha 6, tel./fax: 02/24 31 07 13;
WIENERBERGER CIHLÁŘSKÝ PRŮMYSL,
Plachého 28, České Budějovice,
tel.: 038/776 61 11, fax: 038/776 61 15
Text: Bea Fleissigová
Foto: Panda Production
