Neúnosně drahé energie a vysoká energetická náročnost starých objektů vede majitele nemovitostí k úsporným, avšak mnohdy zdraví ohrožujícím krokům. Snižováním teploty v pobytových místnostech nebo jejich méně častým větráním sice lze ušetřit nemalé částky, ale současně je takové chování velmi rizikové. Srážení interiérové vlhkosti na studených stěnách vede dříve nebo později ke vzniku řas a plísní. Těch si zprvu ani nemusíme všimnout, avšak postupem času a jejich rozkvétáním začínají být viditelné jako tmavé nepravidelné mapy.
Zdraví škodlivé jsou ale od začátku, i když je nevidíme. Porosty plísní v interiéru jsou vždy doprovázeny vysokou koncentrací spór v ovzduší. Pokud tedy plísně pravidelně vdechujete, velmi brzy se to odrazí na vašem zdravotním stavu, v podobě chronické únavy, neustupujících ekzémů, autoimunitních poruch, mykotických onemocnění, zápachu z úst, infekcí intimních partií, svědění atd. Plísněmi produkované těkavé toxické látky pak mohou vést k podráždění očí a pokožky, bolestem hlavy, svalů a kloubů, zácpám, průjmům a poškození sliznic dýchacích cest.
Pro alergiky jsou plísně ještě mnohem nebezpečnější, protože razantně zhoršují alergie a alergické reakce, které pak mohou být i životu nebezpečné.
Z tohoto důvodu je viditelný výskyt plísní na povrchu stěn a stropů v domácnostech a pobytových místnostech nepřípustný. Pro vnitřní prostředí budov v sektoru školství, zdravotnictví a sociálních služeb, objektů veřejných ubytovacích zařízení, obchodu a shromažďování většího počtu osob je hygienicky přípustný limit výskytu mikroorganismů stanoven vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČR č. 6/2003 Sb., a činí 500 KTJ/m3 (kolonii tvořících jednotek na m3 vzduchu). Pro rodinné domy a byty u nás aktuálně žádné limity stanoveny nejsou, ale za hraniční je možno považovat střední kategorii znečištění (1000 KTJ/m3 pro plísně, 2500 KTJ/m3 pro bakterie) podle dokumentu EUR 14988 vydaného EU.
Kde jsou plísně nejčastěji?
Mezi nejrizikovější místa, kde se začnou plísně objevovat, patří prostory se zvýšenou vzdušnou vlhkostí, jako jsou koupelny, prádelny, kuchyně, spíže, sklepy a garáže. Velmi náchylné na tvorbu plísní jsou také svislé kouty obvodových stěn, oblasti překladů stavebních otvorů, obvodové stěny za nábytkem, obvodové stěny u podlahy nad terénem/suterénem, obvodové stěny u stropu pod střechou, obvodové stěny a stropy pod balkonem/terasou, špalety oken a venkovních dveří nebo okolí střešních oken a komínů. Rizikové jsou rovněž prostory, kde vzlíná zemní vlhkost nebo zatéká srážková voda, případně při havarijním úniku vody.
Prevence proti plísním v interiéru
Vnitřní vodou ředitelná malířská barva JUPOL Citro zamezuje rozvoji plísní. Je vhodná nejenom pro nátěry v kuchyních, koupelnách a na toaletách, ale i v ložnicích, na chodbách nebo v garážích a v podkroví. Má příjemnou citrónovou vůni, vysokou bělost, vysokou kryvost, vysokou paropropustnost, snadno se nanáší a je otěruvzdorná.
Barva má mimořádně nízký obsah těkavých organických látek (VOC < 1 g/l) – je šetrná k lidskému zdraví a životnímu prostředí. Může se nanášet na různé pevné, suché a čisté podklady – štukové omítky stěn a stropů, beton, reliéfní tapety, sádrokartonové, vláknocementové a dřevotřískové desky. Podklad před prvním nátěrem natřeme vodou rozředěnou AKRYL Emulzí v poměru 1 : 1.
Co s již napadenými povrchy?
Plísní napadené povrchy před malováním důkladně umyjeme mokrým hadrem. Po vyschnutí napadená místa dezinfikujeme rozředěným přípravkem ALGICIDE Plus. U silně znečištěných povrchů postup opakujeme. Po 8–12 hodinách od aplikace dezinfekce natřeme povrchy malířskou barvou JUPOL Citro, a to ideálně ve dvou vrstvách.