Zdolat sto jarních kilometrů do kuchyňských prací nenáleží, výsledkem správného naplánování kuchyně je proto smysluplné rozvržení pěti nejdůležitějších zón vycházejících z návaznosti jednotlivých činností, kdy plynule přejdete od ukládání potravin až k jejich konzumaci.
S nákupní taškou jako první navštívíte zónu zásob, sem patří potraviny, které jsou uloženy v lednici, mrazáku nebo spížní skříni. Objem pro uložení potravin bývá nezřídka podceněn, proto si při plánování sepište, co a v jakém množství skladujete a zda vám bude vyhrazený prostor stačit.
Následuje zóna ukládání, v této sekci je umístěna téměř třetina používaných předmětů – nádobí, příbory, skleničky, ale také často užívané potraviny, jako je mouka a cukr v dózách, sůl, koření a jiné. Protože je potřebujete často, měly by být stále pohodlně po ruce, například ve výsuvech spodních skříněk.
Uspořádání úložných prostor
Jste neustále na kolenou a s ohnutými zády hledáte potřebný předmět v útrobách dolních skříněk nebo balancujete na špičkách ve snaze sundat talíř z horní police? Pak je očividně něco špatně. Nejčastěji používané předměty náleží do středního pásma, výškové úrovně, ve které jsou snadno a rychle dostupné. Ideální výška pro často používané věci je mezi 40 až 170 cm.
Výsuvy pod pracovní deskou a první úrovně v oblasti horních skříněk by měly pojmout nejfrekventovanější pomůcky, méně používané se ukládají nad a pod tuto oblast a do nejnižší a nejvyšší úrovně náleží ty, které upotřebíte občas. Horní skříňky zavěšujeme 50–55 cm nad pracovní desku. Pokud jsou skříňky výklopné, zvýšíme mezeru na 60–70 cm.
Kam to všechno dáme? |
| „Při plánování nové kuchyně je dobré přemýšlet nejenom o tom, z jakého materiálu kuchyň bude nebo jaké funkce požadujete od kuchyňských spotřebičů, ale také o tom, kam to všechno uložíte,“ radí Štěpán Vondrášek z JN Interier a dodává: „Základním omezením je prostor, který je pro kuchyň k dispozici, a dále jsou to instalace energií, které ne vždy lze změnit. Pak následuje úvaha nad skladbou kuchyňských skříněk. Tu navrhujeme podle průběhu prací s ohledem na co nejmenší pohyb v kuchyni a na jednotlivé fáze přípravy jídla.“ |
Výškové úrovně pracovní desky
Výška pracovní plochy kuchyňské desky by měla vycházet z výšky osoby, která kuchyň nejvíc používá. V domácnosti, kde je rozdíl ve vzrůstu partnerů větší, nelze docílit ideálního stavu pro všechny. Výška pracovní desky na přípravu jídla na ploše je stanovena průměrně na cca 90 cm. Varnou desku naopak snižujeme oproti pracovní ploše na výšku 80 cm a dřez zvyšujeme na 100 cm, abychom se při mytí nádobí nemuseli příliš hrbit. Z vizuálního hlediska se však mnohdy přistupuje k jednotné výšce desky 90 cm. Pro stanovení individuální výšky odpovídající vašemu vzrůstu se používá základní pravidlo: při pokrčených rukách musí být prostor mezi lokty a pracovní plochou 10–15 cm.
Abyste umyté předměty mohli ukládat zpět do skříněk bez přecházení po kuchyni, navazuje na zónu ukládání zóna mytí se zabudovanou myčkou na nádobí a dřezem s odkládací plochou. Spodní skříňka pod dřezem představuje vhodné místo k uložení nádob na odpad, čisticích prostředků a pomůcek.
Než umyté potraviny přesunete v hrnci na varnou desku, musí se nejdřív náležitě oloupat, nakrájet. K tomu slouží zóna přípravy, úsek s největším nárokem na velikost pracovní desky vyžaduje nejméně 90 cm pracovní šířky a dobré osvětlení. Výsuvy a horní skříňky obsahují krájecí nože, prkénka, váhu, pracovní misky, kořenky a jiné nutné pomůcky pro přípravu pokrmů.
Poslední zastavení v pomyslné řadě náleží zóně vaření a pečení. Najdete zde varnou desku, pečicí troubu, odsavač par, mikrovlnku a nezbytnosti, jako jsou hrnce, pánve, plechy, vařečky, chňapky či kuchařky.
Rozvody v kuchyni |
|
Poslat Messengerem
