|
|
Když jsme se s fotografem blížili na místo určení, v záplavě novostaveb a typových domků jsme ten náš okamžitě poznali. Kamenné zídky porostlé rozchodníky poodhalovaly bíle omítnutý dům s klasickou trojúhelníkovou střechou a přiznanými trámy krovů. Kéž by byla taková skromnost a respekt k okolní krajině vlastní více lidem budujícím domy!
„Dům je malý, ale na druhou stranu byl za 2,5 roku hotov, k nastěhování. Stavěl jsem sám, s tátou. Pouze na rozvod elektriky a vody jsme si najali firmu,“ říká majitel a podotýká, že sochaři bohužel milionáři nejsou. „Musím přiznat, že jsme měli ohromné štěstí. Pozemek jsme totiž koupili přesně měsíc před Sametovou revolucí, úplně náhodou. Dnes už by tohle místo bylo pro nás nedosažitelné – do Prahy je to kousek, a tak tu ceny vyrostly do astronomických výšek. NÁŠ TIPDům lze snadno vytopit. V létě se o ohřev vody postarají solární panely, v zimě majitelé topí dřevoplynem. Díky tomu, že při stavbě nešetřili na izolacích, protopí za sezonu jen asi 12 000 korun. |
 
Švestky a ovečkyPětičlenná rodina tu bydlí už deset let, ale okolí se změnilo. Když pozemek Váňovi kupovali, byl za vesnicí jen zpustlý švestkový sad. Dnes se všude kolem staví. Zahrada je ale naštěstí veliká a skýtá dostatek soukromí. „Chtěl jsem být co nejvíce na samotě, abych mohl v klidu dělat řemeslo, které bývá dost hlučné. V době koupi byla parcela plná starých švestek, a jelikož ji dlouho nikdo neudržoval, švestky padaly na zem a začaly tu růst v ohromném množství pláňata. Teprve když jsme se toho nepropustného křoví zbavili, zjistili jsme, jak velký pozemek jsme vlastně koupili.“
Nežádoucí zeleně se zbavili originálním (v minulosti osvědčeným) způsobem: „Koupili jsme dvě ovečky, ty všechny výhonky spásly. Byla to idylická doba – děti si s ovečkami hrály, ty jim jedly z ruky… Pak vyvstal problém, co s nimi. Ale soused je řezník, pochutnali jsme si na klobáskách. Od té doby sečeme sami.“
Jsem rád, že v naší bezprostřední blízkosti nikdo nic nepostavil, jinak bychom nemohli tyto proporce vnímat.“
|
Okem sochařeSpolečně procházíme podlouhlou, dobře udržovanou zahradou s několika vzrostlými stromy a novou výsadbou. Mírně se svažující terén spadá k „venkovnímu“ ateliéru. Tady Petr Váňa restauruje stará či poškozená sousoší nebo vdechuje život nově vylomeným mramorovým kvádrům. Místo je prakticky uzpůsobeno pro přivezení kamene i manipulaci s ním tak, aby se umělec obešel bez pomocníka.
Že je majitel objektu „od kamene“, je však jasné z celého řešení domu. „V sochařině je vše o poměrech – 1 : něčemu… a díly k sobě musí nějakým způsobem ladit. Náš domek je jen malý kvádřík, 12 x 6 metrů, šířka je dvojnásobek délky, štít má tvar klasického trojúhelníku. Myslím si, že je důležité i posazení domu do krajiny – dům by měl být měřítkem krajiny a krajina měřítkem domu. Náš dům odpovídá velikostí kopci, co je za námi.
|
 |
|
Úctu k okolní přírodě je cítit i z kamenných zídek, které obíhají pozemek a chrání jej před nevítanými návštěvníky: „ Jsou z místního kamene, vápence, který se tu od nepaměti těžil. Vždy se tu z nich zídky stavěly. V lomu jsem si ze skrývky vybral kameny a postaru z nich zídky vystavěl.“ Ostatní kamenné prvky na domě (sokly, dlažby i různé „sochařinky“) jsou pískovcové, protože pískovec se nejsnáze opracovává.
Ze zahrady plynule vcházíme do obývacího pokoje domu, vchod je na úrovni terénu. „Když je hezké počasí, stačí otevřít dveře a obývákem se rázem stane celá zahrada,“ směje se majitel, když se znovu pozastavujeme nad velikostí domku. Prakticky využitý je tu každičký centimetr, dům prý „žije“ neustále a ve všech svých prostorách. V přízemí je kromě obývacího pokoje ještě kuchyň, šatna a sociální zařízení. Točité schody vedou do jediného patra. To je oproti přízemí o dva metry širší, protože je využito posunutých krovů. Najdeme tu dva dětské pokoje, ložnici a koupelnu. Nejmladší člen rodiny, pětiletá Anežka, kraluje v prakticky a roztomile řešeném dětském koutku naproti schodišti.
   O tom, že dům je prakticky řešen, splňuje nároky všech členů rodiny a poskytuje zelenou oázu klidu, jsme se na vlastní oči ujistili a s myšlenkou, že méně je někdy více, se vydáváme záplavou okázalých novostaveb zpátky do Prahy.
TIPVyberte si dům svých snů v našem KATALOGU RODINNÝCH DOMŮ: |
