Kde „zaparkoval“ světoběžník Karel Loprais

Prvotním impulzem ke stavbě byla pro manžele Lopraisovy možnost pořídit si pozemek doslova pár metrů za městem, ve vesnici s příznačným názvem Tichá. Původně předpokládali, že se do stavby pustí mladší syn. Protože by však nemohl získat potřebný úvěr, rozhodla rodinná rada, že nový dům si postaví rodiče a syn Leo zůstane ve starém.

Jak si vybrat firmu, která zrealizuje dům snů? Většina z nás si pečlivě zmapuje „terén“ a pak se často vrátí ke slušné stavební firmě, sídlící za humny. V případě domu Karla Lopraise však padla volba investorů na společnost RD Rýmařov, spol. s r. o. – především díky pověstné kvalitě práce. „Základy jsme si nechali postavit sami již před třemi měsíci, a tak nám ve firmě RD Rýmařov řekli, že se stavbou začínáme 9. června 2003 v sedm hodin ráno. Toho dne jsem se na pozemek zajel podívat v půl sedmé, a to už měli z poloviny složený materiál. K večeru bylo hotové přízemí, za tři dny stála hrubá stavba a 27. června jsme se stěhovali,“ vzpomíná dnes Karel Loprais. Příjemně ho překvapil i fakt, že patnáct zaměstnanců firmy, kteří stavěli jeho dům, po sobě nenechalo ani zničenou louku, ani nepořádek vyžadující další práci a finance na odvoz odpadu.

Původní představa manželů Lopraisových byl přízemní dům bez schodů. Stavební odborníci jim však vysvětlili, že dům musí stát minimálně třicet centimetrů nad zemí. Celý pozemek se navíc mírně svažuje, takže z druhé strany se stavba nachází ve výšce osmdesát centimetrů nad zemí. Pokud se tedy Lopraisovi nechtěli dostávat do domu plavným skokem do výšky, museli se smířit s několika schody. Stavba si však zachovala přízemní charakter a na přání investorů je nepodsklepená.

Stavební firma RD Rýmařov, spol s r. o., dokáže dům nejenom postavit, ale i vybavit podle přání zákazníka až do posledního vypínače. Představám klienta se podřizuje i řada stavebních prvků, které mohou finální podobu domu výrazně proměnit a individualizovat. Tak tomu bylo i v tomto případě.

Na přání manželů Lopraisových nahradila plastová okna tradiční dřevěná. Karel Loprais si tento typ oken po zkušenosti s výrazným snížením nákladů na topení nemůže vynachválit. Místo radiátorů pod okny se investoři rozhodli instalovat příjemné podlahové topení. Kuchyňskou linku si rovněž vybírali sami, stejně jako si sami zajišťovali i stavbu dvou krbů. Jednoho v obývacím pokoji a druhého, který se nachází na terase určené k posezení s hosty. 

Celá dispozice domu je řešena velmi promyšleně a prakticky. Ústředním komunikačním prostorem je hlavní chodba, z níž můžete vstoupit do koupelny, ložnice, odpočívárny, dvou pracoven anebo do kuchyně. Tu od obývacího pokoje zčásti dělí příčka, ale v zásadě jsou obě místnosti propojené v jeden velkorysý prostor. Široká francouzská okna v obývacím pokoji nabízejí úžasný výhled, a navíc umožňují spojení s venkovní terasou. 

V kuchyni a vstupní části chodby byly na podlahu použity dlaždice, jinak je po celém domě položeno kvalitní linoleum imitující dřevo.

Srdce domu tepe na toaletě, a to doslova. Do malé místnosti se kromě toalety pro hosty totiž vešlo tepelné čerpadlo, které si samo „hlídá“ nastavení intenzity topení – jeho čidlo průběžně snímá venkovní teplotu a té se následně přizpůsobuje i teplo v domě.

Velmi praktickým technickým vylepšením domu jsou venkovní žaluzie, které nejenže dokonale zastiňují interiér, ale zároveň poslouží i jako velmi účinná ochrana proti zlodějům. Dalším užitečným pomocníkem je centrální vysavač, ukrytý ve stejné místnůstce jako čerpadlo. Přijde-li na návštěvu třeba starší syn Tomáš se dvěma kokršpaněly, není nutné hned pobíhat po domě s hadrem v ruce. Jedna trubice vysavače bez problémů zlikviduje psí chlupy v kuchyni a obývacím pokoji, zatímco druhá zvládne zbytek domu.  

Při pohledu zvenčí má člověk pocit, že dům je poměrně rozlehlý. Tomuto dojmu však nahrává prostorný přístřešek, který nabízí kryté posezení s venkovním krbem a netradičním, ale ryze praktickým prvkem, jakým je kuchyňská linka s přívodem vody a odpadem. Stejně prakticky majitelé domu přemýšleli, když venku nechali postavit ještě toaletu.

Za pěkného počasí se dá posedět také na otevřené terase, kterou lemuje skalka. Během dvou měsíců tady začnou růst krokusy, narcisky a tulipány. Pohled do zahrady prozrazuje, že se buduje postupně. Hotovým prvkem je malé jezírko, obklopené kameny. Zatímco na jezírku se projevil um profesionálního zahradníka, na několika kamenech a také na krmítku pro ptáčky je patrná zručnost paní domu.

Manželé Lopraisovi skutečně nelitují, že se rozhodli pro stavbu domu na klíč – nečekají je už žádné velké dodělávky. Snad kromě jediného – aby se z domu dalo pohodlně vyjít na terasu, musejí vybudovat pár schodů. Kvůli novému členu rodiny, rhodéskému ridgbeckovi, se plánuje plot. Zatím si dům Karla Lopraise hoví na zelené stráni doslova jen tak, a boční oplocení po jedné straně pozemku je spíše symbolické než funkční. Okolní domy jsou totiž dostatečně vzdálené – nehrozí tedy nebezpečí, že by si sousedé vzájemně koukali do oken. Panuje zda naprosté soukromí, pohoda a klid, které ocení i muž, který projel na obřích kolech kamionu celý svět.