Peter nás provedl bytem, vysvětlil důvody, proč se rozhodl bydlet, tak jak bydlí, odkud jsou jednotlivé kusy nábytku, které předměty sám dělal a jak dosáhl dokonalého výsledku své práce. Mezitím nám uvařil kávu, vyptal se fotografky na fotografické vybavení, povyprávěl pár vtipů, a než jsem vůbec stačila zapnout diktafon, odpověděl na všechny moje nevyřčené otázky.
PETER NAGY |
|
Peter: Pojďte dál, nejprve vás provedu, ukážu vám, jak tu bydlím. No pojďte. V chodbě byla původně tahle podlaha (otevře vestavěnou šatní skříň), nelíbila se mi. Natřel jsem ji a dosáhl tak poškrábaného a prošlapaného vzhledu. Říkám tomu předšpiněná podlaha. Tady je toaleta, tady koupelna, je taková industriálně romantická. To světlo mám z AlmiDécor, znáte je? Mám rád jižanský styl. Mušle, zelené rostliny, občas to shodím nějakým drobným kýčem.
Chtěla jsem si připravit blok s otázkami, ale byl pryč a v kuchyni nám nabízel kávu. Teď při psaní článku, zjišťuju, že jsem byla spíš v roli tázaného, než že bych sama vedla rozhovor.
Peter: Z původní kuchyně tu zůstal pouze sporák, líbily se mi ty knoflíky. Jinak se mi zdála moc konformní. Měnil jsem kuchyňskou sestavu, otevřené police jsem uzavřel, objednal jsem nový materiál na dvířka a pracovní desku. Podívejte se na tahle světla. Vyrobil jsem je z pastiček na myši. Ten klakson je z lodi. Mám rád takové bláznivé věci.
| Více článků z rubriky BYDLENÍ na www.mujdum.cz nebo www.modernibyt.cz. |
Peter přešel k pohovce a ukázal na stěnu za ní.
Peter: Tuhle stěnu jsem dělal sám, nedokázal jsem řemeslníkům vysvětlit, jak má vypadat. Říkal jsem jim, že je to styl „pojistná událost“. Líbí se mi struktura, jakou to vytváří. Chtělo to trpělivost, bylo to docela pracné. Pohovka je z Karé designu. Líbí se mi věci, které prodávají. Jejich prodejny jsem viděl i ve Vídni, New Yorku a Sydney. Mají širokou nabídku, samozřejmě i věci ve stylu, který mě úplně neoslovuje. Nemám například rád okázalý luxus, proto jsem si zvolil tento styl. Možná jste si všimla, že byt propojují tři základní prvky – rez, přírodní dřevo a tyrkysová barva. Je to jako refrén. Také mám rád oblé tvary, ať už je to kulaté zrcadlo nebo třeba hudební nástroj zavěšený na stěně. Myslím, že to zjemňuje prostor. Celkově na mě pak interiér působí teplým, zabydleným dojmem. Víte, nemám moc rád uhlazené byty s bílou hranatou pohovkou v kůži. Nechápu, proč je kůže synonymem luxusu. Nedá se na ní sedět – v zimě je studená a v létě se na vás lepí.
| Celý článek a více fotografií na www.modernibyt.cz. |
Obdivujeme důmyslně vyřešené radiátory a stěnu z pálených cihel.
Peter: Ty radiátory působily příliš socialistickým dojmem, tak jsem si nechal vyrobit mřížový kryt, tady je kovový a tam mosazný. Stěnu jsem dělal sám. Každou cihličku, každou spáru jsem maloval zvlášť, používal jsem více odstínů podle intenzity barvy. Chtěl jsem, aby to vypadalo jako z demolice.
Využila jsem chvíli, kdy ho rozptylovala fotografka, a položila jsem svou první otázku. Kde jste čerpal inspiraci?
Peter: Líbil se mi Amsterdam. Jeho neokázalost a určitá neuspořádanost. Holanďané jsou bohémové. Miluju třeba jejich hospody a zakouřené kavárny, kde se desítky let nemalovalo. Celková uvolněnost jak v životě, tak i v bydlení mě upoutala. Já nemám rád konvence a často porušuju pravidla. Nedostatek úcty k pravidlům je lidská svoboda. A já tak žiju. Nevadí mi, jestli se to někomu nelíbí. Lidé v Česku i na Slovensku jsou stále hodně konzervativní a příliš jim záleží na tom, co si o nich myslí druzí. Pro další dotazy už nezbyl čas ani místo, ale nebyly vlastně důležité. Peter byl spontánní, provedl mě svým domovem s milou otevřeností a dozvěděla jsem se víc, než kdybych ho zahrnula předem dobře připravenými otázkami.
