Sny o malém zahradnictví

Dům postavil v roce 1975 Lenčin dědeček jako dvougenerační, přičemž použil některé funkcionalistické prvky. Za to mu je Lenka dodnes vděčná, neboť mezipatro nebylo třeba razantně rekonstruovat. Co však musela s manželem zvážit, bylo, zda v přilehlé zahradě ponechají stromy, které domu stíní. Nakonec se rozhodli porazit devět stromů, aby získali dostatek světla. Díky tomuto zákroku nejsou místnosti tak temné a vlhké. Dům má tři podlaží, která jsou propojená. Každé patro má plochu zhruba 90 m². „Zásadní rekonstrukce nebyla nutná, ale znáte to, když je dům, je na něm práce do konce života. Okna jsme vyměnili všechna, ale vnitřní plochu jsme až na některé příčky v podstatě ponechali v původním stavu. První a druhé patro už je hotové, zbývá přízemí a musíme také zateplit fasádu domu,“ popisuje Lenka Jůzová. Majitelé uvažují o tom, že v budoucnu zruší garáž a místo využijí pro domácí posilovnu nebo dílnu pro kutily. „Však to znáte, hodně lidí má doma nějaký ten posilovací stroj, který většinu času slouží spíš jako domácí sluha.

Výhodou domu je velká zahrada, která má celkovou plochu přibližně 1 200 m². Ta je v létě náš druhý domov. Zde snídáme a trávíme večery. Na zahradu by se vešel bazén, ale zamítli jsme to. Můj sen je mít malé zahradnictví. Až jednou nebudu pracovat, budu pěstovat citrusy, jehličnany, angrešty, zkrátka budu tu mít takovou oázu klidu,“ dodává.

Obývací pokoj má velká okna (3 x 3 m) směrovaná na západ. Jsou dominantou místnosti Schody v zadní části místnosti jsou raritou, každý schod je totiž jiný

Důslednost na prvním místě

Lenka Jůzová má blízko k výtvarnému umění i k matematice. Marketing, jak sama říká, spojuje obojí, což využila i při rekonstrukci bytu. Majitelé dům předělávali půl roku a nikdy se nepohádali, a to je vzácné. „Neustupovali jsme, o všem jsme se domlouvali a radili se s architektem ze známého pražského architektonického studia.

V době, kdy se upravovala horní dvě patra, byla Lenka pracovně dva roky v Maďarsku, a tak vše vyřizovala mailem, po telefonu a při krátkých návštěvách. Hlavní dozor nad bu-doucím sídlem rodiny měl manžel. Architekt musel na přání manželů ustoupit od některých svých záměrů. Lenka například chtěla udělat okno v kuchyni, které v původním architekto-nickém návrhu vůbec nebylo. „Strávili jsme nad návrhem hodně času, ale vše dopadlo k našemu oboustrannému uspokojení. Chtěli jsme, aby dům měl jasný architektonicky podložený základ, ale zároveň také aby se v něm příjemně bydlelo.

Funkcionalismus je krásný styl, s manželem ho máme velmi rádi, ale pro běžný život, je možná poněkud až příliš čistý a chladný. Proto jsme se snažili prostor zútulnit a zateplit, například jsme se rozhodli pro třešňovou podlahu a červené sedačky. Zkrátka jsme si vytvořili vlastní styl,“ dodává Lenka.