Zateplením domu se dá výrazně ušetřit

Nejprve si řekněme, která topná média nejvýrazněji nabourávají rodinný rozpočet. Pro porovnání jsme vycházeli z požadované spotřeby tepla v objemu 80 GJ. Jak za této situace vyznívá srovnání cen častěji používaných topných médií? Odpověď nalezneme v tabulce Za kolik se ohřejeme. Údaje se vztahují k jednogeneračnímu RD a korespondují s cenovými skutečnostmi, platnými vloni na podzim.

Zaostřeno na komfort

Tepelná pohoda je pojem, závislý především na fyzikálních podmínkách, ale podléhá také lidské činnosti. Pokud člověku není příliš velké teplo a nepociťuje chlad, dá se říci, že se nachází ve stavu tepelné pohody. Základní podmínkou tepelné pohody je přiměřená teplota vzduchu v místnosti, avšak nejde o jedinou podmínku. Důležitá je též teplota nábytku, stěn v místnosti a vlhkost vzduchu. Je-li teplota vzduchu např. 20 °C, povrchová teplota stěn by neměla klesnout pod 18 °C. Pokud tomu tak není, člověk má pocit, že je třeba přitopit, jenže tím by se vodní páry kondenzovaly na chladných stěnách a tepelná pohoda by se více zhoršila. Dá se tedy říci, že nedostatečná tepelná izolace stěn má za následek nízkou povrchovou teplotu. S tím souvisí též vzdušná vlhkost. Správná relativní vlhkost v místnostech by neměla přesáhnout 60 procent. Při nižší vlhkosti se zvyšuje odpařování z našeho těla, které se tím ochlazuje. Při vyšších hodnotách vlhkosti se naopak voda z těla odpařuje špatně, proto se více potíme. Při větrání se relativní vlhkost zvýší ochlazením vzduchu. Ohříváním vzduchu se relativní vlhkost snižuje, je proto vhodné ji zvýšit např. pomocí zvlhčovačů. Rozdíl povrchové teploty (stěn, podlah, oken, dveří a vybavení místnosti) a teploty vzduchu by neměl být vyšší než 4 °C.

Zateplení střechy a stěn šetří peníze

Podle údajů měření utíká z rodinného domku nezatepleným podkrovím okolo 15 % tepla. Budeme-li vycházet z roční platby za zemní plyn ve výši 31 500 korun, můžeme hovořit o úniku tepla zhruba za 4 700 korun. V souvislosti s rostoucí cenou energií je to částka, která by neměla ujít pozornosti uživatele. Ale teplo utíká i dalšími místy (viz tabulka níže).

Pamatujte na okna a dveře

Opravdu kvalitní, bezpečná a energeticky úsporná okna poznáte podle šestikomorového systému s izolační vložkou a dostatečnou stavební hloubkou, dejme tomu 90 milimetrů. Tento rozměr násobí izolační vlastnosti oken a plní vysoké standardy energetických úspor (součinitel prostupu tepla rámem může za této situace činit i 1,0 W/m²K.) Okna s podobnými parametry plní též hygienické požadavky. Jedním z projevů je vyšší interiérová teplota povrchu okna. Na oknech se nesráží vlhkost, vedoucí ke vzniku plísní. K lacinějším, ale zároveň účinným formám zateplení oken a dveří můžeme řadit různé těsnící pásky, nalepené na rámy. Materiálem může být pěna (př. pružný nylon) nebo pryž, občas se ještě používá i ocel. Ta se však k rámům nelepí, k upevnění se používají hřebíčky. Cena? Například samolepící pěnová páska tloušťky 6 a šíře 10 milimetrů se dá pořídit už od 7 korun za metr.

Zvenku, nebo zevnitř?

Obvodové stěny lze izolovat jak z vnější, tak z vnitřní strany. Zateplení z vnitřní strany má svá rizika a je proto méně vhodným způsobem. S vysokou pravděpodobností povede ke kondenzaci vodních par v konstrukci. Navíc se zateplením zevnitř zbavíme důležité a přirozené vlastnosti původního zdiva – schopnosti akumulovat teplo. Když přestaneme topit, stěny rychleji vychladnou. Někdy stavebníci volí odvětrávanou předstěnu – ta ovšem řeší jen okrajově problémy s plísní a navíc zmenší užitnou plochu místnosti. Hlavní výhodou vnitřních izolací je možnost zateplovat postupně a jen v problémových místech. Vnitřní zateplení také nijak nezasáhne vnější fasádu, nevyžaduje lešení ani dobré počasí.

Zateplovat vnější stranu domu je z fyzikálního hlediska vhodnější. Výhodou je, že takto lze vytvořit souvislou vrstvu tepelné ochrany bez tepelných mostů. Zachovány zůstanou prodyšnost zdiva i schopnost tepelné akumulace. Důležitý je i vzhled. Původní fasádu vnějším zateplením chráníme před agresivním působením ovzduší a celý dům navíc doslova prokoukne.

Evropské peníze na zateplování bytů

Ministerstvo pro místní rozvoj vyjednalo v Bruselu 13 miliard korun na zateplování bytů. Dohoda byla podepsána v samotném závěru loňského roku. Unijní peníze bude možné využít i pro panelové domy. Investici do bytového fondu umožní novelizace tří evropských nařízení, upravujících čerpání z evropských fondů. MMR od ledna převzalo v rámci předsednictví ČR Evropské unii dohodnutou agendu od zástupců Francie a nyní se podílí na dokončení celého legislativního procesu (součástí je i spolurozhodování Evropského parlamentu).